„Uzavření ocelárny v žádném případě neohrozí provoz válcovny tlustých plechů, protože kvalitních dodavatelů vstupní suroviny pro výrobu tlustých plechů je dostatek,“ ubezpečuje Krišica. Výroba vítkovické válcovny by měla zůstat na loňské úrovni.
Oba čeští ocelářští giganti, Třinecké železárny a ostravský ArcelorMittal, pro letošek plánují vyrobit přibližně stejné množství oceli jako loni. Dohromady by měli na trh dodat kolem 4,5 milionu tun oceli. Oborové sdružení Hutnictví železa předpokládá, že tuzemská spotřeba oceli poroste meziročně o 3,7 procenta. Hutím pomůže zejména oživení stavebnictví.
Třinečtí a ostravští oceláři si nejvíce slibují od prodeje nových výrobků s vyšší přidanou hodnotou. „Největší příležitost ke zvyšování podílu na trhu vidíme třeba u svodidel chránících motorkáře, závitových tyčí pro stavebnictví či u trubek s polypropylenovým povlakem a UV lakem,“ říká Barbora Černá-Dvořáková, mluvčí ArcelorMittal Ostrava.
V Třinci se chtějí více prosadit s ocelovými tyčemi, které projdou loni spuštěnou zušlechťovací a loupací linkou. Odbyt by měly najít zejména v automobilovém průmyslu. Ten zůstane jedním z hlavních tahounů spotřeby ocelových výrobků. Hutnictví železa očekává meziroční růst poptávky automobilek o 4,9 procenta. „Pro další zvýšení přidané hodnoty našich výrobků letos vybudujeme a uvedeme do provozu další dvě žíhací pece,“ uvádí Petra Jurásková, mluvčí Třineckých železáren.
Levnější konkurence z Ukrajiny a Ruska
Hutě se letos budou muset vyrovnat s tvrdší zahraniční konkurencí. ArcelorMittal vidí riziko v přílivu levnějších hutních výrobků z Ukrajiny a Ruska, jejichž výrobcům pomáhá výrazné oslabení měny. Třinecké železárny zmiňují i rostoucí konkurenci od mimoevropských výrobců. „Evropa by měla řešit nekalé obchodních praktiky ze zemí, které nejsou členy EU a navíc nesplňují unijní technická kritéria. Třeba aktualizací antidumpingových opatření nebo zavedením cel,“ dodává Jurásková.
Od poloviny roku by mohl hutím finančně pomoci i český stát. Pokud parlament stihne schválit novelu energetického zákona, měl by se energeticky náročným firmám snížit příspěvek na obnovitelné zdroje, který platí v cenách elektřiny. Chybějící peníze do systému podpory zelené energie doplatí státní rozpočet. Podrobné propočty dopadu tohoto opatření zatím oceláři nemají. Ostravský ArcelorMittal uvádí, že loni za zelenou energii zaplatil půl miliardy korun.
Šéf ArcelorMittalu: S investicí do nové ocelárny čekáme na podporu vlády
