V Česku rostou chmelnice, jejich celková plocha je na šestiletém rekordu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Díky vyšší poptávce po českém chmelu a slabé loňské sklizni v Evropě mohou Češi zakládat nové chmelnice a obnovovat staré. V tom jim pomáhá i stát.

Negativní trend výrazného poklesu plochy osázené chmelem je zdá se definitivně pryč. Ke konci dubna dosáhla plocha chmelnic v Česku 4783 hektarů, což je nejvíce za posledních šest let. Meziročně to představuje nárůst o tři a půl procenta.

„Nárůst je způsoben současnou poptávkou po kvalitním českém chmelu a slabou sklizní v loňském roce v Evropě,“ řekl deníku E15 tajemník Svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík. Pozitivní je navíc podle něho nejen sám nárůst nových chmelnic, ale i míra obnovy těch dosavadních – nového kabátu se loni dočkalo přes sedm procent stávajících chmelových polí.

Česko patří již od první republiky ke chmelařským velmocím. S téměř desetinovým podílem na sklizni je třetím největším producentem na světě za Německem a Spojenými státy, kterým dohromady patří přes dvě třetiny trhu. Ještě na počátku devadesátých let se chmel v Česku pěstoval na více než deseti tisících hektarech. S nástupem tržní ekonomiky ale přišel pokles, který se zastavil teprve předloni na 4319 hektarech. Od té doby plocha třetím rokem stoupá.

Pěstování chmele v naší zemi má významnou historickou tradici a nadále je v našem zájmu tuto tradici udržet

Překonat opět pětitisícovou hranici je i cílem pěstitelů. „Nárůst plochy v následujících letech bude záviset v prvé řadě na možnosti nakoupit půdu pro výstavbu a výsadbu nových chmelnic a na ochotě vlastníků půdu propachtovat pěstiteli chmele alespoň na deset až patnáct let,“ míní Kovařík. Záležet podle něho bude i na dotační politice státu.

Ministerstvo zemědělství přitom hodlá výsadbu nových chmelnic podporovat a počítá s tím i v nové strategii rezortu s výhledem do roku 2030. „Záměrem je v důsledku úprav podpor ve prospěch citlivých komodit do roku 2020 udržet plochy chmelnic okolo pěti tisíc hektarů a po roce 2020 zvýšit přibližně na 5500 hektarů,“ uvedla mluvčí úřadu Markéta Ježková.

K podpoře slouží několik dotačních programů, na kterých jen loni stát vyplatil přes 16 milionů. V rámci podpory citlivých komodit, kam byl chmel před lety zařazen, pak stát vyplatil dalších více než 17 tisíc korun na hektar. „Pěstování chmele v naší zemi má významnou historickou tradici a nadále je v našem zájmu tuto tradici udržet,“ podotkla mluvčí.