Medián mezd činil 21 521 korun. Medián je mzda zaměstnance přesně uprostřed, polovina hodnot mezd je tedy nižší a druhá polovina vyšší než medián. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Na větší mzdy většinou dosáhnou spíše muži než ženy. Zatímco muži dostali měsíčně průměrně 23 492 korun, ženy pak 19 215 korun.
Výsledky mezd celkově zaostaly za očekáváním. Analytici totiž očekávali růst nominální mzdy o 2,5 procenta, po odečtení inflace pak o 1,9 procenta. „Průměrná i mediánová mzda v ekonomice vzrostla pouze o 1,8, respektive o 1,5 procenta. Znamenalo sice díky nízké inflaci určité zvýšení reálné mzdy v ekonomice, avšak o závratný růst rozhodně nejde. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím totiž mzdy v podstatě stagnovaly,“ komentuje analytik Petr Dufek z ČSOB.
„I když růst mezd není nijak oslnivý, pozitivní je alespoň to, že po dvou letech reálného poklesu se mzdy začínají vzpamatovávat,“ dodává Dufek.
Analytici: Slabá tvorba pracovních míst nevytváří tlak na mzdy
Na slabý růst mezd upozorňuje i analytik Akcenta Miroslav Novák. „Na jedné straně dochází v některých odvětvích k rychlému růstu produktivity práce, avšak tempo růstu mezd zaostává. Typickým příkladem je v tomto směru zpracovatelský průmysl, kde průměrná mzda meziročně vzrostla pouze o 1,7 procenta. Při pohledu na podnikatelskou sféru nedošlo v žádné sekci k reálnému růstu mezd vyšším než dvě procenta,“ uvedl analytik Novák.
„Je patrné, že tvorba nových pracovních míst dosud není tak silná, aby začala tlačit na mzdy,“ podotýká analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Výhled do budoucna je však pozitivní. „Ve čtvrtém kvartálu by měl růst mezd zrychlit. Dodatečný podstatný impuls mu poskytne listopadové zvýšení platů státních zaměstnanců. Za celý letošní rok tak mzdy porostou reálně tempem kolem dvou procent,“ podotýká analytik Lukáš Kovanda z Roklen24.
Vývoj průměrné mzdy
Nejvíce mzdy rostly ve veřejné správě, v informačních oborech, či ve stravování. Těžební průmysl, administrativa nebo vzdělání naopak vykázaly oproti loňsku pokles mezd.
V řadě oborů je však vývoj mezd zkreslen měnící se strukturou zaměstnání, jak upozorňuje Sobíšek. „To platí o stavebnictví a oboru ubytování a stravování, kde průměrné mzdy rostou přes citelný pokles počtu zaměstnanců, z nichž někteří se zřejmě mění na živnostníky,“ vysvětluje hlavní ekonom UniCredit Bank.
Nižší růst mezd v podnikatelské sféře
V podnikatelské sféře průměrná mzda stoupla o 1,7 procenta, reálně byla vyšší o 1,1 procenta. V nepodnikatelské sféře mzdy nominálně stouply o 1,9 procenta a po odečtení inflace o 1,3 procenta.
Spotřebitelské ceny se zvýšily ve sledovaném období o 0,6 procenta. Objem mezd vzrostl o 2,5 procenta a počet zaměstnanců o 0,7 procenta.
Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně stoupla o 322 korun na 24 836 korun. Nominální růst činil 1,3 procenta, po odečtení inflace se ale mzda reálně zvýšila jen o 0,1 procenta.
