Čína má dva roky na zázrak. V roce 2017 hodlá spustit celonárodní systém pro obchodování s emisními povolenkami podle evropského vzoru. Detailů, jak by měl nový systém vypadat, je zatím minimum. K přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a k zastavení růstu skleníkových emisí v roce 2030, jak slíbil na pařížské klimatické konferenci čínský prezident Si Ťin-pching, bude Čína potřebovat držet cenu povolenky na 100 jüanech za tunu oxidu uhličitého, což je necelých 15 eur. Na jednom ze seminářů během pařížské konference to řekl Čchaj Čchi-min z vládního Národního centra pro klimatickou strategii a mezinárodní spolupráci.
Zatím v Číně existuje sedm pilotních systémů emisního obchodování v sedmi provinciích a velkých městech. Účastní se jich 1919 podniků s celkovými ročními emisemi 1,2 miliardy tun, což je asi polovina evropského trhu.
Burzy nejsou likvidní. Naprostá většina povolenek se zobchoduje mimo burzu na základě smluvních cen
Jenže k metě sto jüanů se cena povolenek neblíží ani na jedné z povolenkových burz. V Šen-čenu se tuna CO2 prodává za 40 jüanů. Jinde se sotva vyšplhá ke 20. Navíc tyto ceny jsou jen iluzí. „Burzy nejsou likvidní. Naprostá většina povolenek se zobchoduje mimo burzu na základě smluvních cen a ty jsou výrazně nižší než burzovní hodnoty,“ říká Jan Fousek, ředitel českého obchodníka s povolenkami Virtuse Energy, která má licenci na obchodování v Šen-čenu.
Na všech burzách je prakticky mrtvo s výjimkou jednoho až dvou měsíců před datem odevzdávání povolenek za emise vypuštěné v uplynulém roce. Chybí především nakupující. Prodávajících firem je spousta, protože dostaly o desítky procent více povolenek, než by pro svou výrobu potřebovaly. „Vypadá to podobně jako v Evropě na začátku obchodování s povolenkami v letech 2006 a 2007,“ dodává Fousek. Tehdy se kvůli nadbytku povolenek jejich cena propadla k nule.
Tržní mechanismus, který pomůže snížit emise
Čína potřebuje tržní mechanismus, který jí pomůže snižovat skleníkové emise, myslí si Čang Čung-siang, profesor na šanghajské univerzitě Fudan. Dosavadní administrativní opatření na snižování emisí sice podle něj byla efektivní, ale příliš drahá. Alternativou k povolenkám není ani uhlíková daň, dodává Čang. Odhaduje, že vláda vytvoří nový systém, který postupně nahradí pilotní projekty. Nejdříve se zapojí zhruba deset tisíc podniků z šesti oborů jako energetika, hutnictví či výroba cementu. Později se celonárodní povolenky rozšíří na deset sektorů. Celkem budou pokrývat emise v objemu čtyř miliard tun ročně.
Čang nicméně dodává, že povolenky nebudou účinné, pokud se Čína zároveň nezbaví regulovaných cen elektřiny, aby se cena povolenek mohla promítat do její ceny. To zatím v čínských plánech chybí. Čhaj Či-min připomíná, že povolenek bude muset vláda mezi firmy rozdat výrazně méně než dnes. Někteří experti odhadují, že i když Čína nakonec celonárodní povolenky za dva roky zavede, reálně se s nimi nezačne obchodovat dříve než v roce 2019.
