Země jako Slovinsko, Chorvatsko i další státy bývalé Jugoslávie kromě Srbska se potýkají se značným nedostatkem elektřiny z vlastní produkce. „Výstavba nových zdrojů není tak rychlá, aby uspokojila tamní poptávku,“ uvádí Hüner. Pro Česko to má dvojí důsledek – kromě zatížení sítě kvůli tranzitu elektřiny, která putuje zvláště z Německa dále na jih, rekordně roste český vývoz elektřiny.
Čistý export loni na rekordních 17 terawatthodin nevytáhla ani tak zvýšená německá poptávka, i když souvislost s uzavíráním tamních jaderných elektráren pořád platí. Vývoz české elektřiny zejména nahrazoval dřívější německý v dalších zemích – především balkánských. Hüner očekává, že letos se export bude pohybovat na přibližně stejné úrovni.
Složitá situace po uzavření jaderných elektráren v Německu je pro českou síť citlivá kvůli nepředvídatelnosti – proud jednou putuje přes Česko z Německa, jindy do Německa. To je jeden z důvodů, proč ČEPS do roku 2023 vloží šedesát miliard korun do posílení sítě.
Na to, že přenosové soustavy měly letos v zimě velké problémy, upozorňuje kromě ČEPS německá agentura pro regulaci sítí Bundesnetzagentur. Kromě známých faktorů, mezi něž patří nestabilita obnovitelných zdrojů, se na velké zátěži podílelo únorové omezení dodávek plynu. Flexibilní plynové elektrárny, jež lze rychle nastartovat i zastavit, totiž obvykle vyvažují nestabilitu dalších zdrojů.
Pokud jde o vývoz elektřiny vyrobené v tuzemsku, potřeby Balkánu mohou být v rozporu s plánem na omezení celkového českého exportu kvůli možnému nedostatku suroviny na výrobu energie. Ministr průmyslu Martin Kuba nedávno přišel s návrhem, jak v případě potřeby omezit vývoz v letech 2014 až 2016. To by bylo aktuální, pokud by se projevil nedostatek uhlí pro české teplárenství. Stát by pak nastavil pro vývoz méně výhodné ekonomické podmínky tím, že by zavedl povinnost pro výrobce elektřiny podílet se na nákladech za její přenos.
