Většina českého exportu zbraní a vojenského materiálu nyní podle Hynka míří mimo Evropskou unii. Exportéři tak musí zboží převážet přes okolní země, které ale transport podmiňují vydáním tranzitní licence. Výjimkou je Slovensko. Zdlouhavé vyřízení licence podle Hynka způsobuje značné průtahy v dodávkách zboží a někdy prý tranzitní povolení není tuzemským firmám vydáno, ačkoliv od českých úřadů licenci k vývozu mají. Čeští exportéři musí v okolních státech žádat o tranzitní licence například i při vývozu součástek pro vojenské nákladní automobily.
Tranzitní licenci podle Hynka nedávno nedostaly od „nejmenovaného sousedního státu“ české firmy, která chtěly pomocí lodní dopravy vyvézt 250 tisíc kusů munice do Latinské Ameriky a vojenskou techniku do Spojených států. „Některé zboží můžeme do cílové země sice převážet letecky, ale zakázku to velmi prodraží,“ podotkl Hynek.
Hynek upozornil, že exportéři musí při žádosti o tranzitní licenci na vývoz do zemí mimo EU poskytnout úřadům v okolních státech podrobné informace o zakázce. „Lze jen spekulovat, kde citlivé informace nakonec skončí a zda se náhodou neobjeví konkurence z dané země (vydávající licenci) a kvůli průtahům ve vydání licence se jí podaří zakázku získat,“ řekl.
Tranzitní licence řeší nová evropská směrnice o zjednodušení podmínek transferu produktů pro obranné účely uvnitř EU, která má platit od příštího roku. Odborníci ale upozorňují, že formulace týkající se omezení tranzitních licencí při vývozu do zemí mimo EU je velmi vágní a je otázkou, jak se k tomu postaví například Německo či Rakousko.
AOBP proto podle Hynka hodlá o problematice tranzitních licencí informovat poslance Evropského parlamentu. „Je to problém, který trápí také Slovensko a další malé země, které nemají přístup k moři. Je to zásadní věc, protože četnost problémů spojených s tranzitem se stále zvyšuje,“ podotkl Hynek.
Tuzemské firmy loni podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu vyvezly nejvíce vojenského materiálu a zbraní v historii ČR. Export tohoto zboží z Česka meziročně vzrostl ze 175 milionů eur (4,32 miliardy korun) v roce 2009 na loňských 217 milionů eur (5,36 miliardy korun). Vývozní statistiky ale zahrnovaly i export 33 transportérů BVP-1 a PANDUR II do Rakouska, jejichž konečným uživatelem bude české ministerstvo obrany. Vozidla Pandur jsou totiž v Česku montována pro firmu Steyer se sídlem v Rakousku, která je dodává české armádě.
