Emisní cíl je americkou nabídkou pro vyjednávání o nové celosvětové klimatické dohodě, která by měla spatřit světlo světa letos na podzim. Jeho dopady do americké energetiky ovšem nejspíš nebudou tak dramatické, jak líčí jeho největší kritici, vyplývá z analýzy vládní Energetické informační agentury (EIA).
Základní předpoklad americké strategie tkví v rychlém zavírání starých uhelných elektráren, které nahradí nejdříve plynové zdroje a ve druhé polovině příští dekády větrná a solární energetika a menším dílem také zvyšování energetické účinnosti. Největší rozmach obnovitelných zdrojů se čeká v oblasti Velkých jezer. Oproti základnímu scénáři se tažení proti emisím projeví jejích snížením v roce 2030 o 484 až 625 milionů tun. V té době energetika bude vypouštět ročně 1553 až 1727 milionů tun oxidu uhličitého.
Propad těžby uhlí
Plán bude mít významný dopad do těžbu uhlí. Během pěti let po uzavření elektráren s výkonem téměř 90 gigawattů, tedy skoro 90 bloků v jihočeském Temelíně, se těžba uhlí propadne do roku 2025 o pětinu, v absolutních číslech o 180 milionů tun. Nejvíce to odskáčou doly v regionu Apalačských hor, které už teď přestávají být konkurenceschopné.
Pokud se však se snižováním emisí nebude pokračovat stejným tempem i po roce 2030, očekává EIA růst těžby i výroby elektřiny z uhlí. V roce 2030 má uhlí pokrývat 30 procent výroby elektřiny. Ceny energetického černého uhlí však kvůli emisnímu plánu oproti původním předpokladům budou stagnovat až do roku 2030.
Levnější plyn než v Evropě
Náhrada uhlí zemním plynem se projeví i na jeho ceně. O zhruba pět let se urychlí její vzestup z nynějších čtyř k šesti dolarům za milion britských termálních jednotek. K této hodnotě se dostane podle odhadů EIA už v roce 2020. Pořád ale bude platit, že plyn pro americký průmysl bude levnější než plyn prodávaný v Evropě.
Snižování emisí v USA příliš nezavře ani nůžky mezi cenami elektřiny v Americe a Evropě. Koncová cena elektřiny se v průměru zvedne v roce 2020 o 4,9 procenta a o deset let později bude o čtyři procenta vyšší než v referenčním scénáři.
Jenže náklady spotřebitelů elektřiny na boj s emisemi se výrazně liší v jednotlivých státech USA. Nejvíce na odchod od uhlí doplatí obyvatelé Floridy a jižních států USA, kde ceny elektřiny vzrostou v roce 2030 o více než 10 procent. Naopak na severovýchodě Spojených států může elektřina dokonce zlevnit.
Cesta odsouzená k neúspěchu
Zatím jde pořád jen o návrh nových pravidel. Skeptici nicméně namítají, že strategie EPA jít cestou stanovování emisních cílů pro jednotlivé státy je předem odsouzená k neúspěchu. Místo jednoho cíle pro celé USA, tak jak to udělala loni Evropa pro rok 2030, bude muset EPA vyjednávat s 51 státními vládami o jejich limitech a plánech, jak se pod ně dostat.
Amerika nechce jít cestou nařízeného zavírání uhelných elektráren. Státy si budou moci vybrat, jak nové emisní cíle budou plnit. Pokud nebudou chtít turbíny zastavit, budou muset zajistit výstavbu odpovídajícího množství obnovitelných zdrojů s výjimkou vodních elektráren či zajistit adekvátní úspory energií u spotřebitelů. Za náhradu se však zatím nepovažují nové jaderné bloky.
