Viceprezident EdF o Dukovanech: Bez státních dotací nikdo v Evropě nezaručí termín a cenu

Nikdo nemůže bez státních dotací garantovat pevný termín dodávek a konečnou cenu jaderných elektráren, protože toto odvětví v Evropě naráží na příliš mnoho regulací a rizik, říká viceprezident Électricité de France (EdF) pro rozvoj nových jaderných zdrojů Vakis Ramany. Ramany se v pondělí zastavil v Praze na cestě do Varšavy, kam jel jednat s polskými partnery o stavbě dalších jaderných elektráren. Při té příležitosti poskytl exkluzivní rozhovor newsletteru 11am. 

EdF vede v České republice právní bitvu o možnost za více než 400 miliard korun stavět dva nové reaktory v elektrárně Dukovany. Soutěž o největší veřejnou zakázku v dějinách Česka totiž vyhrál konkurent – jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). EdF minulý rok soutěž napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), regulátor se ale věcí odmítl zabývat. Francouzi pak věc dali k soudu a ten na začátku května vydal předběžné opatření, kterým dočasně zablokoval finální podpis smlouvy s Korejci. Podle EdF Korejci nabídli nižší cenu jen díky tomu, že mají dotační podporu od tamní vlády, a jejich nabídka je tak v rozporu s evropskými pravidly.

Francouzský místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné ještě před předběžným opatřením poslal ministrovi průmyslu Lukáši Vlčkovi dopis s výzvou, aby byl podpis dohody s KHNP odložen, dokud komise údajnou veřejnou podporu pro korejskou firmu neprověří. 

Ramany v rozhovoru říká, že EdF nyní právními kroky pouze hájí svá práva: „Není na tom nic zlého, co by mělo poškozovat zájmy České republiky.“ Korejská nabídka, která na rozdíl od francouzské dávala Česku pojistku, že se stavba nezpozdí a neprodraží, by podle něj byla „nerealizovatelná bez nelegální státní podpory vzhledem k cenám v jaderném průmyslu“.

Co je skutečným cílem všech právních kroků, jež EdF podniká? Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl, že když v tendru zvítězil váš konkurent, chcete zabránit stavbě jakýchkoli reaktorů v Česku.

Veřejný prostor v České republice je po vydání předběžného opatření a zveřejnění dopisu francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného plný emocí. Rozumíme tomu, ale považujeme to za velmi nešťastné. Od začátku jsme říkali, že jsme připraveni využít všech právních možností, jak bránit své zájmy. Na našem místě by to dělal každý. Neděláme nic jiného než to, co jsme předem ohlašovali. Nikdo by neměl být překvapen. Emocím rozumím, nicméně měli bychom si všichni zachovat věcnost. Co nemohu akceptovat, jsou falešná obvinění. 

Náš cíl je jasný: zajistit, aby projekt realizovaný v České republice byl proveden v souladu s evropskými regulačními pravidly. Bude to přínosné pro Evropu, ale především pro Českou republiku a její průmysl.

O jakých obviněních mluvíte? 

Především jsme opravdu neměli přístup k důvěrným informacím z konkurenční nabídky korejské KHNP. (O tom, že advokát EdF mohl mít přístup k důvěrným informacím, spekuloval v Interview ČT24 13. května ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, pozn. red.) K žádným takovým důvěrným informacím jsme se nedostali. Všechny informace, které jsme v našich podáních antimonopolnímu úřadu, Krajskému soudu v Brně i Evropské komisi použili, vycházejí z veřejně dostupných informací, jež poskytli zástupci české vlády a ČEZ. Na svých tiskových konferencích, ve svých rozhovorech. Nic jiného nemáme. Bohužel jsme neměli příležitost komunikovat se členy české vlády ani s vedením ČEZ osobně. 

Poté co Krajský soud v Brně vydal 6. května předběžné opatření, s vámi nikdo z české vlády ani ČEZ nejednal? Nikdo vám nezavolal, nikdo se nechtěl sejít? 

Ne, jako EdF jsme s nikým z vlády ani z ČEZ nejednali. 

Snažili jste se někoho oslovit? 

Osobně jsem sdělil českému velvyslanci v Paříži Jaroslavu Kurfürstovi, že jsme připraveni se kdykoli s kýmkoli sejít a naše kroky osobně vysvětlit, aby nevznikala ta vlna negativních emocí. V tak velkém a komplikovaném projektu považujeme otevřené jednání za ten jediný správný přístup. V minulosti jsme často a otevřeně komunikovali s evropským tajemníkem a poradcem premiéra pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem. 

Snažili jste se s ním jednat i po předběžném opatření soudu a poté, co se 12. května na veřejnosti objevil dopis eurokomisaře Séjourného? 

Tady bych chtěl především odmítnout další obvinění, a sice že jsme údajně měli přístup k tomuto dopisu (byl zaslán 2. května ministru Vlčkovi a společnosti Elektrárna Dukovany II, pozn. red.). Ani EdF, a pokud vím, tak ani francouzský velvyslanec v Praze, ani nikdo z francouzské vlády neměl přístup k tomuto dopisu, dokud nebyl zveřejněn na webu Euractiv 12. května. O podezření na veřejnou podporu KHNP jsme začali mluvit na základě informací, které jsou běžně dostupné, mimo jiné v korejském tisku, a na základě prohlášení české vlády, a to zejména ze 17. července loňského roku. 

Ohledně schůzky s Tomášem Pojarem: ta nám tentokrát nevyšla z časových důvodů. Ale budeme se snažit s ním i nadále komunikovat. Debata s ním byla vždycky věcná a korektní. Dosud jsme mohli mluvit s českou stranou jen dvěma cestami. S českým velvyslancem v Paříži a s Tomášem Pojarem. Nikdy jsme neměli příležitost jednat s ministrem financí, ministrem průmyslu ani premiérem. 

Pokoušeli jste se mluvit s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem? 

Mým protějškem v ČEZ je člen představenstva Tomáš Pleskač. Napsal jsem mu letos v březnu, abychom si potvrdili platnost naší nabídky, a vyjádřil jsem vůli dále jednat. Předběžné opatření soudu je pro mě normální součástí procesu, kdy hájíme svá práva. Jasně jsme to od začátku říkali. Není na tom nic zlého, co by mělo poškozovat zájmy České republiky, jak se objevuje ve veřejném prostoru. Na našem místě by to dělal každý. Informoval jsem o tom po rozhodnutí soudu znovu i českého velvyslance v Paříži. 

Byl překvapený a popsal mi velmi silnou frustraci v české vládě. To samozřejmě chápeme. Předběžné opatření přišlo pouhých 24 hodin před plánovaným podpisem smlouvy s korejskou KHNP. Všichni ale museli počítat, že i to rozhodnutí soudu je pouze součástí dlouhé procedury. V té době už věděli, že Evropská komise se zabývá naším podnětem ohledně možné nedovolené zahraniční podpory KHNP. My nemůžeme dělat nic jiného než hájit svá práva, protože se cítíme silně poškozeni nedovolenou státní podporou KHNP. Férovost je přece důležitá.

Odkud máte informace, že KHNP dostala nedovolenou státní podporu? 

Vzhledem k cenám v jaderném průmyslu a na základě veřejně dostupných informací o korejské nabídce jsme přesvědčeni, že by byla bez nelegální státní podpory nerealizovatelná.

Stéphane Séjourné je bývalý francouzský ministr zahraničí. Velmi blízký člověk prezidenta Emmanuela Macrona. EdF je plně státní. To se pak těžko věří, že jste o dopisu nic nevěděli… 

My jsme věděli o tom, že komise na věci pracuje, ale chci jasně prohlásit, že k dopisu komisaře Séjourného jsme neměli přístup, dokud nebyl zveřejněn. 

Na všech třech stranách jsou státní firmy. EdF i KHNP jsou plně státní. ČEZ ze 70 procent. Všude je do tohoto byznysu velmi zapojená politika. Takže se těžko věří, že by nikdo ve francouzské státní firmě nevěděl o dopisu bývalého francouzského ministra zahraničí, dnes eurokomisaře. Francie má v Evropské komisi obrovský formální i neformální vliv. 

Především je nutné pochopit, že EdF je vnímaná jako firma, kterou je třeba důkladně kontrolovat. Všechno, co se týká EdF, se každý den dostává na veřejnost. Když jste pod takovým drobnohledem, nemůžete si dovolit udělat špatný krok. Jsme pod velmi důkladnou kontrolou komise, francouzské vlády, našeho parlamentu, našeho vlastního energetického regulačního úřadu, francouzských médií. Máme silné hodnoty. Hájíme své zájmy. Chodíme Evropské komisi vysvětlovat svá rozhodnutí, když nás k tomu vyzve. Děláme to úplně stejně jako kterákoli jiná firma v Evropě. Nemáme žádné speciální zacházení. 

V české společnosti je silná naštvanost a obava, že Evropská komise půjde silné Francii na ruku a bude rozhodovat v jejím zájmu. 

Rozumím tomu. Proto se snažíme vysvětlovat své kroky. Chci ale všem jasně říct, že v této chvíli nemůže být ani náhodou zájmem Francie, aby se v Česku nestavěly žádné nové jaderné bloky. Proč bychom to dělali? Proč by mělo být zájmem Francie narušit jadernou budoucnost Evropy v době, kdy je ohrožena evropská energetická bezpečnost, kdy je náš dodavatelský řetězec celkově napjatý. Kdy musíme vynaložit obrovské úsilí do zabezpečení našeho dodavatelského řetězce v Evropě, abychom byli schopni dodávat z našich projektů čistou a cenově dostupnou energii? Proč bychom ohrožovali jadernou budoucnost České republiky, která je naším spojencem v evropské jaderné alianci? S Českem i s ČEZ dlouhodobě spolupracujeme v různých jaderných spolcích, jako je Nuclear Europe nebo Eurelectric. Nemělo by žádný smysl, kdybychom se to snažili všechno mařit. Náš cíl je jasný. Zajistit, aby projekt, který se postaví v České republice, byl realizován v souladu s evropskými regulačními pravidly. A bude prospěšný pro Evropu, ale v první řadě pro Českou republiku a její průmysl.  

A jste tedy přesvědčeni, že korejská nabídka je státem dotovaná, a je proto v rozporu s evropskými pravidly o zahraniční státní podpoře...

Řeknu to zcela jasně. Pokud bude prokázáno, že žádná státní dotace ze strany Jižní Koreje není, pak chápeme, že je ve vašem zájmu, aby se v České republice postavila nová korejská jaderná elektrárna. Teď je opravdu důležité si vyjasnit, jestli tam ta podpora je. O nic jiného nám nejde. A jsme přesvědčeni, že tam je. Jak víte, na veřejnosti nemluvíme příliš často. Když jsem naposledy veřejně vystoupil loni 20. září, tak jsem v rozhovoru (pro Český rozhlas, pozn. red.) vysvětloval, proč jsme přesvědčeni, že tam ta nedovolená státní podpora je. Se znalostí cen v jaderném byznysu a z otevřených informací o korejské nabídce jsme přesvědčeni, že by nebyla dosažitelná bez nedovolené státní podpory. Naše právní logika je velmi jednoduchá. I České republice pomůže, když to Evropská komise vyjasní. A nezůstanou žádné pochybnosti. Na současný konflikt je potřeba se dívat i z tohoto pozitivního úhlu. 

Tak pojďme na konkrétní čísla, kde ukážete, proč tu korejskou nabídku považujete za nedosažitelnou bez dotací. KHNP nabízí cenu 440 miliard korun za dva bloky. Čeští politici tvrdí, že cena, kterou jste nabídli vy, byla výrazně vyšší. Hlavně jste však na rozdíl od Korejců odmítli převzít záruky za to, když se stavba zpozdí a prodraží. Korejci to všechno vzali na sebe. V tom jste nebyli schopni konkurovat. Ale nejdřív k ceně. Kolik jste nabídli?  

Nemůžu říct přesné číslo. Ale dám vám indikace, na základě kterých to můžete vyhodnotit. Korejský reaktor má výkon 1000 MW, náš 1200 MW. Když to přepočteme na stejný výkon, naše nabídka vychází téměř stejně. Ta korejská, oficiálně zveřejněná, je v přepočtu 8000 eur za kW. Tady byl skutečně rozdíl minimální. Jsem vázán dohodou o mlčenlivosti, nicméně rozdíl v ceně byl pár procent.

Rozhodla však kompletní záruka za zdražení a zpoždění, kterou Korejci dali a vy jste ji odmítli. U projektů v Olkiluoto 3 ve Finsku, Hinkley Point C ve Velké Británii a Flamanville ve Francii zodpovědnost za zpoždění EdF nesla. Všechny projekty se výrazně prodražily a stavby se protáhly o dlouhé roky… 

Právě z těch chyb jsme se poučili. Především z těch ve Finsku. Tam stavěla tehdejší Areva, kterou nakonec musela státní EdF převzít, protože se kvůli finské zakázce právě kvůli těm zárukám dostala do existenčních potíží. A jak říká Einstein, kterého mám velmi rád: jen hlupák dělá stejnou chybu dvakrát. Ve Finsku, kde se stavěla nová elektrárna v Evropě po dlouhých letech, se ukázalo, jak obrovská rizika v současné velmi komplexní evropské regulaci a právu jsou a firma je nemůže přímo ovlivnit. Proto tvrdím, že nikdo bez státních dotací není schopen ta rizika plně vzít na sebe. Ekonomicky to prostě nemůže vyjít. Vím, o čem mluvím. My jsme si to zažili. A ze západních firem jsme jediní, kdo v poslední době v Evropě staví. Ty garance ale musíte hlavně rozdělit do tří částí. 

Celý rozhovor s Vakisem Ramanym z EdF najdete v dnešním vydání newsletteru 11AM.