ANKETA: Virtuální realita přichází. Jaký má potenciál pro byznys?
Virtuální realita patří k velmi rychle se prosazujícím technologiím. Využití nachází nejen v segmentu počítačových her, ale například i mezi architekty. Kde má tedy největší potenciál? Server E15.cz se ptal odborníků, kteří vystoupí na blížícím se Czech VR Festivalu. Ten se koná od 10. do 12. května v Praze, E15 je jeho mediálním partnerem.
Martin Kotek, prezident Asociace virtuální a rozšířené reality
Největší úspěch mají firmy, které vsadily na vývoj vlastního produktu. Například společnost Pocket Virtuality zaujala na loňském festivalu experty ze Škody JS (dříve jaderné strojírenství). Hledali způsob, jak za pomoci virtuální reality zkrátit odstávky při inspekci jaderné elektrárny. Již uzavřeli kontrakt, v srpnu může proběhnout první test technologie Fata Morgana v Temelíně.
Podobné úspěchy sklízí i Cleverlance se škálovatelnými skripty, které našly uplatnění například v simulátoru výroby Škody Auto. Ta tréninkem ve virtuální realitě zkracuje dobu nutnou k zaškolení personálu, což šetří nemalé náklady.
Velký byznys se ale zdaleka netočí jen mezi firmami. Ján Ilavský, Vladimir Hrinčár a Jaroslav Beck vyvinuli hru Beat Saber, která se sice prodává až od května, už během posledních týdnů ale nasbírali miliony fanoušků postupným uvolňováním videoukázek ze hry. Ta stojí dvacet dolarů, odhaduji, že prodeje dosáhnou stovek tisíc.
Jan Tkáč, ředitel společnosti PresentiGo
Virtuální realita je velký pomocník v prodeji. Dokáže potenciálnímu zákazníkovi skvěle předvést a vysvětlit hodnotu produktu. Ať už je to ukázka autonomního řízení pro Škoda Vision E nebo demonstrace funkcí nemocničního lůžka Linetu. Virtuální realita dává smysl pro prodej i pro následná školení.
Jakub Korczynski, ředitel společnosti Giant Lazer
Využití průmyslových aplikací je ziskové všude tam, kde klient cítí šanci na byznys. Jakýkoliv proces výroby nebo zaškolování může být optimalizován, pomáhají takzvané imerzivní technologie - v tom je potenciální zlatá žíla.
Jindřich Skeldal, vedoucí projektu TheatreVR
Virtuální a zejména rozšířená realita našla využití v zvyšování produktivity práce v průmyslu, ať už tréninkovými programy ve virtuálním prostředí nebo doplněním reality o užitečné informace, například manuály.
Budoucnost je především v sofistikovaném zprostředkování zážitků, v možnosti vměstnat do jednoho reálného života více těch virtuálních. Domácí a zábavní průmysl na svůj velký byznys sice teprve čeká, ale i přes momentální ochladnutí se jej docela určitě dočká. Virtuální realita má v sobě totiž kouzlo, kterému věří příliš mnoho vlivných lidí a firem na to, aby mohla doopravdy selhat.
Jan Hovora, ředitel společnosti Pocket Virtuality
Byznys je soustředěn hlavně do oblasti řízené výroby a údržby v průmyslu 4.0. Dále v obraně nebo ve zdravotnictví, protože ale tyto oblasti patří mnohem více pod kontrolu státu a jsou velmi silně regulované, je v nich nástup inovací o něco pomalejší. Z byznysového hlediska je velmi zajímavá i doprava, správa měst či logistika.
Roman Werner, ředitel společnosti Grey Dot
Největší potenciál virtuální a rozšířené reality vidím v infotainmentu, s pokrokem se stále častěji budeme setkávat v oblasti vědy a výzkumu – hlavně zdravotnictví a inženýrství. Technologie zjednodušující běžný život zažijí obrovský boom, znatelný je už nyní, brzy navždy změní způsob našeho příjmu informací.
Jakub Stejskal, viceprezident Asociace virtuální a rozšířené reality
Virtuální realita má byznysový potenciál zejména medicíně, ideální je napojení na terapie či rehabilitace například u válečných veteránů. Financování těchto aktivit plyne buď z grantů, nebo z veřejných peněz.
Robin Pultera, ředitel kreativního studia Brainz VR
Zájem o rozšířenou realitu je od začátku roku mezi našimi klienty enormní. Klienti začínají chápat, že takzvané imerzivní technologie zde jsou, zůstanou a učí se, jak je jakožto nová média využít pro vlastní byznys.
