Švarcsystém znovu pod drobnohledem: Nejvyšší správní soud potvrzuje přísný postup
Nejvyšší správní soud se ve svém nedávném rozhodnutí opět jasně postavil proti nelegálním formám spolupráce na fakturu, které ve skutečnosti naplňují znaky zaměstnaneckého vztahu. Společnosti, které využívají tzv. švarcsystém, tímto dostávají další varování: smluvní forma nestačí – rozhodující je skutečný obsah pracovního vztahu.
Případ společnosti HENNLICH, s.r.o., která dostala pokutu ve výši 445 tisíc korun za spolupráci se dvěma pracovníky na fakturační bázi, ukazuje, jak vysoké riziko firmy nesou, pokud nastavení spolupráce neodpovídá realitě.
Znaky závislé práce se nedají „schovat". Podle Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je rozhodující naplnění znaků závislé práce podle zákoníku práce. Soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že závislá práce je charakterizována především osobním výkonem práce, ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů. Dalšími znaky závislé práce jsou ekonomická závislost zaměstnance a jeho začlenění do struktury zaměstnavatele – nikoliv to, co je napsáno ve smlouvě.
„Pravidelné platby, využívání firemního zázemí, dlouhodobá spolupráce, která je dominantní v rámci činností pracovníka a plné začlenění pracovníků do vnitřního chodu firmy jsou klíčové při hodnocení skutečného stavu,“ upozornil Jaroslav Zeman, vedoucí partner advokátní kanceláře Spring Walk.
Obojetná činnost ani outsourcing nejsou automatickou obranou
Firma se pokusila hájit argumentem, že činnosti byly tzv. obojetné – tedy že je možné je vykonávat jak v pracovním poměru, tak podnikatelsky. Nejvyšší správní soud však zopakoval, že pokud reálné podmínky odpovídají znaku závislé práce, smluvní nastavení nemá přednost.
Outsourcing běžných provozních činností (například dispečerských) soud také odmítl jako obranu – takové činnosti zpravidla vyžadují pracovní poměr, ne externí smlouvu.
Přísnější dohled nad trhem práce pokračuje
Soud kromě jiného potvrdil, že ochrana pracovního trhu před švarcsystémem je oprávněným omezením svobody podnikání. Podle Zemana tato rozhodnutí ukazují, že kontrolní orgány i soudy budou dál důsledně vyhodnocovat skutečné podmínky výkonu práce, tedy zda jsou všechny znaky práce závislé naplněny. Ne vždy se ale v závěrech shodnou.
„Je třeba dodat, že doba se s příchodem nových možností externího využití služeb mění a tam, kde v minulosti nebylo představitelné nic jiného než pracovní poměr, jsou dnes širší možnosti. Jako příklad bych zmínil externí asistentky/asistenty. Vždy ale závisí, zda je taková spolupráce pouze v rámci dvou subjektů – odběratel a dodavatel, nebo širší, kdy má dodavatel na stejné úrovni více postavených klientů – odběratelů služby,“ dodal Jaroslav Zeman.
Podcenit rizika se firmám nevyplatí. „Švarcsystém je pro firmy značně rizikový, a to nejen z hlediska pokut, ale i reputace a daňových dopadů. I dobře míněná spolupráce může být při nesprávném nastavení vyhodnocena jako nelegální závislá práce,“ upozornila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. „Proto doporučujeme, aby firmy pravidelně prováděly právní revizi smluvních vztahů se svými spolupracovníky,“ dodala Gabriela Ivanco.
VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, jak se prezentuje. Práci na švarc nevyřeší, říká právník Valíček
