Ústavní stížnost podala společnost E.ON, která podle FAZ vyčíslila vlastní škody na nejméně osm miliard eur. Rozhodnutí státu o jaderném stopu E.ON považuje za zásah vůči svému soukromému vlastnictví.
V podobném rozsahu se pohybují nároky koncernu RWE, který se podle deníku chystá k ústavní stížnosti připojit ještě tento měsíc. K postupu konkurentů se prý chce připojit rovněž švédský Vattenfall, který doposud mluvil jen o žalobě na německý stát před rozhodčím soudem Světové banky v USA kvůli zmařeným investicím.
Jaderný odklon se v RWE i E.ONu projeví i propouštěním. Koncern E.ON se loni poprvé v historii dostal do ztráty.
Nejprve musí ústavní soudci potvrdit, že rozhodnutím vlády kancléřky Angely Merkelové byla skutečně porušena německá ústava. Příslušný senát ústavního soudu plánuje podle FAZ tento týden zaslat stížnost společnosti E.ON kabinetu, Spolkovému sněmu a dalším 63 institucím, aby k ní zaujaly stanovisko. Podle pozorovatelů to dokazuje, že nejvyšší soudní instance v zemi bere stížnost provozovatele velmi vážně, uvedl FAZ.
Vláda kancléřky Merkelové rozhodla o uzavření všech jaderných elektráren v Německu v reakci na loňskou havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima. Nejstarší německé jaderné provozy byly utlumeny okamžitě, zbývající budou postupně odstavovány od roku 2015. Berlín plánuje jádro nahradit větším využíváním elektráren na fosilní paliva a obnovitelných zdrojů energie.
