Co s jádrem? ČEZ čeká podle Beneše na vládu

Daniel Beneš

Daniel Beneš Zdroj: Anna Vackova, E15

Jak bude dál pokračovat jaderný program energetické společnosti ČEZ, určí až vláda. Plán má být vypracován do konce letošního roku. Uvedl to generální ředitel firmy Daniel Beneš. ČEZ letos v dubnu zrušil tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín, protože od státu nedostal garance.

„Současná situace je taková, že vláda řekla, že připravuje takzvaný Komplexní plán rozvoje jaderné energetiky v České republice a sama si pro jeho dokončení dala termín konec tohoto roku,“ uvedl Beneš.

Materiál by podle něj měl odpovědět na otázky, kdy jaderné zdroje stavět, v jaké lokalitě stavět, jaké jsou dostupné technologie a určit obchodní model. Jde také o to, zda plán bude rozvíjet ČEZ, stát nebo nějaký společný podnik, dodal.

„Nemá smysl, abychom my teď dělali například proceduru veřejné zakázky, když je třeba logicky počkat na tento krok,“ řekl Beneš. Komplexní plán má podle něj být jakousi „podrobnější“ podmnožinou Státní energetické koncepce, kterou vláda také připravuje.

Ministr chce dál stavět

O dostavbě jaderných zdrojů se mluví dál, například ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v červenci řekl, že by se mohla dostavba rozdělit mezi obě české jaderné elektrárny a kromě jednoho nového bloku v Temelíně by mohl být postaven i pátý blok v Dukovanech. Rozhodnutí o případném novém tendru ale zatím nepadlo.

V Jaderné elektrárně Dukovany
byl včera znovu neplánovaně odstaven čtvrtý blok.V Jaderné elektrárně Dukovany byl včera znovu neplánovaně odstaven čtvrtý blok. | ctkMinisterstvo má v plánu stavět i v Dukovanech (foto ČTK)

V současné době je v Česku v jaderných elektrárnách v provozu šest bloků. Čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně. Dukovanské bloky byly spuštěny do provozu v letech 1985 až 1987. Temelínská elektrárna slaví v těchto dnech deset let od převedení ze zkušebního do plného provozu.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zaujímá takzvaná hrubá (brutto) výroba elektřiny z jaderných elektráren v Česku dlouhodobě druhé místo za výrobou z uhlí. Do brutto výroby elektřiny se započítává i elektřina spotřebovaná při její výrobě.

Nejvíc roste proud ze slunce

Za pět let vzrostla hrubá výroba z jaderných elektráren o 4194 GWh na 30 745 GWh v loňském roce. Výroba tepelných elektráren za stejné období naopak poklesla o více než 12 procent na 44 737 GWh.

Celková hrubá výroba se v Česku od roku 2008 zvýšila o 4,2 procenta na loňských 87 064 GWh. Více kromě jaderných elektráren vyrobily i další zdroje. Největší procentuální růst zaznamenala výroba elektřiny ze slunce. Zatímco v roce 2008 vyrobily fotovoltaické elektrárny jen 12 GWh hrubé elektřiny, loni již 2020 GWh.

Případná dostavba nového jaderného zdroje by s objemem vyrobené elektřiny logicky zamíchala. Ve verzi Státní energetické koncepce se ve vizi plánované struktury výroby elektřiny vzhledem k poměru celkové hrubé výroby elektřiny přepokládá, že bude podíl jádra nadále růst.

„V absolutních hodnotách pro různé možnosti vývoje české energetiky se roční výroba elektřiny (v roce 2040) může pohybovat od 42 882,7 do 57 948,6 GWh pro jaderné palivo, od 15 752,8 do 24 977,8 GWh pro obnovitelné a druhotné zdroje, od 4813,4 do 14 986,7 GWh pro zemní plyn a od 9626,7 do 20 981,4 GWh pro černé a hnědé uhlí,“ uvádí koncepce.

Vývoj výroby elektřiny brutto v ČR v GWh:
Druh elektráren 2003 20082013
Parní (Tepelné) 53.046 51.219 44.737
Jaderné 25.872 26.551 30.745
Paroplynové a plynové 2.511 3.113 5.272
Vodní 1.794 2.376 3.762
Fotovoltaika 0.0 12.9 2.072
Větrné 3.9 244.7 478.3
Celkem 83.226 83.516 87.065

Zdroj ERÚ