České firmy loni vypouštěly méně škodlivin. Výjimkou byla Spolana

Spolana Neratovice

Spolana Neratovice Zdroj: Euro Martin Pinkas

Podnikem, který loni meziročně podstatně zvýšil znečišťování životního prostředí, je podle ekologů středočeská chemička Spolana Neratovice. Sdružení Arnika ji vyhlásilo Skokanem roku. Oproti ostatním podnikům navýšila množství vypouštěných emisí do ovzduší a vody, uvedli ekologové. Z údajů, které samy podniky nahlašují do národního Integrovaného registru znečišťování (IRZ), vyšší množství dioxinů vypouštěly ve svých odpadech i pražská a brněnská spalovna komunálního odpadu.

Za pozitivní nicméně Arnika považuje, že se celkové množství rakovinotvorných, reprotoxických i mutagenních látek ohlášených znečišťovateli do registru meziročně mírně snížilo.

Spolana Neratovice ale vypustila do životního prostředí těchto látek o čtyři tuny více než v předchozím roce. Ještě hůře dopadla podle Arniky ve srovnání množství vypuštěných mutagenních látek s negativním dopadem na lidské zdraví, kterých ohlásila více než všechny ostatní podniky dohromady.

V roce 2014 Spolana vypustila téměř 41 tun rakovinotvorných či takto potenciálně nebezpečných látek, zhruba o čtyři tisíce kilogramů více než v předchozím roce. Právě loni uvolnila podstatně více rakovinotvorného vinylchloridu, konkrétně přes 4,5 tuny. „To je nejvíce za celou jedenáctiletou historii ohlašování do IRZ,“ uvedl předseda Arniky Jindřich Petrlík. Středočeský kraj se už dva roky drží na přední příčce se znečišťujícími látkami.

Přestože se ze sledovaných skupin látek nejpodstatněji snížilo množství ohlášených látek škodících vodním organismům a dioxinů, spalovny v Praze a Brně jich v odpadech předaly zhruba o třetinu více než předchozí rok.

Obě jmenované spalovny sice podle mluvčího Arniky Vratislava Vozníka snižují hmotnost odpadu zhruba na třetinu, ale při jejich provozu se v páleném odpadu, z něhož další odpad vzniká, kumulují toxické látky a některé další vznikají. Těmi jsou mimo jiné právě dioxiny. Nebezpečné je to, že se směs popele a popílku ze spaloven využívá do takzvaných technologických vrstev skládek i třeba pro budování cyklostezek.