Zakázky za osm až deset miliard korun získá od české armády skupina Czechoslovak Group Michala Strnada. Její dceřiná firma Tatra Defence Vehicle, která má licenci amerického koncernu General Dynamics Land Systems na výrobu osmikolových obrněných transportérů Pandur, dodá podle informací deníku E15 čtyřicet těchto vozidel i s výzbrojí. Zřejmě to budou minomety.
Vojsko zároveň žádá zhruba stejný počet šestikolových obrněnců Titus, které Tatra vyrábí ve spolupráci s francouzskou společností Nexter Systems. Peníze ministerstvo obrany má. Vláda v polovině měsíce rozhodla o urychlení nákupů zbraní a zbraňových systémů za více než 48 miliard korun nad rámec přijatého rozpočtu. Upřednostnit chce český obranný průmysl. Opatření, které reaguje na agresivitu Ruska, se týká letošního roku a dalších dvou let.
„Nové pandury posílí jeden z praporů 4. brigády rychlého nasazení, který má pouze lehká čtyřkolová obrněná vozidla Iveco. Osmikolové transportéry by mohly být vyzbrojeny moderními minomety,“ uvedl zdroj blízký ministerstvu obrany. Se samohybnými minometnými systémy, které budou odpovídat standardům NATO, počítá Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2030.
Vojsko koncem předminulé dekády koupilo 107 pandurů za 14,4 miliardy korun, později objednalo dalších dvacet se speciálními nástavbami například pro spojaře nebo dělostřelce. Pro 4. brigádu rychlého nasazení původně žádalo dvě stovky těchto vozidel.
Dalším velkým investičním projektem bude doplnění šestikolových transportérů Titus se zesílenou balistickou a protiminovou ochranou o čtyřicet až padesát kusů. Smlouvu na prvních 62 obrněnců za šest miliard korun uzavřelo ministerstvo obrany s Tatrou v roce 2019.
„Tuto zakázku dokončíme v příštím roce, pak mohou následovat další. Žádný nový kontrakt ale zatím podepsaný není,“ uvedl mluvčí CSG Andrej Čírtek.
Ministerstvo obrany potvrdilo, že s novými vozidly počítá. „Jedná se o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus. Na základě zvýšení finančních prostředků byly zpracovány specifikace techniky, výzbroje a materiálu podle urgentní potřeby armády a v tuto chvíli upřesňujeme střednědobé plány,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení rezortu.
Opatření schválené kabinetem umožní ještě letos zahájit akvizice, jejichž celková hodnota dosáhne 14,6 miliardy korun. Bude to například nákup krátkých a dlouhých ručních palných zbraní od firmy Colt CZ, což dříve byla Česká zbrojovka Group, balistických prostředků, munice a náhradních dílů. Posíleny budou i přepravní schopnosti armády.
V následujících dvou letech hodlají nákupčí oproti původním plánům urychlit projekty za 33,8 miliardy korun. Vedle doplnění počtů vozidel Pandur a Titus se počítá s dalšími lehkými čtyřkolovými obrněnými vozidly, ženijními prostředky, taktickým satelitním systémem či komunikační a informační technikou.
„V roce 2023 chceme mít také dořešenu zakázku na nová bojová vozidla pěchoty,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nákup 210 pásových obrněnců se vleče od roku 2015. Tehdy rezort na zakázku vyčlenil 52 miliard korun. To však kvůli raketově rostoucí inflaci a rovněž poptávce po zbraňových systémech řady evropských zemí nebude stačit. Cena se může zvýšit přinejmenším o patnáct až dvacet miliard. Přibližně o třetinu se ministerstvu prodražily i loňské nákupy raketových kompletů Spyder z Izraele nebo francouzských děl Caesar.
Letos plánované investice (v miliardách korun)
Posílení pozemní přepravy 4,9
Ruční zbraně 3,8
Munice 3,6
Digitální systémy 2,3
Pramen ministerstvo obrany
