„Roli hraje nízká srovnávací základna, ale i větší chuť nakupovat české výrobky,“ řekl výkonný ředitel asociace Jiří Česal. Tento trend podle něj ovlivnila i nedávná tragédie v Bangladéši, když smrt více než tisícovky dělníků ve zřícené továrně poukázala na strašlivé pracovní podmínky v tamním oděvním průmyslu. O něj se přitom opírá řada světových módních značek.
Také vývoz oděvů z Česka se loni dostal zpátky na předkrizová čísla, hodnota exportu činila 25 miliard korun. Výrazný rozdíl mezi vývozem a domácí produkcí vychází podle šéfa ATOK například z reexportu zboží, které mají velcí distributoři v tuzemských skladech.
Poklesy minulých let mají za sebou i co se týče tržeb mnohem významnější textilky. Jejich asociace očekává, že letošní tržby textilního průmyslu v Česku budou přibližně na úrovni loňských 39 miliard korun. Podniky v oboru se zaměřily hlavně na produkci technického textilu, který mimo jiné používají automobilky nebo stavaři.
„Z produktového hlediska by měly české textilky nabídnout přidanou hodnotu oproti levné asijské produkci. Těžiště by mělo ležet ve vývoji nových produktů, high-tech technologiích. Kordárna Plus se podle této premisy snaží prosadit s karbonovým vláknem,“ sdělil generální ředitel firmy Martin Prachař.
Do nového stavu na výrobu karbonových tkaniv využitelných třeba při produkci sportovních potřeb letos Kordárna Plus dá 22 milionů korun.
Vedle nových technologií zachraňuje textilky i oděvní firmy vývoz. Na domácím trhu oslnivé výsledky stále nemají. „Lidé cítí určitou nejistotu, raději nic nekupují a čekají, jak to dopadne. To je zřejmě největší problém pro výrobní podniky,“ soudí Jan Heřmanský, šéf výrobce technických tkanin i konfekce Svitap J. H. J.
Téměř výhradně exportní orientace se vyplatila například broumovské společnosti Veba. Její spolumajitel Josef Novák letos očekává nárůst provozního zisku o 13 procent na 350 milionů korun a růst tržeb na 2,2 miliardy. Ziskovou marži kolem 16 procent může podniku leckdo závidět.
