Česko se změnou nesouhlasí, stejně jako některé další členské státy EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu o návrhu s EK vyjednává.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 58 velkých zahraničních i tuzemských firem, z nichž 26 procent odpovědělo, že by investici při veřejné podpoře v maximální výši 25 procent uznatelných nákladů nerealizovalo. Dalších 12 procent se přiklonilo k odpovědi „spíše ne“. „Pokud by i tak v ČR investovaly, mohla by změna ovlivnit míru a rozsah investic, tedy i počet nově vytvořených pracovních míst,“ dodala agentura.
Podle ředitele sekce fondů EU ministerstva průmyslu a obchodu Petra Očka, který je zároveň pověřen řízením agentury CzechInvest, má Česko už nyní míru veřejné podpory nejnižší v rámci visegrádské čtyřky. „Omezení podpory by však v důsledku nesnížilo konkurenceschopnost pouze České republiky, ale celé Evropské unie,“ upozornil.
Podle Jana Linharta z české pobočky poradenské firmy KPMG by dopad pocítily regiony nejvíce postižené špatnou ekonomickou situací. „Lze si jen obtížně představit investora, který by bez investičních pobídek svou výrobní základnu umístil v regionech s vysokou nezaměstnaností, špatnou infrastrukturou a podprůměrnou úrovní kvalifikace pracovní síly,“ míní Linhart.
Pobídky, které Česká republika nabízí investorům, loni přilákaly 48 firem, což je nejvíc od finanční krize v roce 2008. Investiční záměry v hodnotě 20 miliard korun pomohou vytvořit 5500 nových pracovních míst. Investiční pobídky využívají v Česku hlavně velké podniky.
Zájem investorů povzbudila změna pravidel pro čerpání daňových výhod. Na novelu zákona o investičních pobídkách, která je účinná od července 2012, si počkaly například Škoda Auto, Saar Gummi Czech, Třinecké železárny a Jotun Powder Coatings. Novela zákona například prodloužila lhůtu na čerpání slevy z daně z příjmu na deset let.
