Češi objevují energetické štítky. Zajímá je, kolik protopí

O energetický štítek se teď Češi výrazně více zajímají jak v případě pronájmu nemovitosti, tak při jejím nákupu.

O energetický štítek se teď Češi výrazně více zajímají jak v případě pronájmu nemovitosti, tak při jejím nákupu. Zdroj: ČTK

Stavební parcela v ulici Kodaňská v pražských Vršovicích
Stavební parcela v ulici Kodaňská v pražských Vršovicích
3
Fotogalerie

Skokové zvýšení cen elektřiny a zemního plynu se odráží i na realitním trhu. Lidé se více zabývají energetickou úsporností budov a při nákupu starších nemovitostí častěji sledují provozní náklady. Majitelé domů a bytů s lepšími energetickými třídami jsou při prodeji ve výhodě.

Růst energií změnil během pár týdnů postoj majitelů nemovitostí i zájemců o bydlení. O takzvaný energetický štítek se Češi výrazně více zajímají jak v případě pronájmu nemovitosti, tak při jejím nákupu.

Zatímco ještě nedávno nad nejhorší energetickou třídou G často mávli rukou, dnes se může stát důvodem, proč se nakonec obrátí jinam, uvádí společnost Bezrealitky.cz. V případě úsporných budov se dostávají informace o provozních nákladech na čelní místo.

Video placeholde
Proč rostou ceny energií • Videohub

„Majitelé výrazně častěji zmiňují kvalitu oken nebo zateplení. Potenciální zájemci se pak více ptají na způsob vytápění a všímají si energetické náročnosti budovy,“ popisuje šéf Bezrealitky Hendrik Meyer. „Například majitelé bytů v dobře revitalizovaných panelových domech, které dosáhly kategorie C, se dnes nebojí požadovat vyšší cenu. A po právu, při aktuálních cenách energií se prostředky vynaložené navíc rychle vrátí,“ dodává Meyer.

Rozdíly v řádu tisíců

Propad zájmu o neúsporné budovy, kterých je v Česku stále většina, sice realitní makléři zatím nezaznamenali, při vyjednávání o ceně je to však jeden z argumentů, kterým se zájemci snaží tlačit na slevu. „Skutečné náklady na vytápění a provoz budovy řešíme stále častěji. Majitelům pomáháme na přání zájemců zpracovávat například nákladové plány, což nebývalo běžné. Pro většinu lidí je rozdíl, jestli protopí měsíčně v rodinném domě tři nebo šest tisíc,” potvrzuje Vladimír Zuzák, ředitel realitní kanceláře Maxima Reality.

Povědomí o průkazech energetické náročnosti budov a jejich vlivu na cenu tak výrazně roste. „Rozhodně si nemyslím, že by šlo o přechodný trend. Energie budou v dlouhodobém horizontu zdražovat i nadále, a investice do tepelného zabezpečení budou dávat stále větší smysl,“ míní Zuzák.

Češi jsou díky tomu ochotni připlatit si za řešení, která jim dříve připadala zbytečná, jako jsou vlastní tepelná čerpadla nebo fotovoltaické panely. „Do jisté míry je to marketingový tah majitelů, když zdůrazňují částečnou nezávislost na dodavatelích. Ale zabírá. Takové domy či rekreační objekty se nám dnes daří prodávat za skvělé částky,“ potvrzuje Zuzák.

Co s děravým domem

Rostoucí ceny energií nemusejí dopadnout pouze na nízkopříjmové domácnosti. Do problémů se mohou dostat i lidé, kteří v minulosti koupili nehospodárný objekt určený k rekonstrukci. Ti jsou nyní v patové situaci – s rekonstrukcí kvůli materiálové krizi otálejí nebo si ji nemohou dovolit, zároveň však bez rekonstrukce musejí platit vysoké částky za provoz. Pro takové nemovitosti se už v realitním slangu vžil termín „děravý dům“.

„Klasickým příkladem může být rodina, která vložila veškeré prostředky do nákupu staršího nezrekonstruovaného domu s vysokou energetickou náročností. Náklady na vytápění jim spolu s měsíční splátkou hypotéky ukousnou naprostou většinu volných prostředků a snižují rychlost spoření,“ zmiňuje Zuzák. To může zajít tak daleko, že se majitelé budou snažit nemovitosti zbavit.

„Počet inzerátů nabízejících domy a byty před rekonstrukcí momentálně mírně stoupá. Vysvětluji si to právě rostoucí náročností na provoz takových budov. Vlastníci nemají prostředky na rekonstrukci a nájmy na ni nedokážou vydělat, protože nájemce není ochoten více platit za nehospodárný byt,“ vysvětluje Meyer.