Ministerstvo financí podle Sobotky nyní připravuje vyhlášení veřejného výběrového řízení. Záměr prodeje papírny Vipap vzala česká vláda na vědomí už v roce 2013. O ceně, za kterou by se mohl podíl českého státu prodat, premiér odmítl spekulovat. Očekává ale, že by zájemců z řad nadnárodních firem mohlo být hned několik, neboť společnost většinu produkce prodává v části Balkánu a východní Evropy. Právě v tomto regionu přitom spotřeba papíru zatím neklesá tak dramaticky jako v západní Evropě.
Stoprocentně v rukou státu
Česká republika získala podíl 96,5 procenta v papírně v rámci restrukturalizace bankovního sektoru v roce 2008 od České konsolidační agentury. Zbývajících 3,5 procenta tvoří akcie v držení společnosti. Ministerstvo financí tak nepřímo ovládá celých 100 procent společnosti.
Původně papírnu v roce 1996 koupila ostravská firma ICEC, jako zástavu ji ale později získala Investiční a poštovní banka (IPB) a po ní Československá obchodní banka (ČSOB). Při privatizaci banky podíl přešel na stát.
Dlouhodobě v červených číslech
Společnost Vipap Videm Krško patří k významným zaměstnavatelům v regionu. Přímo v papírně pracuje přes 370 lidí a dalších asi 130 pracovních míst je na ni navázáno. V zisku skončila naposledy před šesti lety, loni se propadla do ztráty zhruba tři miliony eur (asi 82 milionů korun). Celkový obrat loni činil kolem 91 milionů eur (asi 2,4 miliardy korun).
Papírna, jež vznikla v roce 1929, vyrábí zejména novinový papír a papír pro tiskařské účely. Za rok vyrobí asi 200 tisíc tun papíru. Největší konkurent Vipapu, finská společnost UPM, ho ale vyrobí za rok asi 10 milionů tun. Výrobky továrny v Kršku putují především na Balkán a do sousedních zemí jako jsou Itálie, Rakousko či Maďarsko. Papír dodává ale například i do Německa.
