Země NATO čeká nákupní horečka. Kapacity zbrojařů ale nestačí, musejí přitlačit na investice
Rozhodnutí vrcholné schůzky NATO zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP naráží na napjaté kapacity evropského i amerického obranného průmyslu. Firmy, které čelí zvýšené poptávce už několik let, budou muset ještě více investovat do nových provozů a personálu. Problémy může způsobit také nedostatek vstupních surovin i různých elektronických součástek včetně čipů.
Výroba pokročilých systémů je navíc zdlouhavá. Například rozběhnutí linky na nová obrněná vozidla a jejich následné testování trvá v Česku tři roky. V ostatních zemích Evropské unie i ve Spojených státech jsou lhůty podobné. Třeba zkompletování jednoho nadzvukového letounu F-35, včetně dodávek různých součástek a systémů od subdodavatelů, zabere až čtyři roky.
Zbrojaři na sklad nevyrábějí
Obranný průmysl funguje jinak než většina civilních odvětví. Vzhledem k tomu, že každá armáda má na danou techniku zpravidla jiné a někdy i velmi specifické požadavky, tanky, transportéry, logistické vozy, bojové letouny a ani pušky se nevyrábějí na sklad. Každá firma začne plnit zakázku až v okamžiku, kdy ji má přesně dohodnutou a podepsanou.
„Příprava výroby nového typu moderní pozemní techniky, například transportéru Pandur 8 x 8 EVO, pro konkrétního zákazníka zahrnuje dodavatelský řetězec i vlastní výrobní kapacity. Příprava trvá dva roky od objednávky,“ popisuje mluvčí skupiny CSG Andrej Čírtek. Další rok pak obvykle zabere testování prototypu obrněnce u výrobce i zákazníka. Teprve pak lze zahájit sériovou výrobu s kapacitou desítek kusů ročně. „Pokud si ale zákazník objednává techniku, kterou má už zavedenou ve výzbroji, je proces podstatně rychlejší,“ dodává Čírtek.
O něco lépe jsou na tom výrobci ručních palných zbraní, i když ani v jejich případě nelze začít chrlit útočné pušky, samopaly nebo pistole okamžitě. „V uplynulých letech se nám podařilo produkci pušek BREN během osmnácti až dvaceti čtyř měsíců dokonce ztrojnásobit, což ukazuje, že jsme schopni na zvýšenou poptávku reagovat rychle a efektivně,“ řekl nedávno e15 šéf České zbrojovky ze skupiny Colt CZ Jan Zajíc. I uherskobrodská zbrojovka ale musela pro navýšení výroby doplnit celý dodavatelský a výrobní řetězec.
Investice za desítky miliard
Co ve finančním vyjádření obnáší uspokojení větší poptávky, lze ilustrovat na příkladu automobilky Tatra Trucks. Podnik většinově vlastněný CSG před týdnem oznámil, že do roku 2030 zdvojnásobí výrobu vozů ze stávajících asi 1500 ročně.
Tatra musí investovat přes 7,3 miliardy korun. Z toho 4,9 miliardy do samotné automobilky a 2,5 miliardy do ekologizace svojí dceřiné společnosti Tatra Metalurgie. Z celkové částky tvoří bankovní úvěry a interní prostředky 3,3 miliardy korun a dotace 1,3 miliardy. Navýšení základního kapitálu pak přinese firmám Tatra Trucks a Tatra Metalurgie dalších 2,7 miliardy.
Pokud by tedy celý český obranný průmysl, tvořený zhruba stovkou subjektů a orientovaný z více než 90 procent na export, měl uspokojit razantní nárůst požadavků zemí NATO, musel by investovat nejméně desítky miliard korun. A teprve po vybudování nových provozů, náboru pracovníků a posílení dodavatelských řetězců lze odstartovat masivnější produkci.
„V případě nových, rozsáhlých kontraktů jsme připraveni zvážit další investice, abychom zajistili včasné a kvalitní plnění dodávek,“ říká mluvčí Colt CZ Eva Svobodová. Skupina podle ní pravidelně investuje do rozvoje svých kapacit i technologií, a to jak v Evropě, tak v Severní Americe.
„Máme vysokou úroveň automatizace a robotizace výroby, což nám umožňuje navyšovat produkci podle aktuální poptávky,“ ujišťuje Svobodová.
Nábor tisíců nových vojáků
Razantní nárůst výdajů na obranu bude zároveň znamenat přepracování dosavadních vojenských strategií a plánů, podle nichž začnou státy nakupovat nové zbraně. V případě Česka je přitom akviziční proces značně těžkopádný a zdlouhavý, vláda ho bude muset zrychlit.
A aby nové obrněnce, letouny, protiraketové systémy a další techniku měl kdo obsluhovat, bude muset česká armáda zesílit nábor. Ten přitom už řadu let vázne. Změnit to má lepší odměňování prosazené šéfkou rezortu Janou Černochovou (ODS). Platy v armádě stoupnou o 8 300 až 12 tisíc korun.
Odborníci odhadují, že vojsko se bude muset rozrůst minimálně o 30 procent. Z aktuálních 24 tisíc mužů a žen v uniformách se má armáda do konce dekády zvětšit na 30tisícový sbor. Nové cíle NATO ale ukazují potřebu až 37,5 tisíce vojáků.
Pro české zbrojaře i jejich konkurenty v EU a zámoří plynou ze zvýšených nároků příležitosti. Kromě investic a inovací předpokládají akvizice dalších podniků a rozvoj obchodních aktivit v EU a Severní Americe.
„Výhodou CSG je, že nečeká na politická vyjádření nebo veřejnou podporu, ale předvídá budoucí potřeby zákazníků a investuje do příslušných kapacit s předstihem,“ upozorňuje Čírtek.
Kapitálové výdaje skupiny dosáhly v roce 2024 2,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o více než 1,8 miliardy. Úměrně růstu CSG budou podle Čírtka stoupat také investice. Aktuálně skupina buduje nové haly ve společnostech Excalibur Army a Tatra Defence Vehicle pro výrobu pozemní techniky.
Posiluje i tuzemská zbrojařská dvojka Colt CZ, rozrostla se především o producenta malorážového střeliva Sellier & Bellot a tento měsíc o amerického výrobce součástek do zbraní Valley Steel Stamp. Za firmu zaplatila 1,3 miliardy korun.
