Ministerstvo průmyslu a obchodu na jednání s bruselskými úředníky komisi sdělilo, že individuální měřidla zapracuje do připravovaných novel energetického zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie. „Oficiální odpověď komisi je na cestě,“ říká mluvčí ministerstva Filip Matys.
Směrnice vyžaduje, aby domácnosti byly za tržní ceny vybaveny měřidly, která zobrazují skutečnou spotřebu energie a dobu její spotřeby. Podle komise je to klíčové pro podporu hospodárného používání energií. Vyplývá z ní však především povinnost, aby se vyúčtování za energie zakládalo na skutečné spotřebě, bylo přehledné a dostatečně časté, aby domácnosti mohly svou spotřebu upravit.
„Z kontextu příslušných ustanovení energetického zákona, která se týkají měření elektřiny, vyplývá princip, že spotřeba elektřiny se měří u každého zákazníka. Individuální měření spotřeby elektřiny je v zákoně nepřímo obsaženo. Komise nyní požaduje, aby to bylo v zákoně uvedeno přímo,“ tvrdí Matys. Dodává, že individuální měření spotřeby se v Česku už provádí. „Z tohoto pohledu jde ze strany komise asi jen o přesnou formulaci,“ říká ředitel poradenské společnosti Seven Juraj Krivošík.
Evropa je chce. Chytré elektroměry by měly podle Evropské komise usnadnit přechod k chytrým sítím. Experti ale tvrdí, že jejich instalace je až to poslední. Snímek pochází ze Spojených států | Chytré elektroměry by měly podle Evropské komise usnadnit přechod k chytrým sítím. Experti ale tvrdí, že jejich instalace je až to poslední (foto: Silver Spring Networks).
Samotné zahrnutí individuálních měřidel do českých zákonů by pro občany neznamenalo nějakou kvalitativní změnu. Neexistuje totiž norma, která by stanovovala povinnost instalovat chytrá měřidla, která umožňují měřit a zároveň řídit spotřebu domácnosti, a tak spotřebitelům umožňují ve srovnání se stávajícím stavem zefektivnit své chování.
„Směrnice o energetických službách chytré měřiče nevyžaduje. Tento požadavek neobsahuje ani novější směrnice o energetické účinnosti, která má dnes větší váhu,“ vysvětluje Krivošík. Právě masové nasazení chytrých měřidel Česká republika před časem odmítla kvůli vysokým nákladům.
Komise poslala Česku výtku v lednu a dala mu dva měsíce na nápravu. Pokud by Česká republika nic neudělala, komise by uvažovala o zahájení řízení o porušení unijního práva a žalobě k Evropskému soudnímu dvoru.
Za pochybení při přebírání směrnic do národních právních řádů hrozí členským státům EU pokuty. Zatím není jasné, jak se komise k postupu českého ministerstva postaví. Přijetí novel zákonů, kterými ministerstvo argumentuje, je otázkou několika měsíců.