„Pro evropské chemické podniky z toho vyplývá, že mají nárok na povolenky zdarma. V případě, že naplní nastavená měřítka,“ říká ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák. Zjednodušeně řečeno, společnosti z chemického průmyslu dostanou emisní povolenky zdarma, ale jen do výše, kterou určuje Brusel. Ten vychází ze spotřeby z předešlého roku a regionálních emisních průměrů.
Právě v tom však vidí firmy háček. „Měřítka jsou nastavena na zemní plyn, což je diskriminující pro některé ekonomiky založené na uhlí. Zejména tedy Česko a ještě více Polsko. Konkurence proto bují i uvnitř EU,“ kritizuje metodu Bruselu Ladislav Novák. Česká republika kvůli uhelné energetice přesahuje emisní limity o téměř padesát procent.
Na nákup povolenek proto energeticky náročné firmy vynaloží desítky milionů korun ročně a ekologické náklady se tedy zahrnutím do výjimky pro ohrožené sektory sníží jen částečně.
Nakupování povolenek není zátěží jen pro chemičky. Mezi jejich největší producenty patří také hutnický průmysl. „Nákup povolenek, jejichž ceny se na trhu vyvíjejí, znamená vždy zvýšení nákladů a tím snížení konkurenceschopnosti,“ říká mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková.
Oceláři z Třince ale plánují využít úlevu, kterou hutníkům Brusel nabízí, také. „Na základě platné legislativy jsme si nárokovali příděl povolenek zdarma. Co je nad rámec, musíme nakupovat na trhu,“ potvrzuje Petra Jurásková.
Jiná odvětví však tolik štěstí nemají. Velkými znečišťovateli vzduchu jsou třeba cukrovary. Na zpracování cukrové třtiny se však výjimka Evropské komise nevztahuje.
Umělé oživení
Jiná odvětví tolik štěstí nemají. Velkými znečišťovateli vzduchu jsou třeba cukrovary. Na zpracování cukrové třtiny se však výjimka Evropské komise nevztahuje. „Proto, abychom budoucnost ustáli, je nutné se zaměřit na snižování nákladů. Snížit energetickou náročnost výroby a optimalizovat náklady na výrobní suroviny,“ říká o nelehké situaci Markus Simak, mluvčí společnosti Agrana, která provozuje Moravskoslezské cukrovary.
Trh s emisními povolenkami pokulhává již léta. Poté, co krize snížila průmyslovou produkci, výrazně klesla také cena emisních povolenek. Kvůli nízkým cenám pak vznikl jejich přebytek. Státy, které jich měly více, než potřebovaly, nechtěly volné povolenky zájemcům prodávat. V důsledku tak došlo ke stavu, kdy země s malou produkcí povolenky držela a brzdila státy s větším výrobním potenciálem.
Reforma za dveřmi
Brusel proto zasáhl a loni obchod s povolenkami uměle zredukoval s cílem nárůstu cen povolenek. Mnozí průmyslníci ale pochybují, že to bude stačit.
Vývoj ceny emisních povolenek:
O tom, zda je dosavadní systém udržitelný, polemizují také v Evropské komisi. „V EU se nyní mluví o možné revizi celého systému. Všichni čekají na ustavení orgánů, nové eurokomisaře a také na postoje nově zvolených europoslanců. Konečně i v EU zaznívají realistické hlasy volající po konkurenceschopnosti průmyslu a s tím souvisejícím udržením počtu pracovních míst. Výzvě k tomu, aby EU opět produkovala minimálně 20 procent HDP v průmyslu, se začíná opět naslouchat,“ dodává Ladislav Novák.
