Podle Raaba trendy v českém ocelářství neukazují na to, že by se odvětví mohlo vrátit na úroveň před ekonomickou krizí, která hutnictví zasáhla v roce 2009. Předtím čeští oceláři ročně vyráběli mezi šesti a sedmi miliony tun oceli.
Z pohledu tržeb nicméně svaz Hutnictví železa postupné zlepšení očekává. Pro letošní rok oceláři čekají celkové tržby 105 miliard korun, v roce 2014 pak už 115 miliard korun. V roce 2008, než obor zasáhla krize, ale tržby českých ocelářů přesahovaly 130 miliard korun.
Loni se v tuzemských podnicích vyrobilo 5,07 milionu tun surové oceli proti 5,5 milionům tun v roce 2011. „Na vině je zejména malá poptávka v Evropské unii,“ řekl Raab. „Většina hutní výroby v České republice najde uplatnění v zemích EU, dál se již nevyplácí ocelové výrobky exportovat kvůli vysokým nákladům na dopravu,“ dodal.
Z celosvětového hlediska podle Raaba výroba i spotřeba oceli roste, zejména ale v Asii. V Evropské unii a v Severní Americe naopak ocelářství dlouhodobě stagnuje a nevyužívá plně své výrobní kapacity. Tento trend dnes na tiskové konferenci potvrdil i Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí v největší české ocelárně ArcelorMittal Ostrava. Jeho společnost má roční kapacitu výroby tři miliony tun oceli, dlouhodobě ji ale využívá pouze ze dvou třetin.
Člen představenstva svazu Hutnictví železa Vladimír Toman dnes také upozornil na to, že tuzemské oceláře čekají v nadcházejících letech výrazné investice do opatření na zlepšení životního prostředí. Na základě směrnic EU bude muset do roku 2016 český hutní průmysl investovat celkem 35 miliard korun do technologií, které omezí emise do ovzduší.
Podle Tomana vynucené investice omezují konkurenceschopnost českých podniků. Oslabují ji ale také opatření na podporu obnovitelných zdrojů energie. Toman uvedl, že zvýšení poplatku na podporu obnovitelných zdrojů v ceně elektřiny o 100 korun za megawatthodinu znamená pro hutní průmysl zvýšení ročních nákladů o 250 až 300 milionů korun. Tento příspěvek se letos zvýšil na 583 Kč/MWh z loňských 419 Kč/MWh.
Toman konstatoval, že české průmyslové podniky v průměru odvádějí na podporu obnovitelných zdrojů energie 29 procent svého zisku před zdaněním. U energeticky náročné hutní výroby to podle něj je až 50 procent.
