Bývalý ministr vnitra je mezi zájemci o ostravskou Liberty. Strnad nabídku nepodal
Do souboje o ostravskou hutní společnost se přihlásilo nečekané jméno. Jeden z největších průmyslových areálů na Ostravsku by rád provozoval někdejší ministr vnitra Martin Pecina. Dříve zmiňovaní zájemci jako skupina CE Industries Jaroslava Strnada či Třinecké železárny naopak nabídku nepodali.
Na podání závazných nabídek měli uchazeči čas do půlnoci 21. května. Tento termín se už několikrát posouval, protože zájemci podle insolvenčního správce Šimona Petáka potřebovali více času. Nyní se Peták k zaslaným nabídkám nevyjádřil s tím, že první informace poskytne po prvním zhodnocení tento pátek.
Na Ostravsku se však už delší dobu proslýchá, že velký zájem o ocelárnu není. To nyní potvrdily skupiny CE Industries a Třinecké železárny, které nakonec zájem neprojevily.
„CE Industries nabídku nepodala. Plně se soustředí na tolling prostřednictvím společnosti Vítkovice Machinery Trade a výběrové řízení na nového majitele Liberty Ostrava nebude komentovat,“ uvedl mluvčí společnosti CE Industries Andrej Čírtek.
V Třinci dospěli ke stejnému rozhodnutí. „Po důkladném zvážení všech aspektů jsme se rozhodli nabídku na odkoupení společnosti Liberty Ostrava nepodávat,“ napsala mluvčí Třineckých železáren Petra Macková.
Nečekaný zájemce s neznámými motivy
Jediným potvrzeným uchazečem je tak bývalý politik a nyní poradce, turecký honorární konzul a byznysmen Martin Pecina. „Nabídku jsme podali. Nyní čekáme na kroky insolvenčního správce,“ sdělil e15 Pecina, který je většinovým majitelem investiční skupiny VCL Group. Druhým spolumajitelem je podnikatel Leo Matloch, který je však na rozdíl od Peciny spjat s ODS, za niž v roce 2022 kandidoval.
Pecina také na jaře založil tři společnosti, které nápadně odkazují na ostravskou ocelárnu. Jde o firmy SPV Nova Hut, SPV NH Ostrava a SPV NH Koksovna. Ve všech třech společnostech je Pecina na rozdíl od VCL Group jediným majitelem. Jaký mají založené firmy účel a zda jejich vznik souvisí s podanou žádostí, už však Pecina neosvětlil. Stejně tak není jasné, zda se o ostravskou huť skutečně uchází pro sebe, nebo pro nějakou spřízněnou skupinu.
Insolvenční správce bude mít nyní vyhrazený čas pro jednání s postupujícími zájemci a podle původního plánu se následně 26. května uskuteční druhé kolo výběrového řízení. Jeho vyhodnocení bude podle Petáka trvat dva dny.
Ve druhém kole budou mít účastníci možnost zvýšit své nabídkové ceny. Zároveň se budou moci znovu rozhodnout, zda mají zájem o celý podnik včetně koksovny nebo bez ní. Prodej podniku by podle insolvenčního správce mohl být vypořádaný do konce roku.
Mimo hlavní výběrové řízení se ještě zvlášť prodává nepotřebný majetek. Jde o 612 parcel o celkové výměře 2,3 milionu metrů čtverečních, stroje, které původně stály několik miliard korun, nebo o 354 budov a staveb včetně hotelového domu Kovák, polikliniky u huti, bytového domu v Praze-Nuslích nebo uměleckých děl.
Trh je stále v útlumu
Šéfka Ocelářské unie Marcela Kubalová už dříve uvedla, že nízkou atraktivitu podniku přisuzuje hlavně utlumené evropské poptávce po oceli. „Na celém evropském trhu je znát globální převis nabídky nad poptávkou. Tu způsobuje dovoz oceli ze zemí, kde jsou mnohem nižší regulační a dekarbonizační náklady,“ řekla Kubalová a připomněla, že problémy mají i další evropské ocelářské provozy.
Liberty loni v restrukturalizačním plánu uvedla, že v prvním pololetí letošního roku očekává oživení na celém evropském trhu. Dosud ovšem žádné nepřišlo a krize se zatím spíše prohlubuje. Globálnímu trhu stále více dominuje asijská ocel, jíž se daří Evropu zaplavovat navzdory clům.
„Celosvětová nadkapacita ve výrobě oceli loni činila 600 milionů tun a organizace OECD předpokládá, že do dvou let vzroste na 721 milionů tun. Jen pro srovnání – v Evropě se loni vyrobilo 130 milionů tun oceli,“ upozorňuje dále Kubalová, podle níž hrozí, že pokud bude tento trend pokračovat, ocelárny v Evropě skončí. Dnes podle ní jedou na 60 procent svých kapacit.
Pokud budou chtít Evropané výrobu oceli na kontinentu udržet, budou podle ní muset na záchranu sektoru vynaložit mnohem více veřejných financí nebo upravit přístup k dekarbonizaci a energetice.
V areálu huti jsou nyní v provozu závody 15 a 16, tedy rourovna a válcovna, které jsou vytíženy skoro na plnou kapacitu. Jejich provoz prostřednictvím tollingu financuje společnost Vítkovice Machinery Trade ze skupiny CE Industries. Stejným způsobem funguje také výroba profilové a drátové oceli, kterou zas finančně zaštiťuje polská firma Donquixote.
V huti nyní pracuje okolo 2300 lidí a insolvenční správce Šimon Peták celý podnik prodává ve výběrovém řízení.
Slezská huť patřící Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a pro petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a skončila v konkurzu.
