Bulharsko hájí South Stream, přípravy na stavbu nezastaví

Příprava stavby plynovodu South Stream

Příprava stavby plynovodu South Stream Zdroj: South Stream

Bulharsko nezastavilo přípravné práce na výstavbě ruského plynovodu South Stream, který obchází ukrajinské území. Tamější úřady nicméně kvůli krizi na Ukrajině velmi pozorně sledují vývoj ve vztazích mezi Bruselem a Moskvou, uvedl premiér Plamen Orešarski. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v neděli naznačil, že projekt může kvůli kryské krizi nabrat zpoždění.

„Předběžné práce na výstavbě plynovodu South Stream pokračují, nebyly pozastaveny. V příštích týdnech ale budeme detailně sledovat vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem,“ řekl Orešarski. Reagoval tak na slova šéfa bulharské diplomacie Kristiana Vegenina, který o víkendu prohlásil, že práce na výstavbě plynovodu by měly být na několik dnů či týdnů pozastaveny.

South Stream má začít přepravovat ruský zemní plyn do Evropy od prosince 2015. Plynovod dlouhý 2400 kilometrů obchází Ukrajinu, má vést pod hladinou Černého moře a dál přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko až do severovýchodní Itálie. Další větve povedou do Chorvatska, Makedonie, Řecka a Turecka. Ročně má plynovod přepravit asi 63 miliard metrů krychlových plynu. První práce na výstavbě začaly v Bulharsku loni 4. listopadu, v Srbsku pak 24. listopadu.

Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger se kvůli situaci na Krymu rozhodl odložit jednání s Ruskem, která se měla týkat právě projektu South Stream. „Rozhovory o plynovodech jako South Stream neurychluji. Budou se naopak zpomalovat,“ řekl Oettinger deníku Die Welt. Mluvčí Evropské komise Sabine Bergerová dnes upřesnila, že eurokomisař se zmínil pouze o politických rozhovorech, jednání na technické úrovni pokračují.

Projekt South Stream zatím nesplňuje nařízení EU, které výrobcům a distributorům energií neumožňuje vlastnit potrubní vedení, která používají. Nutné jsou také bilaterální dohody mezi Ruskem a státy, kterými má South Stream vést.

Srbský premiér Ivica Dačić podle webu inserbia.info minulý týden řekl, že projekt na výstavbu části plynovodu na území Srbska naráží na problém v podobě chybějících státních záruk na výstavbu srbské části. Na otázku, zda proces pomohla zpomalit současná krize na Ukrajině, odpověděl, že srbský parlament byl před blížícími se březnovými předčasnými volbami rozpuštěn, což souvisí s odklady při schvalování některých relevantních zákonů.

Potíže má i Nord Stream

Ránu dnes podle Reuters utrpěl i projekt Nord Stream, jedna z existujících alternativních cest Ruska, jak přepravit plyn do západní Evropy mimo ukrajinské území. Nord Stream vede plyn pod Baltským mořem do Německa. Není ale dostatečně využívaný. Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom tvrdí, že by mohl vývoz zvýšit, pokud mu unijní pravidla umožní plný přístup k severoněmeckému plynovodu OPAL. Ten vede od baltského pobřeží na české hranice.

Ruský prezident Vladimir Putin v lednu před vpádem ruských sil na ukrajinský Krym sdělil, že Brusel s umožněním plného přístupu souhlasil. Mluvčí Evropské komise ale nyní uvedla, že Brusel odložil rozhodnutí o tomto přístupu, které se původně očekávalo dnes. Uvedla, je potřeba technické zpřesnění, a sdělila, že termín k technickým jednáním o využívání plné kapacity Opalu Gazpromem byl prodloužen.

Rusko rozšiřuje sféru vlivu, zbraněmi jsou plyn a obchod