Bartuška: Česko jádru věří, v Evropské unii ale atom umírá

Václav Bartuška

Václav Bartuška Zdroj: E15 Anna Vackova

Čas jaderné energetiky v Evropě končí, i když ve světě to tak nevypadá, říká vládní zmocněnec pro Temelín. Některé evropské země chtějí nové reaktory postavit, potýkají se ale s problémy. Těmi hlavními jsou nedostatek kvalifikovaných pracovníků a složitá situace na unijním trhu s energií. Týká se to i dvou plánovaných bloků Temelína, které budou s největší pravděpodobností potřebovat státní podporu.

„Budoucnost jaderné energie vypadá ve světě a zejména v Asii dobře. Nejsem si ale jistý, jestli to platí i pro Evropu,“ říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost a vládní zmocněnec pro výstavbu nových bloků Temelína Václav Bartuška.

Odborníci hovoří o tom, že zásadním problémem pro výstavbu nových jaderných zdrojů je jejich cena. V současných podmínkách na trhu se investorům nové jaderky těžko vyplatí, pokud nedostanou nějakou formu státní podpory.

To se týká jak českého Temelína, tak například plánované britské elektrárny Hinkley Point. Té chce britská vláda nabídnout garantovanou výkupní cenu po dobu 35 let. Také investor Temelína, tedy společnost ČEZ, by mohl v budoucnu dostávat za vyrobený proud předem dohodnutou cenu.

Úspěch Britů neznamená automatickou podporu pro Temelín

Britský model má nyní posoudit Evropská komise kvůli možné nedovolené podpoře. Jak EurActiv nedávno psal, český a britský případ nelze posuzovat podle stejného vzoru. I když Hinkley Point posouzením ze strany Komise projde, nebude to prý automaticky znamenat zelenou i pro podporu Temelína.

I podle Bartušky se situace v obou zemích liší. „Nemyslím si, že je pro jádro možné plošně aplikovat britský mechanismus do všech ostatních zemí. I případ České republiky je jiný než v Británii,“ řekl v rozhovoru pro slovenskou redakci EurActivu.

Česko však každopádně patří mezi ty evropské země, které jádru nadále důvěřují, připomněl.

Evropě chybí kvalifikovaná pracovní síla

Podle velvyslance mají jaderné elektrárny v Evropě dva hlavní problémy – nedostatek pracovní síly a přílišnou regulaci. To prý může jádro v Evropě zahubit.

Pro výstavbu jaderných zařízení je potřeba vysoce kvalifikovaná pracovní síla, zdůraznil. „V Evropě si neuvědomujeme, o kolik zručnosti jsme v posledních dvou desetiletích přišli,“ tvrdí přitom. Zkušenosti z výstavby finské elektrárny Olkiluoto prý ukázaly, že do projektu bylo třeba zapojit pracovníky z 58 zemí světa. Vedle Česka a Slovenska to byl třeba Kazachstán, Turecko nebo Maroko.

Václav Bartuška: Jaderná renesance? Až nějakou uvidím, uvěřím, že existuje