Bulharská vládní krize dostihla ČEZ

Snaha odejmout ČEZ licenci je podle zdrojů obeznámených s bulharskou politickou situací panickou reakcí kabinetu na masové protesty. Z původně malých demonstrací proti cenám proudu se staly velké demonstrace proti vládě a politickému systému. Premiér už dříve davům slíbil zlevnění elektřiny o osm procent od letošního března. Hrozba odebrání licence firmě ČEZ, která je mezi lidmi nepopulární, je další krok, jak si občany naklonit.
„Jedinou autoritou, která může rozhodnout o zahájení procedury odebrání licence, je v Bulharsku nezávislý energetický regulační úřad. Od něj jsme zatím nedostali žádné oficiální vyrozumění o záměru tento krok učinit,“ reagovala na slova bulharského premiéra mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.
Regulátor navíc musí určit přesné důvody pro odebrání licence a na odstranění těchto nedostatků musí dát distribuční společnosti určitou lhůtu. Problémem ovšem je, že se úřad v poslední době stále více stává jen prodlouženou rukou vlády.
Na krok Sofie reagoval premiér Petr Nečas. „Očekávám, že Bulharsko jako člen EU bude dodržovat mezinárodní závazky, evropské právo i vlastní zákony včetně těch, které se týkají ochrany zahraničních investic,“ uvedl.
ČEZ, který od roku 2005 vydělal v Bulharsku zhruba 15 miliard korun, tvrdí, že plní všechny povinnosti vyplývající z regulace. Zdroje z Bulharska dodávají, že „na vodě“ je také obvinění, že ČEZ zadával až 80 procent zakázek bez výběrových řízení. Bulharské zákony ho k něčemu takovému ovšem nenutí.
Růst účtů za elektřinu přitom posvětil už loni v červenci cenovým výměrem právě národní regulátor. Umožnil navýšení koncové ceny elektřiny až o 13 procent. Plně se toto zvýšení projevilo až ve fakturách za prosinec, kdy byli lidé více doma kvůli svátkům a zima je donutila více topit. Problém je v tom, že výdaje za elektřinu se vyšplhaly až na úroveň třetiny průměrné mzdy v zemi.