Růst zisku mohl ČEZ vykázat jen díky tomu, že se letos zbavil ztrátové dcery v Albánii. Loni musel v prvním pololetí do účetnictví započítat albánskou ztrátu 2,5 miliardy korun, která už letos hospodaření neovlivňuje. O další 1,7 miliardy si v meziročním srovnání ČEZ pomohl díky tomu, že od letoška vyplácí podporu obnovitelným zdrojům Operátor trhu s energiemi, a nikoli distributoři elektřiny.
Ve srovnání s první polovinou loňského roku je přitom výrazně horší to, co ČEZ živí. Kvůli nižším prodejním cenám a nižší výrobě elektřiny se provozní zisk z prodeje elektřiny meziročně snížil o 3,7 miliardy korun. „S tím se v očekávání trhu počítalo. Růst cen silové elektřiny se příliš nečeká, což bude dál tlačit zisky ČEZ dolů,“ říká Tomáš Sýkora, analytik společnosti Patria. Aktivity v Rumunsku snížily provozní zisk meziročně o 800 milionů korun.
Výhled na celý letošní rok ČEZ nezměnil. Pořád počítá s poklesem provozního zisku o 4,8 miliardy na 81 miliard korun. Čistý zisk očekává nižší o 2,7 miliardy korun ve výši 37,5 miliardy korun. A to navzdory prodeji elektrárny Chvaletice, který už posvětila Evropská komise. „Očekávaný zisk na letošní rok zatím nechceme zvyšovat, protože teprve ve druhé polovině roku budeme testovat hodnotu našich aktiv,“ uvedl Martin Novák, finanční ředitel ČEZ. Nové plynové elektrárny Počerady, kterou se však ČEZ při stávajících cenách elektřiny nevyplatí provozovat, by se případná tvorba opravných položek podle Nováka týkat neměla.
