Airbus nabízí Česku svých deset vrtulníků za 4,8 miliardy

Vrtulník Airbus

Vrtulník Airbus Zdroj: ČTK

Ministr obrany Martin Stropnický
Vrtulník Airbus H135
NEJEN PRO ARMÁDU. Firma Lanex letos na izraelský trh nabídla také lodní lana nebo vybavení pro výškové práce u telekomunikačních firem.
Těžký bitevní vrtulník Mil Mi-24 V Hind E (Mi-35) na CIAF 2016.
Mil Mi-26, největší vrtulník světa
9
Fotogalerie

Zakázku zkomplikovaly nereálné požadavky vojáků, zřejmě ji uzavře až další vláda. Italská AgustaWestland chce výrazně snížit cenu.

Jasným favoritem sledované armádní zakázky na nové víceúčelové vrtulníky je francouzsko-německý Airbus Helicopters. Z vyhodnocení nabídek, které podávaly vlády Itálie, Francie, Německa, Jižní Koreje a USA, vychází s cenou 4,8 miliardy korun za deset dvoumotorových nejvýhodněji.

Další miliardu by stály řízené rakety. Americká Bell Helicopter chce za stejný počet strojů UH-1Y Venom přes devatenáct miliard, zbylí uchazeči přes deset. Výsledky minulý měsíc projednalo kolegium ministra obrany.

Projektový tým pro přípravu kontraktu dává přednost helikoptérám H145M, které jsou vojenskou verzí civilních EC145, nejen kvůli ceně. „Jde o produkt EU, takže bychom ušetřili na dovozním clu. Dlouhodobá deklarovaná provozuschopnost těchto vrtulníků přesahuje devadesát procent. A otevírá se možnost úzké spolupráce se státním podnikem LOM Praha,“ vypočítal další výhody nejmenovaný člen týmu.

O vítězství Airbus Helicopters však není definitivně rozhodnuto. Mimo jiné proto, že italská AgustaWestland se podle několika zdrojů deníku E15 nehodlá vzdát a chce do výběru razantně zasáhnout. Údajně je ochotna snížit cenu tak, aby byla vůči Airbusu konkurenceschopná.

Armáda musela ustoupit ze svých požadavků. Ukázalo se, že zcela univerzální vrtulník pro bojové, transportní a záchranné účely není na trhu. To je důvod, proč ještě minimálně do roku 2021 zůstane ve výzbroji deset ruských Mi-24/35. Podle dřívějších plánů měly být všechny co nejdříve odprodány. Zakázka má podobně jako další strategické investice skluz, ministerstvo ji připravuje už tři roky. „Když to půjde dobře, smlouva by mohla být do podzimu 2017,“ stojí v interním dokumentu ze začátku roku, kde je citován náměstek pro vyzbrojování Daniel Koštoval.

Předpokládaný termín se však zřejmě nepodaří dodržet. Na nedávném uzavřeném jednání výboru pro obranu Poslanecké sněmovny měl šéf rezortu Martin Stropnický (ANO) uvést, že nákup zkomplikovaly právě nereálné požadavky vojenských plánovačů. „Oni by chtěli, aby ten vrtulník uměl všechno, aby snad létal i do vesmíru. Zjistili ale, že žádný takový neexistuje,“ poznamenal člen výboru Stanislav Mackovík (KSČM).

Generální štáb kritizoval před týdnem na velitelském shromáždění i Stropnický. „Chci apelovat na vás, uživatele vojenské techniky a materiálu, abyste při definování požadavků nechtěli něco, co neexistuje. Má to samozřejmě i negativní finanční dopady. Pořizovat by se mělo to, co je osvědčené a vyzkoušené jinými armádami,“ řekl.

Ruské Mi-24/35 čekají generální opravy

Z celkových 17 bitevních vrtulníků Mi-24/35, které armáda získala v minulé dekádě z deblokace ruského dluhu, budou u deseti provedeny modernizace a generální opravy. Zbylých sedm má být co nejdříve odprodáno s očekávaným výnosem asi 25 milionů korun za kus. Důvodem ponechání většiny těchto strojů ve výzbroji je to, že těžké bojové vrtulníky jsou velmi drahé. Jeden by stál okolo miliardy. Za záměr vyřadit všechny Mi-24/35 ministerstvo obrany už přede dvěma roky kritizovali někteří poslanci.