Podle aktuálního návrhu příštího pětiletého plánu má na konci roku 2020 kapacita operujících i stavěných čínských jaderných elektráren dosáhnout v roce 2020 výkonu 88 gigawattů. Na to má ze státního rozpočtu směřovat 500 miliard yuanů (téměř dva biliony korun).
Během pětiletého plánu by měla Čína každý rok zprovoznit šest až osm jaderných reaktorů. Letos získalo certifikát operátora jaderné elektrárny 600 subjektů, v celé zemi jsou jich nyní tak celkem dva tisíce. V tomto roce by se mělo zprovoznit osm jaderných reaktorů.
Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v Číně v současnosti 31 funkčních jaderných reaktorů a 21 dalších je ve výstavbě. Ta se doposud soustředila hlavně na východní pobřeží, v budoucnosti se ovšem má rozšířit i do méně rozvinutého vnitrozemí. V současné době Čína pokrývá z jaderné energie dvě procenta své spotřeby, světový průměr je 14 procent.
V Číně se ovšem objevují kritické hlasy upozorňující na možnosti výstavby alternativních zdrojů energie nebo zkvalitnění stávající přenosové soustavy, která by mohla vést k nižším energetickým ztrátám.
Čínské státní společnosti stavějící jaderné elektrárny se snaží dostat i do zahraničí, mimo jiné mají zájem i o dostavbu českého Temelína. V listopadu prezident Si Ťin-pching podepsal v Londýně smlouvu o zapojení čínské státní společnosti China General Nuclear Power Corporation do výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point.
Nová hedvábná stezka
Číňané by rádi jaderné reaktory stavěli i na území mezi Čínou a Evropou. „Mnoho zemí ležících na trase Nové hedvábné stezky jsou ještě ve své rozvojové fázi. Mají velkou poptávku po energii, hlavně té jaderné. Nukleární energie navíc reprezentuje celkovou národní sílu. Proto ji chtějí rozvíjet,“ myslí si Čchien Č'-min, prezident China National Nuclear Corporation.
Právě na export je primárně zaměřená nově vyvinutá čínská tlakovodní technologie třetí generace Hualong One, která vychází z francouzských konceptů. Ani sama Čína ovšem technologii ještě nemá dostatečně vyzkoušenou. Poprvé se má použít ve dvou reaktorech jaderné elektrárny Fu-čching na jihovýchodním pobřeží Číny. Jejich výstavba začala letos a dokončí se za čtyři roky. O technologii Hualong se uvažuje v případě chystané pákistánské elektrárně v Karáčí a britské Bradwell B.
V Číně se opakují české devadesátky. Firmy si půjčují na splácení úvěrů
