Český výrobce dronů Primoco raketově roste. Šestinásobně navýšil tržby, těží i ze zbrojení

Dron Primoco

Dron Primoco Zdroj: Primoco

Válka na Ukrajině, v Izraeli nebo i napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem a další konflikty nutí jednotlivé státy výrazně navyšovat výdaje na obranu. Nejen armády, ale i bezpečnostní složky, zpravodajské služby nebo integrované záchranné systémy se tak čím dál častěji vybavují mimo jiné bezpilotními prostředky. Ty mohou například monitorovat území či zranitelnou infrastrukturu – například různá potrubí – nebo se do konfliktu přímo zapojit. Z trendu naplno těží i český výrobce dronů Primoco UAV.

Jen na Ukrajině létá několik desítek dronů One 150, které od firmy byznysmena Ladislava Semetkovského nakoupilo například Německo, Nizozemsko nebo Lucembursko, aby mimo jiné detekovaly postavení ruských bojových jednotek. Český stát mezi zákazníky nefiguruje, výrobce i tak dosáhl rekordních hospodářských výsledků za loňský rok, jak uvedl Semetkovský exkluzivně pro e15.

„Stávající napjatá geopolitická situace ve světě má dopad na bezpečnostní průmysl, který zažívá nejstrmější růst investic do obrany za posledních několik desetiletí. Naše letadla aktuálně nalétávají stovky hodin měsíčně během skutečných průzkumných bojových operací i civilních misí nejrůznějšího charakteru. Díky tomu máme neustále k dispozici obrovské množství reálných dat a cenné zpětné vazby od zákazníků,“ popisuje Semetkovský.

Zvýšenou poptávku trhů po bezpilotních prostředcích, náhradních dílech nebo i školení pilotů dokumentují výsledky firmy za loňský rok. Primoco meziročně zvýšilo tržby šestinásobně na 598 milionů korun a provozní zisk EBITDA osminásobně na 241 milionů, kterého dosáhlo při provozní marži čtyřicet procent. Jedná se o konsolidované a zatím neauditované výsledky.

Vývoj dronů probíhá od roku 2015, od té doby jich firma vyrobila přes 150. Jen loni jich v pražském Radotíně vzniklo 33 – meziročně téměř trojnásobek – a všechny zamířily k zákazníkům. Jelikož Primoco nestíhá uspokojit poptávku, tak navýší výrobní kapacity. „Nadále chceme pracovat na diverzifikaci našich cílových trhů. Vedle dominantní Evropy půjde zejména o Asii, oblast Blízkého východu a Afriku,“ říká Semetkovský.

Objemnější výrobu má umožnit nová montážní hala, jež má vyrůst během revitalizace areálu letiště Písek-Krašovice, které Primocu patří. Součástí projektu je i výstavba řídicího střediska pro provoz dronů po světě, výcvikové centrum pro piloty a výzkumné oddělení pro vývoj a testování nových technologií. Celková investice má činit asi tři čtvrtě miliardy: „Zahájení řízení o udělení stavebního povolení očekáváme v roce 2024, samotná výstavba by měla následovat v roce 2026.“ Od roku 2027 by tak Primoco mělo ročně vyrábět až 250 strojů.

Bezpilotní letoun během testuBezpilotní letoun během testu|Primoco

Růst Primoca není žádnou výjimkou, daří se celému trhu s drony, a to nejen v  kategorii, které se věnuje český podnik. Konkrétně segment středně velkých dronů, kam patří i model Primoco One 150, roste každoročně o desítky procent. Například švédský institut pro výzkum otázek míru SIPRI v roce 2022 zveřejnil statistiku, podle které bylo na celém světě prodáno 69 bezpilotních strojů dvojího či vojenského užití se vzletovou hmotností do 250 kilogramů.

Tržnímu segmentu středně velkých bezpilotních letounů dominovali výrobci ze Spojených států se zhruba dvoutřetinovým podílem, jedna třetina náležela Primocu. To má dnes ve světě zhruba deset konkurentů, pocházejí hlavně z USA, Izraele a několik z Evropy, například rakouský vrtulník Schiebel.

Rychle roste i globální trh s velkými bojovými drony. Zatímco loni jejich výrobci utržili 14,5 miliardy dolarů, v roce 2032 to má být dvojnásobek, vypočítala analytická společnost Precedence Research. Každoročně tak má růst o osm procent, nejvíce zakázek přitom výrobci získávají v Severní Americe. Výhodou bojových dronů oproti konvenčním letadlům je levnější provoz, absence posádky na palubě a delší doba, po kterou stroj díky nižší váze obvykle dokáže vydržet ve vzduchu.

Ke klíčovým hráčům v kategorii bojových dronů patří například výrobci Israel Aerospace Industries, francouzská Thales Group, americký Boeing nebo švédský Saab. Aktivní je na poli bezpilotních prostředků také Airbus, se kterým loni v létě uzavřelo Primoco memorandum o spolupráci.

Později byla dohoda rozšířena o smlouvu o obchodním zastoupení, díky které může český výrobce oslovovat klienty Airbus Defence. Akcie Primoca, které se obchodují na trhu Start Pražské burzy, za poslední rok téměř zdvojnásobily svou hodnotu na 860 korun za kus. V příštích měsících by se měl titul přemístit z trhu Start na hlavní parket tuzemské burzy.