Příští rok se k Sinopeku přidá i druhý čínský ropný gigant PetroChina. Ten rozvíjí břidlicové naleziště v provincii S’-Čchuan, kde hodlá příští rok vytěžit 2,6 miliardy kubických metrů plynu. „Vzhledem k výsledkům testovacích vrtů věříme, že tento cíl bychom mohli překročit,“ tvrdí Sie Ťün z PetroChina.
Čínská vláda chce napodobit břidlicovou revoluci ve Spojených státech. Kromě rostoucí spotřeby energie ji k tomu vedou i nejvyšší světové zásoby, které se pod povrchem Číny skrývají a dosahují 31,6 bilionu kubických metrů. Pro rok 2015 vláda stanovila cíl vytěžit 6,5 miliardy kubíků. Přesto půjde jen o šest procent celkové těžby zemního plynu v Číně. Loni pocházelo z břidlic méně než procento čínského zemního plynu.
Ve srovnání s USA zůstane Čína trpaslíkem. Celoroční čínskou břidlicovou produkci plánovanou na příští rok dostanou ve Spojených státech ze země za jeden týden. Letos čínské společnosti vyvrtaly více než 150 vrtů, z nichž třetina je horizontální, určená především k těžbě plynu z břidlic. Pro srovnání, ve Spojených státech je dnes aktivních 320 vrtů, z nichž více než 80 procent je horizontálních.
Země s největšími zásobami břidlicového zemního plynu
Mezinárodní agentura pro energii upozorňuje, že navzdory nadějnému startu bude mít Čína co dělat, aby naplnila své předsevzetí těžit v roce 2020 z břidlic 60 až 100 miliard kubíků ročně. Čínská ložiska jsou v geologicky složitějších podmínkách než naleziště v USA. Tamní firmy navíc potřebují západní vrtné technologie, aby se k plynu dostaly.
PetroChina se na spolupráci už dohodla s Royal Dutch Shell a nově vyjednává s americkou společnosti ConocoPhillips.
Rozvoji těžby z břidlic by mohla nahrávat i nedávná reforma, která cenu plynu pro použití mimo sektor bydlení loni zvýšila o 15 procent. Důvodem reformy byly rostoucí dovozy dražšího zkapalněného zemního plynu. Vyšší cena suroviny nicméně pomůže také ekonomice dražších břidlicových vrtů.
| Sázka na plyn z uhlí |
|---|
| Část spotřeby zemního plynu hodlá Čína pokrýt umělým zemním plynem, který se vyrábí zplyňováním uhlí. V roce 2019 by mohla výroba tohoto plynu činit 40 miliard kubických metrů. Celková kapacita zplyňovacích závodů, které mají Číňané začít v příštích letech stavět, činí 76 miliard kubíků. Zplyňování uhlí v Číně nahrává velký rozdíl mezi cenami plynu a uhlí jako vstupní suroviny. |
