„Jednoduše to znamená, že oznámení členských států o záměru podpořit projekt veřejnými prostředky budou nadále posuzována přímo podle pravidel daných Smlouvou o Evropské unii. Standardní postup bude určen praktickou prací komise na jednotlivých případech,“ sdělil agentuře Reuters mluvčí Evropské komise Antoine Colombani.
Podporu jádra původně prosazoval evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia, chtěl pro jaderné projekty připravit podobná pravidla, jaká platí pro možnosti podpory obnovitelných zdrojů. Před Evropskou komisi ale nakonec přistoupil s návrhem pokračovat v individuálním posuzování jednotlivých projektů. Většina přítomných členů komise v rámci předběžné dobaty, která mohla skončit vytvořením závazných pravidel pro podporu jaderné energetiky, doporučení podpořila.
Poslední slovo ještě ale nepadlo. Návrh Evropské komise nyní poputuje k veřejné konzultaci a začnou se k němu vyjadřovat energetické společnosti a členské státy. „ČEZ se domnívá, že by jádro mělo být zahrnuto a tím postaveno naroveň obnovitelným zdrojům, neboť významně přispívá k naplnění unijních dekarbonizačních cílů a tudíž na něj bude muset být brán zřetel při debatě o cílech pro rok 2030,“ sdělila serveru E15.cz mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová. Kromě toho sama Evropská komise počítá ve svém Energetickém plánu 2050 s novou výstavbou jaderných kapacit, doplnila.
Rozhodnutí komise podle ní nevylučuje, že garance typu „contract for difference“, o kterých uvažuje Velká Británie či Česká republika, budou moci být schváleny jako povolená veřejná podpora. „Nezahrnutí jaderné energetiky do pokynů tedy není žádnou překážkou pro pokračování projektů,“ dodala.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se zatím nechce k závěrům předběžné debaty vyjadřovat. „MPO se k celé věci bude moci vyjádřit až po oficiálním zveřejnění materiálu,“ uvedl mluvčí resortu Filip Matys. Dodal, že dle informací ministerstva připravuje Evropská komise v rámci modernizace pravidel pro udělování státní podpory v EU dílčí materiál revize pravidel pro státní podporu pro energetiku a ochranu životního prostředí. „Tento materiál není doposud oficiálně vydán, jeho vydání očekáváme během měsíce října,“ dodal Matys.
Británie rozhodne
Během října nebo listopadu čeká ČEZ a ministerstvo průmyslu a obchodu také vyjádření Bruselu ohledně podoby garancí pro Temelín. Vodítkem bude i rozhodnutí EU o podobě veřejné podpory britské Hinkley Point. Francouzská státní společnost EDF podmiňuje zahájení výstavby jaderné elektrárny garancí minimální výkupní ceny vyrobené elektřiny ze strany britské vlády. A ČEZ se v Británii inspiroval.
Proti podpoře jádra z veřejných peněz se nejhlasitěji postavilo Německo. Podporují ho naopak Česká republika, Francie, Británie a Litva, které chtějí stavět další jaderné provozy nebo je rozšiřovat.
„Považujeme rozhodnutí Evropské komise neumožnit paušálně podporovat jadernou energetiku pomocí dalších dotací jako správné. Pokud se „jádro“ ani po půlstoletí komerčního působení neobejde bez veřejné podpory, je na této technologii něco špatně,“ uvedl energetický konzultant společnosti Calla Eduard Sequens.
Jádro podle něj i tak váže obrovské finanční prostředky v oblasti výzkumu a získává výhody v podobě omezené odpovědnosti za jadernou škodu. „A velmi pravděpodobně budou naši potomci platit za co nejbezpečnější nakládání s vysoce radioaktivními odpady,“ dodal.
