„Dohoda s EK je už předjednaná a bude dobrým řešením, které je v souladu s dlouhodobou strategií společnosti. Zároveň nás ušetří dlouholetého šetření a případně i soudních sporů,“ uvedl ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani. Anabáze, která začala v roce 2009 razií v kancelářích firmy, tak končí.
ČEZ se může rozhodnout, jakou elektrárnu prodá: jestli Počerady, Chvaletice, Tisovou spolu s Mělníkem 3, nebo Dětmarovice. K miliardáři Pavlu Tykačovi, který stojí o Počerady a Chvaletice, či podnikateli Danielu Křetínskému, který vede holding EPH a chce chvaletickou elektrárnu, tak mohou přibýt další zájemci. Třeba miliardář Zdeněk Bakala, jehož firma NWR dodává černé uhlí do Dětmarovic.
Evropská komise uvedla, že procedurální kroky vyšetřování budou pokračovat, ale závazky ČEZ vypadají tak, že by mohly odstranit obavy, které Brusel měl. „Závazky budou testovány trhem, v závislosti na výsledcích testu je může komise učinit pro ČEZ právně závaznými,“ stojí v jejím prohlášení. Firmě stačí k tomu, aby dostála podmínkám smíru, odprodej kapacity o výkonu 800 megawattů. Například kapacita Počerad je tisíc megawattů.
Podle ČEZ i společnosti jako RWE, E. ON, Gaz de France nebo ENI obvykle volí toto řešení, pokud závazky, které komise akceptuje, nejsou v rozporu s dlouhodobou strategií firmy, a přitom zabrání nákladnému procesu, jenž by se mohl táhnout roky.
Evropská komise ČEZ podezřívala, že v přenosové síti shromažďoval kapacity tak, aby zabránil vstupu na trh konkurenční firmě. Tou nejspíš měl být Czech Coal, který žádal správce přenosových sítí ČEPS o povolení k budoucímu připojení vlastní elektrárny. Zdroj, který měl stát 60 miliard, hodlal Czech Coal vybudovat s německou firmou E. ON.
Ředitel divize obchod ČEZ Alan Svoboda upozornil, že šetření Evropské komise už skončilo a po oficiálním předložení předjednané dohody o narovnání bude následovat takzvaný veřejný test, v němž se mohou k návrhu opatření vyjádřit účastníci trhu. Návrh poté musí schválit Evropská komise.
„Přestože neformálně de facto došlo ke shodě, tak formální procedura nemůže být vynechána,“ řekl Svoboda. Podle něj se ale výsledné rozhodnutí Bruselu ve všech podobných případech nelišilo od toho původního. „Od začátku proto pracujeme s tím, že obdobné to bude i v případě ČEZ, a činíme všechny kroky, abychom několik příštích měsíců formálního procesu využili k přípravě prodeje,“ dodal.
O lhůtě, v níž by ČEZ jednu ze svých elektráren mohl prodat, Svoboda hovořit nechtěl, firma podle něj není pod časovým tlakem. Svoboda i Cyrani odmítli spekulovat o tom, kterou elektrárnu by bylo pro ČEZ nejvýhodnější prodat. Podle nich může být atraktivní každá nabídka, kterou bude doprovázet zajímavá cena.
