Českou energetiku po uhlí ovládne atom. Navzdory prolomení limitů

Lom Bílina

Lom Bílina Zdroj: ctk

V Česku zvítězila myšlenka vsadit na jaderné elektrárny. Za 25 let by měly vyrábět více než polovinu domácí spotřeby. Do té doby budeme pálit uhlí. Severočeské doly se zakousnou do krajiny u lomu Bílina, kde byly prolomeny těžební limity. Dostatek energie je pro český průmysl a export životní nutností. Pohání totiž mimo jiné i stále úspěšnější automobilky a více než 140 výrobců autodílů.

Hnědouhelné limity padly

Rypadla polostátních Severočeských dolů se budou moci zakousnout do krajiny v okolí hnědouhelného lomu Bílina i za těžebními limity. Naopak soukromý těžař Severní energetická si na uhlí za limity, kvůli němuž by padly obce Horní Jiřetín a Černice, nesáhne. Po dvaceti letech odkladů vláda letos našla odvahu říct, jak bude hnědouhelná těžba za limity v následujících desetiletích vypadat. Podzimnímu verdiktu předcházely smrště, které však nic objevného nepřinesly. Snížily pouze odhad počtu horníků, kteří přijdou kvůli rozhodnutí vlády o práci. Jasno neudělaly v klíčové otázce, kolik uhlí bude Česko v budoucnu potřebovat. Vláda tak mohla do rozhodnutí o limitech zabudovat trojského koně, který má podobu elektrárny Počerady a nových jaderných bloků.

Kabinet připustil, aby se k osudu těžby v lomu ČSA, který sousedí s obcí Horní Jiřetín, mohla vrátit některá z budoucích vlád. Záležet bude na tom, jak se bude dařit příprava nových jaderných bloků v Dukovanech. A jestli skončí provoz uhelných Počerad v roce 2024. ČEZ rozhodne až v roce 2019, jestli elektrárnu Počerady zavře, nebo je prodá Vršanské uhelné Pavla Tykače, která má na koupi opci.

„Pokud budoucnost ukáže potřebu využít zásoby uhlí v lomu ČSA, jsme připraveni o tom jednat,“ reagoval na rozhodnutí vlády Jan Dienstl, spolumajitel Severní energetické. Vzápětí ale začal firmu připravovat na útlum. Rozjel se návrat Severní energetické pod křídla společnosti Czech Coal Pavla Tykače, z níž se přede dvěma roky vydělila. Firma také zavře ztrátový hlubinný důl Centrum.

Rok jaderného sváru

Po letech politických a odborných tahanic vláda na jaře rozsekla letitý svár, jakou cestou se vydá tuzemská energetika. V nové energetické koncepci zvítězila myšlenka vsadit na jaderné elektrárny, které by za 25 let měly vyrábět více než polovinu české elektřiny. V červnu vládou prošel i akční plán jaderné energetiky, který určuje, jak se v Česku postaví nové jaderné bloky. Nejdříve v Dukovanech, aby elektrárna fungovala i v době, kdy stávající čtyři reaktory dožijí. Pak přijde na řadu nový blok v Temelíně.

Jaderná elektrárna DukovanyJaderná elektrárna Dukovany | Blazek TomasJaderná elektrárna Dukovany

Druhá polovina roku ovšem ukázala, že sázka na jádro může mít i stinnou stránku. V září nečekaně vypadl kvůli závadě jeden blok v Temelíně a elektřinu exportující Česko najednou muselo proud dovážet. Tou dobou už byl odstavený první blok v Dukovanech a o pár dnů později ČEZ vypnul i bloky dva a tři. Ukázalo se, že ČEZ si nepohlídal kontroly svarů v nejaderné části. Nové rentgenové snímky a opravy nekvalitních svarů trvají už tři měsíce. ČEZ kvůli tomu ztrácí miliardy na ušlém zisku. Česko se na pár týdnů ocitlo bez více než poloviny svého jaderného výkonu.

Když jaderný akční plán vytyčil jako hlavní prioritu prodloužení licence pro Dukovany, závady na prvním bloku ukázaly, že to nebude tak jednoduché. ČEZ dokonce požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o přerušení řízení o povolení dalšího provozu pro první blok. Navzdory dostatku času se na klíčový okamžik v životě elektrárny nestihl připravit. O novou licenci pro další bloky bude žádat v následujících letech.

Stále lepší automobilové Česko

Daří-li se ekonomice, prospívá to i automobilovému byznysu. Tahle rovnice má v Česku, kde jsou tři automobilky a více než 140 výrobců dílů a příslušenství, železnou platnost už roky. Platí však i naopak. Opět se to prokázalo i v letošním roce, kdy bylo v tuzemsku vyrobeno v prvních jedenácti měsících 1,24 milionu silničních motorových vozidel. Tenhle výsledek byl lepší o 4,6 procenta ve srovnání se stejným obdobím předešlého roku. Zařadil Česko na dvanácté místo na světě a na druhé místo v počtu vyrobených aut na počet obyvatel.

Tři hráči

Pod výborným skóre byly opět podepsané téměř pouze osobní automobily, těch bylo v České republice zhotoveno 1,21 milionu kusů kusů (+4,5 procenta), ostatní výrobci jen paběrkovali. Nejvíce jich sjelo z pásů mladoboleslavské automobilky Škoda Auto (692 tisíc), které se daří průběžně představovat nové vozy – letos to byly nové generace modelů Fabia a Superb (na snímku). Následoval Hyundai v Nošovicích s 314 tisíci vyrobenými vozy (+18 tisíc). A oproti loňsku si výrazně polepšila i kolínská TPCA (+27 tisíc kusů), která zaujala novou generací minivozů značek Toyota, Peugeot a Citroën.

Škoda AutoŠkoda Auto | ctk

Trhají rekordy

Jediný producent nákladních aut v tuzemsku Tatra Trucks se pomalu přiblížil vysněné hranici tisíce vyrobených kusů za rok, když v období od ledna do konce listopadu vypravil ze svých závodů 764 nových aut kategorie N2 a N3. A stejně dobře si vedli i výrobci autobusů Iveco CR a SOR Libchavy – za jedenáct měsíců zhotovili 3411 a 656 autobusů, což bylo více než za celý uplynulý rok. Podobné se odehrálo i v kategorii motocyklů. JAWA jich zhotovila 1705, což byl téměř o třicet procent lepší výsledek ve srovnání s rokem 2014.

Rychle za hranice

Také v registracích nových osobních aut došlo k prudkému pohybu. Od ledna do listopadu se vyšplhaly na číslo 211 tisíc (loni 192 tisíc). Otázkou ovšem je, zda za nárůstem stojí větší hlad českých motoristů po nových vozech nebo současný kurz koruny a fenomén „přeregistrací“. Odhaduje se totiž, že až pětadvacet procent nových osobních automobilů po krátké registraci v Česku míří za hranice. Nejúspěšnější značkou byla opět Škoda (68 164 aut), následovaná Volkswagenem (22 107), Hyundaiem (17 976), Fordem (14 098) a Dacií (9288).

Lákavé mzdy

Průměrná mzda se v tuzemských automobilkách a dodavatelských firmách letos zvýšila o 1041 korun na 33 209 korun, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). To je o 29 procent více, než je celorepublikový průměr České republiky. Počet pracovníků ve firmách sdružení se meziročně zvýšil o 4153 na 117 382. Ve firmách AutoSAP je nyní zaměstnáno 1,1 procenta všech obyvatel České republiky. „Zvyšování tuzemské automobilové produkce má jednoznačně pozitivní dopad na zaměstnanost v České republice,“ komentoval situaci na trhu prezident sdružení Martin Jahn.