Jenže místo vidiny rostoucích zisků je tentokrát akciový růst spíše výrazem optimismu, že nakonec by propad v hospodaření energetického kolosu nemusel být tak výrazný.
Kvůli nízkým cenám skupině ČEZ hrozí, že bude prodávat svou produkci v roce 2017 za průměrnou cenu kolem 30 eur za megawatthodinu.
To je o pět eur méně než letos. ČEZ uvádí, že pokles ceny elektřiny o euro srazí provozní zisk EBITDA o miliardu korun. Takže příští rok ČEZ přijde o pět miliard korun a poprvé od roku 2006 by se mohl provozní zisk propadnout pod 60 miliard korun.
Cena roste díky povolenkám a uhlí
Letos zatím cenu elektřiny vytlačilo vzhůru zdražování emisních povolenek a černého uhlí dováženého do Evropy.
Jeho cena stoupla o 36 procent. „Zásadní změny na trhu s uhlím se zatím neodehrály. Cenu nyní podpořilo očekávané snížení těžby v Číně a v Indonésii. Celková světová poptávka ovšem zůstává slabá,“ říká Tom Pugh, analytik trhu s komoditami ve společnosti Capital Economics.
Uzavření dolu Tahmoor v roce 2019 oznámil také australský těžař Glencore. Nicméně analytici předpovídají, že Čína jako největší světový spotřebitel uhlí bude letos i příští rok dovážet méně uhlí než v předchozích letech.
Přehřátý trh naznačuje také technická analýza cen uhlí i elektřiny. „V případě, že signály z technické analýzy budou správné, cena elektřiny by se mohla vrátit na úroveň blízkou 24 až 26 eurům za megawatthodinu. Korekce by mohla přijít i u uhlí,“ říká Bernadett Pappová, analytička ze společnosti Vertis, která obchoduje hlavně s emisními povolenkami. Aby se cena elektřiny dostala zpět nad 30 eur za megawatthodinu, muselo by uhlí zdražit o dalších 10 procent na 56 dolarů za tunu.
Nebo by emisní povolenky musely vyskočit o 50 procent na devět eur za tunu.
