České hutě zvýšily výrobu železa a oceli

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15

Navzdory recesi dokázaly hutě za loňský rok vyrobit více surového železa a oceli než v roce 2012. Na výsledky roku 2011, který byl nejlepší od vypuknutí finanční krize, však železárny a ocelárny v součtu nedosáhly. Loni se v Česku vyrobilo 4,04 milionu tun železa a 5,17 milionu tun oceli. Výroba železa vzrostla meziročně o 2,68 procenta, u oceli se zvedla o 1,64 procenta.

Dařilo se oběma českým gigantům, Třineckým železárnám i ostravskému ArcelorMitall. Třinec udržel pozici české jedničky, když zachoval výrobu železa na zhruba dvou milionech tun a o dvě procenta zvedl produkci oceli na více než 2,5 milionu tun. „Dařilo se nám využívat výrobní kapacity téměř na sto procent,“ pochvaluje si loňský rok generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Arcelor zvedl výrobu oceli o dvě procenta a oceli o necelých osm procent. „Od roku 2009 máme v provozu dvě vysoké pece místo tří. Výroba se od té doby pohybuje na úrovni dvou milionů tun ročně. V loňském roce byly obě pece plně vytíženy. Ani v letošním roce neočekáváme zásadní změny,“ konstatovala mluvčí společnosti Barbora Černá-Dvořáková.
Tuzemská ocelářská trojka Evraz Vítkovíce Steel nechce loňské výsledky komentovat. Potýkala se s nízkou poptávkou, kvůli níž musela dvakrát přerušit výrobu. Poslední odstávku ukončila včera.

Výroba surové oceli v ČeskuVýroba surové oceli v Česku | Hutnictvi zeleza

Pro letošní rok předpovídá oborová asociace Hutnictví železa další mírný růst domácí produkce. Hlavním rizikem pro oceláře je vývoj stavebnictví. „Spotřeba ocelářských výrobků ve stavebnictví už několik let klesá. Naopak pozitivní vývoj se ukazuje v energetice a strojírenství. Jako významná rizika však stále vidíme dopady ekologické legislativy a přetrvávající nejistotu v dostupnosti a cenách vstupních surovin a energií,“ vysvětluje Jaroslav Raab, ředitel Hutnictví železa. Hutím může například uškodit nynější snaha Evropské komise o oživení trhu s emisními povolenkami. Jejich zdražení by ocelářům zvedlo náklady.

Důležité také bude, jak se z několikaleté krize vzpamatuje evropský automobilový průmysl. „Pokud se mu bude dařit, jak říkají prognózy, bude se dařit i nám. Třinecké železárny už před časem zvolily strategii výroby ušlechtilejších ocelí s vyšší užitnou a přidanou hodnotou válcovaných výrobků, což se jeví jako správný směr,“ dodává Czudek.

Čína bojuje s přebytkem kapacit
Čína, odkud pochází polovina světové produkce surové oceli, hodlá do konce roku 2017 zrušit kapacity na výrobu osmdesáti milionů tun oceli, zhruba desetiny roční produkce. Důvodem je nízké využití kapacit, které se pohybuje kolem 72 procent. Hranicí pro rentabilní provoz je hodnota 78 procent. Restrukturalizace čínského ocelářství má vyřešit i problémy se znečištěním ovzduší. Čísla za loňský rok naznačují, že čínská produkce opět meziročně vzrostla. Za prvních jedenáct měsíců vyrobily tamní hutě zhruba stejné množství jako v roce 2012.