Dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu do Evropy budou pod drobnohledem Evropské komise. Ta bude zítra schvalovat balík návrhů na posílení bezpečnosti dodávek energií. Jeho součástí bude také požadavek, aby Brusel mohl posuzovat komerční smlouvy na dovoz zemního plynu, pokud budou uzavřeny na více než jeden rok a budou pokrývat spotřebu dané země z více než 40 procent.
Viceprezident Komise Maroš Šefčovič odpovědný za projekt energetické unie přiznává, že půjde o jeden z nejkontroverznějších návrhů v nynějším balíku. „Inspirovali jsme se právem hospodářské soutěže. Chceme, aby plynárenské společnosti smlouvy povinně notifikovaly Komisi. Budeme hlídat, aby se do smluv nedostaly články a klauzule, které se v nich objevovaly v minulosti, ale nemají v nich co dělat, například zákazy reexportu nakoupeného plynu,“ vysvětluje Šefčovič.
Posouzení přijde až po podepsání smluv
Komise bude smlouvy posuzovat až po jejich podepsání. Pokud ve smlouvě najde nežádoucí ustanovení, bude požadovat její úpravu. Na platnost smlouvy však notifikace, ani následné požadavky nebudou mít vliv. Co se stane, když firma nové změny smlouvy nevyjedná, zatím není jasné. Pokud smlouvu nepošle Komisi k posouzení, mohla by Komise zahájit řízení o porušení unijního práva vůči členskému státu nebo národní instituci, od níž má kontrakt získat.
Nové opatření má ochránit odběratele zejména v zemích střední a východní Evropy před dominantním postavením ruského Gazpromu. Týkat by se podle Šefčoviče mělo také jedné až dvou zemí v západní Evropě s převládajícími dodávkami z Alžírska. Na stávající dlouhodobé kontrakty se vztahovat nebude. Mohly by mu ale podléhat změny stávajících dlouhodobých smluv, tvrdí zdroj z Evropské komise.
Jak se to dotkne Česka? Nejasné
Zatím není jasné, jak by se nové opatření mohlo dotknout Česka. Kontrakt s Gazpromem má nyní koncern RWE, která však dodává plyn nejen v Česku, ale také v dalších zemích. Tuzemsko zásobuje ze 48 procent. Zdroj blízký RWE, která návrh zatím nechce komentovat, však upozorňuje, že rozdělení plynu pro jednotlivé státy se řídí podmínkami na trhu.
Pod dohled Komise, pokud návrh v Unii projde, bude patřit polská státní společnost PGNiG, jejíž kontrakt s Gazpromem platí do roku 2022 a pokrývá 47 procent polské spotřeby. Na Slovensku má státní SPP smlouvu do roku 2028 na dodávku poloviny slovenské spotřeby. Maďarská společnost Parmrusgaz je společný podnik Gazpromu a maďarských firem. Bere z Ruska 58 procent maďarské spotřeby. Nejvíce, z 93 procent, je na dlouhodobé smlouvě s Gazpromem závislá bulharská státní firma Bulgargaz.
| Kontrola mezivládních dohod |
|---|
| Po zkušenostech s projektem plynovodu South Stream chce Evropská komise získat právo posuzovat všechny mezivládní dohody týkajících se energetiky kromě dohod o jaderné energii. „Vlády by je neměly podepsat, dokud Komise neposoudí, že odpovídají unijnímu právu,“ říká místopředseda Komise Maroš Šefčovič. Mimo hru zatím není ani dřívější nápad bývalého polského premiéra Donalda Tuska na společný nákup plynu více zeměmi. Jen bude tento postup muset odpovídat pravidlům Světové obchodní organizace. |
