Energetická krize 2022 | ONLINE zpravodajství | Energie aktuálně | E15.cz

Energetická krize ONLINE: Energetici neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v jaderné elektrárně Dukovany

E15.cz, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
3

Energetici v sobotu neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v jaderné elektrárně Dukovany. Důvodem je nesprávná funkce ucpávky hlavní uzavírací armatury. Délku nutných prací energetici upřesní po vychlazení bloku a kontrole dotčeného zařízení. Dodávky elektřiny jsou zajištěny z dalších zdrojů.  

Celou situaci ohledně drahých energií sledujeme online níže. 

Hádky o drahé energie a jednání EU: V Bruselu s námi vytřeli podlahu, míní Havlíček. Nevím, co v té sektě hulíte, kontroval Síkela

Video se připravuje ...

Energetická krize ONLINE
Obnovit
18:45
6.  11.  2022

Fiala: ČR přistoupí k závazku snížit emise metanu nejméně o 30 procent

Česko se chystá na nynější klimatické konferenci přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chce česká strana vyjádřit svoji podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu. Novinářům to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na klimatickou konferenci OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Informoval také, že se pokusí tuto příležitost i ke dvoustranným jednáním nejen s politiky, ale i s reprezentanty důležitých firem. Premiér se účastní konference také jako představitel země předsedající v Radě EU.

Jako příklad uvedl setkání s výkonným ředitelem norské energetické společnosti Equinor Andersem Opedalem. "S ním chci mluvit o možnost spolupráce, která by České republice mohla zajistit spolehlivý zdroj ropy a především zemního plynu," popsal.

"Česká republika je přesvědčena, že musíme dosáhnout dohody na globální úrovni, protože pokud se nám to nebude dařit, tak v tom případě by EU a tedy i ČR čelily negativním dopadům na průmysl a ekonomiku," řekl premiér.

Premiér má v programu třídenní cesty mimo jiné bilaterální jednání s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím či setkání s českými vojáky. Příslušníci českého kontingentu mise MFO (Multinational Force and Observers) mají na základně nedaleko od Šarm aš-Šajchu za úkol dohlížet na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. V rámci summitu premiér vystoupí na plenárním zasedání s projevem, zúčastní se kulatého stolu k hospodaření s vodou a otevře panelovou diskusi o podpoře vzdělávání v klimatických změnách. "My se musíme naučit naslouchat všem vědecky podloženým názorům a řídit se odborným poznáním a být schopni toto i zprostředkovávat mladým lidem," poznamenal Fiala.

Konference usiluje o společný postup v boji proti globálnímu oteplování. Podle dnešních informací agentury Reuters se delegáti v úvodu shodli, že projednají, zda by měly bohaté státy vyplácet kompenzace chudším zemím ohroženým klimatickými změnami. Klimatická konference COP27 se letos poprvé od roku 2016 koná v Africe. Potrvá dva týdny a očekává se, že se na ní sjede kolem 45.000 účastníků z téměř 200 zemí včetně představitelů Evropské unie, amerického prezidenta Joea Bidena či britského premiéra Rishiho Sunaka.

První klimatická konference se konala v roce 1992 v brazilském Riu de Janeiro. S krátkým přerušením do roku 1995 jednají o otázkách ochrany klimatu státy světa znovu každý rok, pokaždé v jiném městě. Nejvýznamnější klimatické summity s důležitými závěry se konaly v roce 1997 v Kjótu, v roce 2009 v Kodani a v roce 2015 v Paříži.

9:20
6.  11.  2022

Výrobce tepelných čerpadel Master Therm chystá kvůli rostoucí poptávce rozšíření

Výrobce tepelných čerpadel Master Therm připravuje v Jablonci nad Jizerou na Semilsku další rozšíření výroby, důvodem je rostoucí poptávka po tepelných čerpadlech od domácností a také od firem. Nová hala, kterou tam firma dokončila loni, sice dostačuje pro nynější výrobu, je už ale plně využitá. Dostavba haly je projektově připravená, řekl jednatel společnosti Jiří Svoboda.

Master Therm je tradiční český výrobce tepelných čerpadel a věnuje se i jejich vývoji. Od 90. let minulého století, kdy s tepelnými čerpadly začali, vyrábějí v Jablonci nad Jizerou. Do loňského roku firma vyráběla v bývalé textilní továrně v části Hradsko, potřebám už ale nestačila, a tak se na přelomu roku přesunuli do zcela nové haly v místě bývalé čistírny odpadních vod zhruba tři kilometry od původního podniku. Master Therm je teď ve vlastním, má navíc dost prostoru pro další rozvoj.

Ani Master Thermu se ale nevyhnul růst cen a problémy s dodávkami dílů. "Poptávka je velmi vysoká, kapacitu výroby jsme letos postupně výrazně navyšovali a naším hlavním omezením je nedostatek potřebných komponent pro výrobu. Ceny našich výrobků musíme postupně upravovat s ohledem na nárůst cen vstupů. Stejný výrobek je nyní dražší asi o 20 až 25 procent oproti stavu před dvěma roky," řekl jednatel společnosti. Zakázky má firma na půl roku dopředu.

Zájem o tepelná čerpadla roste podle Svobody už několik let díky podpoře z programu Nová zelená úsporám a takzvaným kotlíkovým dotacím, výrazně ale stoupl v souvislosti s extrémním zdražováním energií. Už loni se díky rostoucí poptávce tržby společnosti s 50 zaměstnanci zvýšily o pětinu na bezmála 130 milionů korun, v letošním roce by podle předběžných odhadů měly překročit 170 milionů korun. Znamená to další zvýšení tržeb o 30 procent, ještě na začátku roku přitom počítali s růstem zhruba desetiprocentním. Za poslední čtyři roky se tržby firmy zdvojnásobily.

"Zhruba 80 procent naší výroby směřuje do rodinných domů, zbytek jde do velkých a průmyslových objektů," řekl Svoboda, podle kterého jdou zhruba dvě třetiny produkce do zahraničí. Vedle poptávky z rodinných domů roste i zájem o systémy vytápění a rekuperace pro velké objekty. Tepelná čerpadla Master Thermu tak vytápějí základní školu ve Štěchovicích, bytové domy v Liberci nebo Chomutově. "Chladíme například největší český superpočítač v Ostravě nebo dva moderní urychlovače částic v Řeži u Prahy a získané teplo využíváme pro vytápění a ohřev teplé vody," dodal.

7:08
6.  11.  2022

Vodafone kvůli úsporám zavedl dynamický provoz sítě, pošta snižuje teplotu

Mobilní operátor Vodafone v rámci úsporných opatření kvůli vysokým cenám energií zavedl dynamický provoz sítě nebo solární napájení vysílačů, Česká pošta snižuje teplotu v objektech či posílá administrativní pracovníky na home office. 

U mobilních operátorů nejvíce elektřiny spotřebovávají sítě. Přitom podle mluvčího Vodafonu Ondřeje Luštince dramaticky roste objem přenesených mobilních dat, podle posledních údajů meziročně o 40 procent, a s tím i spotřeba elektřiny.

"Daří se nám dosahovat toho, že spotřeba energie roste výrazně pomaleji než objem přenesených dat. Mimo jiné díky technologii 5G, kde je na jeden přenesený GB dat potřeba méně energie než u předchozích sítí," dodal.

Vodafone rovněž využívá dynamického provozu sítě, kdy vypíná frekvence, které nejsou v oblasti v danou dobu využívané. Modernizovaná síť má také menší nároky na chlazení či vytápění a v pilotním provozu firma instaluje solární panely na mobilní vysílače. Zároveň operátor odstřihl od plynu část mimopražských kanceláří a tím snížil jeho spotřebu o 12 procent. Teplo produkované provozem datového centra pak slouží k vytápění kanceláří.

Česká pošta vydala pokyny pro zaměstnance, jak se mají v provozu chovat, aby snížili spotřebu energií. "Vzhledem k tomu, že jsme logistická firma, která je součástí kritické infrastruktury státu, tak nemůžeme omezit nebo uzavřít náš provoz," podotkl mluvčí Matyáš Vitík. Pro doručovatele a přepážkové pracovníky je tedy nemožné pracovat v režimu home office. To se týká pouze pracovníků z administrativy, kteří svoji agendu mohou vykonávat buď ze své kanceláře, nebo z domova. Nyní jich pracuje z domova téměř 600.

Doporučená teplota v kancelářích klesla na 20 stupňů, na chodbách na 15 až 18 stupňů. Snížení teploty v místnosti o jeden stupeň znamená úsporu až šest procent energie na vytápění. Dalším opatřením je zavírání vrat do provozních hal, pokud neprobíhá nakládka či vykládka zásilek nebo vytahování spotřebičů ze zásuvek, když nejsou používané.

19:50
15.  10.  2022

Energetici v sobotu neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v jaderné elektrárně Dukovany. Důvodem je nesprávná funkce ucpávky hlavní uzavírací armatury.

15:30
15.  10.  2022

Do tendru na nákup ropy pro státní rezervy se opět nikdo nepřihlásil

Do tendru na nákup ropy do státních nouzových zásob se nikdo nepřihlásil ani napotřetí. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) proto zakázku za 52,2 milionu dolarů, přibližně 1,3 miliardy korun, vypíše znovu. Uvedl to dnes server iDNES.cz. Zásoby ropy jsou nyní na devadesát dní, což je zákonem stanovené minimum, v červenci ale klesly pod tento limit.

Nákup ropy do státních skladů schválila vláda v červnu. První pokus o nákup asi 75 tisíc tun ropy zrušila SSHR koncem července. Několik hodin před uplynutím doby pro podání nabídek na pořízení ropy dostala správa od jednoho z potenciálních účastníků tendru požadavek na úpravu zadávacích podmínek. Druhý pokus skončil nezájmem dodavatelů na začátku září, třetí ze stejného důvodu nyní.

„Současná situace na trhu s ropou se odráží i v naší zakázce. Bohužel jsme zase žádnou nabídku neobdrželi, a tak v nejbližších dnech vyhlásíme výběrové řízení nové. Dodavatele budeme i tentokrát hledat v otevřeném jednacím řízení s uveřejněním,“ sdělil serveru předseda SSHR Pavel Švagr.

15:00
15.  10.  2022

Severní větev ropovodu Družba je znovu plně v provozu

Severní větev ropovodu Družba, která byla tento týden poškozena, je znovu plně v provozu, uvedl polský provozovatel ropovodů PERN na svých internetových stránkách. Vyšetřování poruchy pokračuje, společnost ale už dříve uvedla, že šlo pravděpodobně o únavu materiálu.

„Technické služby PERN uvedly plně do provozu poškozenou větev ropovodu, kterou je dodávána ropa německým klientům,“ píše se v prohlášení. „Pokračuje vyšetřování příčin, které vedly k poruše,“ stojí v něm také. Společnost PERN zjistila únik ropy v potrubí zhruba 70 kilometrů od města Plock ve středním Polsku v úterý večer.

9:00
15.  10.  2022

V památkových rezervacích a územích zařazených na seznam světového dědictví UNESCO je podle Národního památkového ústavu nežádoucí umisťovat na střechy domů fotovoltaické panely. Končící vedení Prahy nedávno spustilo projekt umisťování solárních panelů na střechy. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dříve uváděl, že se program bude týkat i památkové rezervace.

 

18:14
11.  10.  2022

Státy EU se blíží shodě na omezení cen plynu, podporu má španělský model

Země Evropské unie se zhruba do měsíce hodlají shodnout na dalších krizových zásazích do vysokých cen energií. Evropský blok podle diplomatů a unijních činitelů zřejmě směřuje k omezení cen plynu, na jehož podrobnostech se však zatím státy neshodují. První diskusi by měla přinést středeční neformální schůzka ministrů energetiky v Praze, klíčové rozhodnutí pak jejich mimořádné jednání očekávané podle informací ČTK v polovině listopadu.

EU se již koncem září dohodla na prvním balíku nouzových kroků, které mají omezit dopad vysokých cen na domácnosti a firmy. Přerozdělení části mimořádných zisků elektráren a ropných firem nebo povinné úspory elektřiny ale podle unijních států nestačí. Evropská komise proto pracuje na přípravě návrhu, který by vedl ke snížení cen plynu. Jejich přímé zastropování požaduje většina členských zemí včetně Francie, Itálie nebo Polska. Státy jako Německo, Nizozemsko nebo severské země jsou však proti zásahům do fungování trhu, navíc se obávají možného nedostatku dodávek plynu kvůli jeho centrálně řízenému zlevnění.

"Zřejmě míříme k nějaké formě omezení cen plynu, o detailech ale zatím mluví každý trochu jinak," řekl ČTK činitel obeznámený v posledním vývojem jednání. Podle dalšího z unijních zdrojů roste podpora zastropování cen plynu používaného k výrobě elektřiny, k němuž díky výjimce od Bruselu již před letními prázdninami sáhlo Španělsko a Portugalsko. Oběma zemím se díky tomu podařilo snížit cenu elektřiny pro spotřebitele, zároveň jim však stoupla spotřeba plynu, čehož se obávají některé další státy zejména kvůli výpadku dodávek plynu z Ruska.

Stále širší podporu získávají také společné nákupy plynu, které prosazuje například Německo. Ty mají i dlouhodobou podporu komise, podle níž mohou přispět ke zlevnění klíčové suroviny pro členské státy, které si díky nim přestanou na trhu konkurovat.

České předsednictví Rady EU otevře ve středu otázku cen plynu během neformální diskuse ministrů v Praze. Z ní by podle diplomatů mohly vzejít podněty pro návrh dalšího krizového balíku, o němž by měli za dva týdny debatovat ministři v Lucemburku. Zhruba na polovinu listopadu se pak předsednictví chystá svolat další formální jednání do Bruselu, kde by mohli zástupci vlád konkrétní opatření schválit.

18:02
11.  10.  2022

Síkela jednal s norskou firmou Equinor, mimo jiné o navýšení dodávek plynu do ČR

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se dnes setkal s vedením norské ropné a plynárenské firmy Equinor. S jejími zástupci jednal mimo jiné o možnosti navýšení dodávek norského plynu do Česka. Síkela to dnes uvedl na twitteru. Spolupráce EU s Norskem bude podle něj pro budoucnost dodávek plynu klíčová. Equinor je největší norský producent ropy a plynu, většinu společnosti vlastní stát.

Dohodu o dodávkách plynu právě se společností Equinor již podepsal například polský plynárenský gigant PGNiG. Polská firma má díky kontraktu v příštích deseti letech získat ročně 2,4 miliardy metrů krychlových norského plynu, přičemž dohoda platí od 1. ledna 2023.

Norsko plánuje udržet těžbu plynu na současné vysoké úrovni až do konce desetiletí kvůli vysoké poptávce z Evropy. Ta se snaží nahradit dovoz plynu z Ruska kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu.

V Praze dnes začalo neformální jednání evropských ministrů pro energetiku. "Tváří v tvář důsledkům této bezprecedentní geopolitické krize je naší největší prioritou zvýšení bezpečnosti dodávek plynu a snížení naší energetické závislosti. Naším cílem jako předsednické země je řešení energetické krize," řekl Síkela. "Chceme umožnit zavedení takových systematických opatření, která budou podporovat diverzifikaci dodávek plynu, energetické úspory a urychlí rozvoj nízkoemisních a obnovitelných plynů a vodíku," dodal.

16:05
11.  10.  2022

Polská vláda představila maximální ceny elektřiny pro domácnosti a menší firmy

Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh. Informovaly o tom agentury Reuters a PAP.

Vláda již dříve uvedla, že v příštím roce zmrazí ceny elektřiny pro domácnosti na letošních úrovních. Toto zmrazení se bude v základní podobě vztahovat na roční spotřebu do dvou megawatthodin. U rodin s nejméně třemi dětmi a u zemědělců bude roční limit činit tři megawatthodiny. Dnes ohlášený cenový strop 693 zlotých za MWh se bude vztahovat na elektřinu nad stanoveným limitem spotřeby.

U malých a středních podniků a sociálních institucí se bude ohlášený cenový strop 785 zlotých za MWh vztahovat na veškerou spotřebu elektřiny. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že náklady na cenové stropy by měly hradit primárně energetické společnosti, a to na základě vzorce, který bude zohledňovat náklady na paliva, emisní povolenky a další náklady.

Polsko je ve výrobě elektřiny silně závislé na uhlí. Letos v reakci na válku na Ukrajině zavedlo embargo na dovoz uhlí z Ruska, což vedlo k nedostatku tohoto paliva a k nárůstu jeho ceny. Náklady na provoz polských uhelných elektráren navíc zvýšil růst cen emisních povolenek.

S růstem cen elektřiny se nyní potýkají také další evropské země. Česká vláda stanovila u elektřiny cenový strop 6000 Kč za MWh, který bude platit po celý příští rok. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

14:57
11.  10.  2022

Energetická krize může snížit výrobu aut v Evropě až o téměř 40 pct. Ze zemí jsou nejlépe připravené odolat krizi ČR a Německo, uvedla S&P. Podrobnosti čtěte tady.

13:38
11.  10.  2022

Kupka: Dopravci budou mít na příští rok zajištěnu elektřinu na pohon vlaků

Železniční dopravci budou mít na příští rok zajištěný dostatek elektrické energie na pohon osobních i nákladních vlaků. Stejně tak se nemusejí obávat nedostatku elektřiny provozovatelé městské hromadné dopravy. Během setkání představenstva Svazu dopravy v Pardubicích to dnes řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

"Objem elektřiny je rezervovaný a je garantovaná i výše, strop pro zajištění veškeré trakční energie, a to nejen pro samotnou železnici, ale i pro tramvaje u dopravních podniků, pro trolejbusy a pro metro," uvedl Kupka. Ministr počítá s tím, že takto bude zajištěný rok 2023, další roky bude řešit v následujících měsících i podle toho, jak se bude vyvíjet cena energií.

"Všichni dopravci už mohou počítat s konkrétní cenou, kterou zaplatí za elektrickou energii, a tím pádem už mohou uzavírat další smlouvy se svými obchodními partnery a promítnout reálnou cenu do ceny své služby," řekl Kupka.

Zastropování ceny elektrické energie bude mít podle něj významný pozitivní dopad na železniční dopravu jako celek. Bez něj by dopravci bojovali s vysokou mírou nejistoty, jaká bude situace v příštím roce, což by mělo značný vliv na další růst cen zboží i samotné dopravní služby. Cena dopravní cesty na železnici by se neměla příští rok příliš zvyšovat. Podle Kupky by nárůst měl být nižší než míra inflace.

11:48
11.  10.  2022

Scholz: Zimu bezpečně zvládneme, plynové zásobníky jsou téměř plné

Navzdory složité situaci s dodávkami energií a energetických surovin je Německo na zimu dobře připravené a bezpečně ji zvládne. Na strojírenské konferenci v Berlíně to dnes řekl kancléř Olaf Scholz. Podle něj už země téměř splnila svůj cíl naplnit své plynové zásobníky nejméně z 95 procent. Scholz také přivítal pondělní návrh expertů na regulaci cen plynu.

„Mám radost, že vám dnes mohu sdělit: Pokud se i dál budeme schopní přizpůsobit změněné situaci - občané, firmy i politici - pak nadcházející zimu bezpečně zvládneme,“ řekl Scholz.

11:28
11.  10.  2022

Síkela: Peněz na proměnu energetiky je dost, státy se musí zaměřit na projekty

Česko i další státy Evropské unie se při transformaci energetiky musí více zaměřit na jednotlivé projekty a lépe přitom využívat dostupné zdroje. V rámci dnešní Meziparlamentní konference o stabilitě, hospodářské koordinaci a správě v Evropské unii to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj je peněz ke změnám v energetice v EU dostatek.

„Zdroje a peníze na to máme, je proto nutné se více soustředit na jednotlivé projekty,“ řekl Síkela k dalšímu postupu při transformaci energetiky v Evropě.

10:30
11.  10.  2022

Vývozní a dovozní ceny kvůli dalšímu zdražení energií meziročně rostly i v srpnu

Vývozní ceny v srpnu meziročně stouply o 16,1 procenta a dovozní o 24 procent. Vliv na to mělo opětovné výrazné zdražení energií. Například vývozní ceny elektřiny vzrostly o téměř 300 procent a dovozní ceny plynu skoro o 440 procent, což byly nejvyšší hodnoty od počátku měsíčního zjišťování v lednu 1998. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ) na svém webu. Meziměsíčně byl nárůst cen nižší, vyvážené zboží bylo proti červenci dražší o 1,3 procenta a dovážené o 2,6 procenta.

7:00
11.  10.  2022

Tisíce lidí opět demonstrovaly ve východním Německu proti energetické politice

Tisíce lidí ve východním Německu v pondělí večer opět vyšly do ulic, aby vyjádřily nesouhlas s energetickou politikou země, zvyšováním životních nákladů a důsledky války na Ukrajině. Ve zhruba 15 městech spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko podle policie demonstrovalo dohromady asi 7000 lidí, uvedla agentura DPA.

Některé protesty vyzývaly ke zrušení sankcí proti Rusku, zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu a mírová jednání o vyřešení války na Ukrajině. V Magdeburku měli demonstranti transparenty se slogany jako "nezachráníme celý svět" nebo "stop lžím o dodávkách plynu".

17:40
10.  10.  2022

Ukrajina kvůli ruským útokům na infrastrukturu pozastaví vývoz elektřiny

Ukrajina kvůli dnešním útokům ruských raket na energetickou infrastrukturu od úterý pozastaví vývoz elektřiny. Na svých stránkách o tom informovalo ministerstvo energetiky. Uvedlo, že země musí nyní stabilizovat vlastní energetickou soustavu.

Celý článek najdete zde >>>

16:57
10.  10.  2022

Německé generální státní zastupitelství zahájilo vyšetřování výbuchů sítě plynovodů Nord Stream. Vyšetřovatelé mohou začít shromažďovat důkazy.

16:11
10.  10.  2022

Ministr zahraničí Lipavský jednal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Grossim, ocenil misi MAAE v Záporožské jaderné elektrárně.

15:36
10.  10.  2022

Nord Stream 2 snížil z bezpečnostních důvodů tlak v jednom potrubí

Provozovatel Nord Streamu 2 provedl řízené odtlakování jednoho ze dvou plynovodů. Uvedl, že tak učinil z bezpečnostních důvodů. Informovala o tom agentura Reuters.

Tlak v potrubí B se snížil na přibližně 50 barů. Další bezpečnostní kroky „podléhají výsledkům průzkumu potrubí a diskusím s příslušnými úřady“, sdělil provozovatel.

Na třech ze čtyř potrubí, která tvoří podmořské plynovody Nord Stream 1 a 2 vedoucí plyn z Ruska do Evropy, se minulý měsíc našly trhliny. Příčina jejich vzniku zatím není známa.

Rusko, jehož polostátní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, obvinilo z útoku na ně Spojené státy a jejich spojence. Ti to odmítají. Evropská unie škody na plynovodech vyšetřuje.

14:14
10.  10.  2022

Zkapalněný zemní plyn z Nizozemska se již používá v Česku

Zkapalněný zemní plyn (LNG) z terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven se již používá v České republice. Mluvčí polostátní firmy ČEZ Roman Gazdík řekl, že plyn z Nizozemska se v ČR využívá pro potřeby zákazníků ČEZ, část se uložila do zásobníků v ČR. Plyn ČEZ nabízí také dalším českým obchodníkům. Do přístavu již dorazila druhá loď s LNG pro ČR. Stejně jako první loď připlula ze Spojených států, tentokrát ji dodala společnost Shell. LNG se nyní zpracovává zpět na plynné skupenství, aby mohl zemní plyn putovat potrubím dál do Česka, uvedl dnes na twitteru generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„Vzhledem k tomu, že jsou přerušeny dodávky z plynovodu Nord Stream 1, tak nyní teče do Evropy omezené množství ruského plynu pouze přes Velké Kapušany. Do Česka neteče v tuto chvíli přímo žádný ruský plyn. Dodávky jsou tak nahrazeny z alternativních zdrojů, včetně LNG z terminálu v Eemshavenu,“ uvedl dnes Gazdík. První dodávka LNG pro ČR do přístavu dorazila 19. září.

„Spolupráce jak s Gasunií (provozovatel nizozemské plynárenské soustavy), tak s dalšími uživateli terminálu funguje velmi dobře. Důkazem je, že náklad LNG pro naši druhou loď jsme se objednali u společnosti Shell, která si také v Eemshavenu pronajímá společně s námi část kapacity,“ řekl dnes místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Česká republika má v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových, potřeba tak bude celkem 30 tankerů. Zásoba pokryje až třetinu roční spotřeby plynu v Česku, výrazně tak sníží závislost státu na plynu z Ruska. Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové ceny, tedy k okamžitému dodání suroviny. Za každou dodávku tak zaplatí jinou částku. Samotný pronájem terminálu vyjde na vyšší desítky milionů eur ročně, přesná cena je neveřejná.

Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla devět miliard metrů krychlových. Plovoucí terminál představují dvě spojené lodě, obě slouží jako zásobníky a jednotky zpětného zplynování. Vedle ČEZ budou zařízení využívat i společnost Shell a firma Engie z Francie.

Pro případnou přepravu plynu zajistil ČEZ dostatečné přepravní kapacity z Nizozemska přes Německo do České republiky. Tyto kapacity se zajišťují v řadě aukcí na jednotlivých hranicích. V tomto případě jsou zajištěné v dostatečné míře jak na nizozemsko-německé hranici, tak na hranici mezi Českem a Německem, uvedl ČEZ.

Většina dodávek plynu do Česka je nyní nicméně na základě smluv s německými dodavateli, kteří tyto smlouvy plní, přestože jim Gazprom nedodává, což například v důsledku vedlo i k převzetí firmy Uniper německou vládou. „Jak budou postupně smlouvy českých obchodníků se zahraničními dodavateli plynu dobíhat, tak je bude třeba nahrazovat novými smlouvami. První jednání s českými obchodníky ohledně dodávek dodatečného zemního plynu se již uskutečňují,“ dodal Gazdík.

11:50
10.  10.  2022

Blackout na dánském ostrově Bornholm způsobil výpadek švédské trafostanice, která dodává elektřinu podmořským kabelem, uvedla později společnost E.ON. Samotný kabel nebyl poškozen.

9:52
10.  10.  2022
!

Dánský ostrov Bornholm je bez proudu, z dosud neznámých příčin byl přerušen podmořský kabel

Ostrov Bornholm v Baltském moři se ráno ocitl bez proudu. Ze zatím neznámých příčin byl poškozen podmořský kabel, který na ostrov dodává elektřinu ze Švédska. Vlastník elektrické sítě Trefor Elnet Øst potvrdil, že výpadek se týká celého ostrova, o příčinách zatím nechtěl spekulovat. Aby byly zajištěny dodávky elektřiny, bude spuštěna výroba elektřiny v místní telpelné elektárně Rønne Havn.

 

9:00
10.  10.  2022

Německá expertní komise navrhuje regulovat ceny plynu ve dvou krocích

Německá expertní komise navrhuje vládě kancléře Olafa Scholze regulovat vysoké ceny plynu ve dvou krocích, letos pomocí jednorázového příspěvku na zálohy a v nadcházejícím roce stanovením maximálních cen na část spotřeby. S odvoláním na své zdroje o tom informují agentury DPA a Reuters. Komise předává kancléři své návrhy a poté je na tiskové konferenci představí veřejnosti. Růst cen energií je jedním z následků ruské invaze na Ukrajinu.

Podle návrhu by měly domácnosti a podniky letos dostat jednorázový příspěvek ve výši jedné měsíční zálohy na plyn. Ve druhé fázi, která by mohla začít v březnu či dubnu, by každý odběratel měl stanoven cenový limit na 80 procent své předpokládané spotřeby. Na zbývající část by se již dotace nevztahovaly, odběratelé by tak museli platit tržní ceny.

Expertní komise, kterou vláda ustavila 23. září, v prohlášení oznámila, že po 35hodinovém jednání dospěla v noci na dnešek k závěru. Souborem doporučení se nyní bude zabývat vláda.

19:20
8.  10.  2022

Němci v Berlíně protestovali proti energetické politice a růstu cenám

Berlín 8. října (ČTK) - Několik tisíc lidí dnes v centru Berlína demonstrovalo proti energetické politice vlády kancléře Olafa Scholze a proti rostoucím cenám. Pod heslem Energetická bezpečnost a ochrana před inflací akci svolala strana Alternativa pro Německo (AfD), která má v zemi nálepku populistické a až krajně pravicové. Podle policie berlínskými ulicemi pochodovalo kolem 10.000 demonstrantů, napsala agentura DPA.

Lidé si přinesli německé i ruské vlajky a transparenty jako "Ne zbrojení a válce" či "Chci ruský plyn a ropu". Vyzývali rovněž k odchodu německého ministra pro hospodářství a ochranu klimatu Roberta Habecka. Průvod, na který dohlíželo velké množství policistů, prošel kolem několika protidemonstrací. Na těch se podle policie sešlo kolem 1500 lidí.

Předseda AfD Tino Chrupalla se na demonstraci vyslovil pro zrušení sankcí vůči Rusku, které byly zavedeny kvůli ruské invazi na Ukrajinu. "Ceny plynu budou opět normální, když budeme nakupovat levný plyn z Ruska," prohlásil.

10:15
8.  10.  2022

Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.

8:40
8.  10.  2022

Bazény po celé Francii kvůli rostoucím cenám plynu snižují teplotu vody nebo zcela vypínají vytápění. Plavci v jednom venkovním bazénu na předměstí Paříže tak do vody mohou pouze v neoprenu, napsala agentura Reuters. Venkovní bazén olympijských rozměrů v Nogent-sur-Marne býval vyhříván na příjemných 26 stupňů. Poté, co ruská invaze na Ukrajinu vedla k růstu cen plynu, provozovateli nezbylo než vytápění vypnout.

15:46
7.  10.  2022

Rektoři: Uzavírání vysokých škol v Česku kvůli drahým energiím nyní nehrozí

Uzavírání vysokých škol v Česku kvůli drahým energiím nyní nehrozí a rektoři českých univerzit rovněž v současnosti nepočítají se zavedením on-line výuky. Po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to na tiskové konferenci řekl předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Univerzity podle něj budou dbát na nižší spotřebu plynu a elektrické energie a budou rovněž motivovat své zaměstnance a studenty, aby s energiemi šetřili.

"Na šetřících opatřeních se zamýšlí každý z rektorů na svých vysokých školách. Je to spíše o apelu, abychom zbytečně neplýtvali," uvedl předseda ČKR. Výuka na dálku se podle něj nyní nezvažuje. "V této chvíli neplánujeme žádné opatření ve vztahu k on-line výuce," řekl.

V současnosti podle něj není důvodem k zavedení on-line výuky ani energetická krize, ani další vlna epidemie koronaviru. Výuka na dálku by podle Bareše s sebou nesla úspory jen okolo deseti až dvanácti procent. Vysoké školy by totiž i v případě, že by se studenti učili z domova, musely hradit náklady spojené s výzkumy a granty.

Univerzity tak nyní věnují pozornost hlavně tomu, aby teplota ve vnitřních prostorách nepřesahovala doporučené teploty v místnostech. Za důležitou označili rektoři rovněž osvětu mezi pracovníky škol a studenty k tomu, jak mohou elektřinou, plynem a vodou šetřit. Například Masarykova univerzita (MU) v Brně připravila takzvané Desatero energetických úspor. Opatření připravuje nyní i Karlova univerzita, sdělila její rektorka Milena Králíčková.

Kvůli snaze o úspory přistoupily některé univerzity rovněž k úpravě harmonogramu akademického roku. Platí to třeba pro MU. Tam výuka začala dříve než obvykle a semestr skončí v prosinci. Díky tomu podle Bareše nebude tolik nutné vytápět všechny prostory přes zkouškové období. Naopak UK k dřívějšímu začátku semestru na svých fakultách podle Králíčkové nepřistoupila, v následujícím roce to ale nevylučuje.

Přesto rektoři počítají s tím, že se náklady na energie proti minulosti výrazně zvednou. ČKR proto uvítala rozhodnutí vlády o zastropování cen energií pro univerzity a nákup energií přes státního obchodníka s energiemi. Například MU podle Bareše platila za plyn dlouhodobě deset až 12 milionů ročně, letos to je 80 milionů. Cena za elektřinu na MU stoupla z obvyklých 80 milionů na 220 milionů a podobně vysoká částka je podle rektora pravděpodobná i v roce následujícím.

Na vzdělávání na vysokých školách je ve schválené podobě rozpočtu pro příští rok podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové určeno 30,9 miliardy Kč, což je meziročně asi o 2,3 miliardy víc. Na výzkum a vývoj v resortu školství je vyhrazeno 20,3 miliardy Kč včetně peněz z Evropské unie. Tato částka je zhruba o půl miliardy vyšší než letos. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ve čtvrtek u příležitosti slavnostního zahájení akademického roku vysokých škol v Česku přislíbil navýšení návrhu rozpočtu pro vysoké školy. O kolik by měl být navýšen, ale neuvedl.

13:00
7.  10.  2022

Vídeň se kvůli zařazení jádra a plynu mezi zelené investice obrátila na soud EU

Rakousko kvůli dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice podalo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Oznámila to ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová. Podle agentury APA se k rakouské žalobě chce připojit také Lucembursko.

Během rozdělování energetických zdrojů Evropská komise označila zemní plyn a jadernou energii za udržitelné zdroje. Tímto rozdělením chtěla dát najevo, které investice do budoucna platí jako šetrné ke klimatu. Cílem takzvané taxonomie je motivovat investory k podpoře zdrojů, kterými chce řada států nahrazovat uhlí či ropu. EU si stanovila za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

11:08
7.  10.  2022

Energetický plán EU musí být pro všechny, ne jen pro Německo, řekl Morawiecki

Evropská unie potřebuje společný plán pro omezení vysokých cen energií, čemuž v současnosti brání "německý egoismus". Před začátkem neformálního jednání unijních lídrů v Praze to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož bude masívní německá podpora spotřeby energií předmětem "žhavé debaty".

Předseda polské vlády rovněž vyzval Evropskou komisi, aby sáhla k dočasnému omezení cen emisních povolenek, které se podle něj na rekordním zdražení energií také podílejí.

10:45
7.  10.  2022

Heger chce strop cen plynu a řešení, ve kterém nebude žádný poražený stát

Slovenský premiér Eduard Heger považuje za nutné zastropovat ceny plynu. Evropská komise musí najít řešení, ve kterém nebude žádný poražený stát, řekl dnes novinářům při příchodu na dnešní summit lídrů zemí Evropské unie na Pražském hradě. Postupovat je podle něj nutné rychle, na politicích leží velká odpovědnost.

9:50
7.  10.  2022

EU se musí domluvit na realizaci kroků ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny, řekl Fiala.

7:20
7.  10.  2022

Neformální summit EU dnes v Praze čeká diskuse o Ukrajině i energetice

Evropská reakce na trvající ruskou agresi vůči Ukrajině, složitá situace kolem energií a jejich vysokých cen i související stav hospodářství EU budou tématy dnešního neformálního summitu šéfů států a vlád evropské sedmadvacítky v Praze. Prezidenti a premiéři se schází den poté, co podobná témata v obecnější rovině probíral na Pražském hradě výrazně širší a nový formát Evropského politického společenství (EPC), kde diskutovali nejen zástupci zemí EU, ale také dalších 17 států.

20:48
6.  10.  2022

Evropská unie formálně schválila opatření na snížení cen a spotřeby energií

Státy Evropské unie dnes formálně schválily soubor opatření na snížení cen a omezení spotřeby energií, o kterém jednali příslušní ministři 30. září. Oznámila to Rada Evropské unie. Sada opatření obsahuje stanovení maximálního příjmu z prodeje elektrické energie ze strany výrobců, kteří nepoužívají plyn, nebo povinné úspory v hodinách, kdy je vysoká spotřeba elektřiny.

Státy se dohodly, že stanoví maximální prodejní cenu elektřiny pro výrobce z jiných zdrojů, než je plyn, na 180 eur (4410 korun) za megawatthodinu. To je limit, který podle členských států zaručuje pokrytí výrobních nákladů i přiměřený zisk. Příjmy nad tuto hranici budou smět unijní vlády použít na opatření na podporu domácnostem a firmám. Vlády opatření zdůvodňují tím, že tito výrobci mají mimořádné finanční zisky, a to kvůli roli, jakou sehrává plyn v tvorbě ceny elektřiny na trhu.

„Evropská unie dnes udělala významný, ale nikoliv poslední krok k omezení vysokých cen energií pro domácnosti a firmy,“ uvedl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Státy rovněž schválily dobrovolné snížení spotřeby elektřiny o deset procent a povinné snížení o pět procent v deseti procentech hodin, kdy je spotřeba nejvyšší, a to v období od 1. prosince do konce března roku 2023.

Mezi schválenými opatřeními je i povinný solidární odvod ze zisků rafinerií a firem působících v odvětví ropy, zemního plynu či uhlí. Výnos z této mimořádné daně státy mohou použít na pomoc domácnostem, energeticky náročným firmám či opatřením na snížení spotřeby energií.

20:36
6.  10.  2022

Německu bude při současné spotřebě chybět v zimě plyn, varoval regulátor

Současná spotřeba zemního plynu v Německu je příliš vysoká na to, aby se země dokázala v zimním období vyhnout nedostatku této suroviny. Podle agentury DPA to dnes uvedl šéf německého regulačního úřadu Bundesnetzagentur Klaus Müller, který zároveň vyzval občany k šetření.

„Spotřeba plynu v posledních týdnech stoupla až příliš,“ uvedl Müller. V týdnu od 26. září jeho úřad eviduje nárůst spotřeby domácností a malých podniků o deset procent v porovnání s průměrem za poslední čtyři roky. V případě průmyslu činí nárůst dvě procenta.

Müller zdůraznil, že Německo se v zimě jen stěží vyhne nedostatku plynu, pokud v soukromém, obchodním a průmyslovém sektoru nedosáhne alespoň 20procentní úspory. „Situace může být velmi vážná, pokud spotřebu výrazně nesnížíme,“ dodal.

Domácnosti a menší podniky se na spotřebě plynu v Německu podílejí přibližně ze 40 procent. Zbývajících 60 procent připadá na velké průmyslové podniky.

Srovnávací portál Verivox vidí hlavní důvod zvýšené spotřeby v poměrně chladném počasí během září. Podle meteorologické služby DWD byly průměrné zářijové teploty o 0,4 stupně nižší než průměr za srovnatelné období v letech 1991 až 2020.

V reakci na omezení dodávek plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině vyzvali němečtí političtí představitelé občany, aby šetřili energiemi. Podobný apel vydala také česká vláda.

19:47
6.  10.  2022

Francouzská premiérka vyzvala k energetické střídmosti, je to podle ní nutné

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová dnes vyzvala obyvatele své země k energetické střídmosti. Podle ní je to nezbytné kvůli válce na Ukrajině a rozhodnutí Ruska používat dodávky energií jako prostředek vydírání. Úspory ve spotřebě Francii umožní prožít zimní měsíce bez omezení dodávek energií, uvedla premiérka na dnešní tiskové konferenci k plánu úspor. Vláda sníží vytápění v kancelářích či nechá omezit osvětlení v noci, informují média.

Podle Borneové je energetická střídmost nezbytností vzhledem k válce na Ukrajině. „Jde o to, abychom se vyhnuli zbytečné spotřebě a abychom nespotřebovávali všichni ve stejný čas,“ uvedla Borneová, podle které se střídmost příznivě projeví na složenkách i na ekologické stopě Francouzů.

Šéfka francouzské vlády v této záležitosti vyzvala - obrazně řečeno - ke všeobecné mobilizaci. Pokud se úspory energií podaří realizovat, Borneová věří, že Francie nezažije v zimě omezení dodávek energií. V delším horizontu podle ní úspory energií přispějí k omezení emisí skleníkových plynů a k dosažení ekologických cílů vlády.

Vláda na tiskové konferenci představila svůj plán opatření. V kancelářích nařídila snížit teplotu vytápění na 19 stupňů Celsia přes den a 16 stupňů v noci. Domácnosti vyzvala, aby nevyhřívaly byty nad 19 stupňů. V tělocvičnách se teplota sníží na 14 stupňů a teplota vody ve veřejných bazénech klesne o jeden stupeň. Provoz vleků v horách bude přísněji regulován a rychlost více přizpůsobena poptávce.

Vláda také zvýší příspěvek pro práci z domova u státních zaměstnanců, nebo vytvoří nový bonus pro sdílení jízd automobilem. Zpřísní se již existující pravidla, která omezují noční osvětlení vitrín a vývěsek. V obchodech velkých nákupních řetězců se v době, kdy jsou otevřené veřejnosti, sníží osvětlení o 30 procent, uvedl deník Le Monde. Ve služebních vozech státní zaměstnanci budou smět jezdit na dálnici maximální rychlostí 110 kilometrů za hodinu.

Francouzská vláda chce do roku 2024 snížit spotřebu energií o deset procent ve srovnání s rokem 2019, uvedla agentura Reuters. Borneová dnes řekla, že úřady budou každý týden zveřejňovat zprávu o spotřebě a úsporách energií. V uplynulých týdnech vyvolával obavy ohledně zajištění dodávek energií velký počet odstavených jaderných reaktorů. Podle vlády se je ale postupně podaří znovu zapojit pro účely dodávek elektřiny.

15:16
6.  10.  2022

Švédské vyšetřování škod na plynovodech Nord Stream podpořilo teorii sabotáže

Vyšetřování škod v místech úniku plynu na plynovodech Nord Stream 1 a 2 posílilo podezření ze sabotáže. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala švédská tajná policie. Švédsko na místo vyslalo tento týden ponorku.

Celý článek najdete zde >>>

13:45
6.  10.  2022

Morawiecki: Německý energetický plán ničí trh EU, Berlín nemůže unii diktovat

Masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh a Berlín nemůže diktovat energetickou politiku Evropské unie. Při příchodu na jednání pražského summitu Evropského politického společenství (EPC) to dnes prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Doplnil, že Evropa by se měla jednotně vypořádat s nedostatkem energií z Ruska, ke kterému podle něj přispěla i cílená sabotáž plynovodu Nord Stream. Estonská premiérka Kaja Kallasová zase upozornila, že absence opatření na úrovni EU by poškodila vnitřní trh. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Praze kritizovaný plán německé vlády proti vysokým cenám energií hájil argumentem, že ostatní dělají podobné kroky.

Evropští lídři budou v Praze debatovat zejména o důsledcích ruské invaze na Ukrajinu a související energetické krizi. Morawiecki před začátkem jednání kritizoval plán vlády v Berlíně, která chce na zmírnění dopadů vysokých cen energií vynaložit až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). To by podle expertů mohlo znevýhodnit ostatní země EU. „Nesmí se stát, že polskému průmyslu se bude dařit hůře než průmyslu v Německu, Rakousku nebo dalších zemích evropské unie,“ zdůraznil šéf polské vlády.

„Ten německý plán podrývá a ničí jednotný evropský trh,“ prohlásil Morawiecki. Podobně podle něj smýšlí velká část evropských lídrů a německá role při určování společné energetické politiky EU bude součástí pražské diskuse.

Evropský blok podle polského premiéra musí postupovat jednotně a jeho energetická politika by měla být ku prospěchu všech, nikoli jen „těch nejsilnějších“. Energetika bude jedním z důležitých témat především páteční pražské neformální schůzky šéfů států a vlád zemí EU, o problematice se diskutuje ale také už dnes na širokém jednání lídrů 44 evropských zemí v rámci EPC.

Německo podle polského premiéra už za koronavirové a finanční krize „poučovalo ostatní“ a chovalo se „velmi arogantně“. „Dnes chce tentýž stát tím, že využije obrovskou sílu své ekonomiky a svého kapitálu k uvolnění ohromných prostředků, a sice 200 miliard eur, pomoci pouze svému průmyslu,“ prohlásil Morawiecki.

Kancléř Scholz dnes plán německé vlády bránil. „Mnozí další dělají něco podobného teď a v příštích letech,“ poznamenal.

Výhrady vůči postupu Berlína, byť nepřímo, ovšem dala najevo i estonská premiérka Kallasová a přímo lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. „Problémem je teď to, že každá země přichází s vlastními balíky (opatření)... všechny nás to oslabuje,“ řekla novinářům estonská politička při příchodu na Pražský hrad. „Musíme ten problém řešit strukturálně, jinak mohou země, které mají víc peněz, zkrátka použít víc peněz, což škodí vnitřnímu trhu,“ dodala.

Lotyšský premiér Kariňš řekl, že rozdíl mezi německými opatřeními a opatřeními jiných zemí spočívá ve velikosti německého balíku. „Německá ekonomika je tak velká, že podpora, kterou německá vláda poskytuje svým firmám, by mohla pokřivit vnitřní trh EU,“ upozornil Kariňš.

Portugalský premiér António Costa poznamenal, že každá země přijala balíčky podle svých finančních možností. „To ukazuje, jak zásadní je, abychom měli navíc k vlastním kapacitám jednotlivých zemí evropský mechanismus jako společnou odpověď EU,“ citovala Costu agentura DPA. Připomněl, že přijetí společných dluhů v koronavirové pandemii se už jednou osvědčilo jako dobré řešení.

Podobně se dnes vyjádřil i rakouský kancléř Karl Nehammer. „Znepokojuje mne, že nyní všechno děláme na národní úrovni. To představuje velkou zátěž pro národní rozpočty, uvnitř EU to narušuje konkurenci, ale na druhou stranu je to nutné... Když nekoná Evropská komise a Evropská unie, pak to musíme dělat sami,“ poznamenal Nehammer po jednáních v rámci prvního pražského zasedání Evropského politického společenství. Vyslovil se také například pro větší energetické propojení Iberského poloostrova se zbytkem EU. Ukázalo se podle něj, že užitečná jsou společná řešení, která sice vyžadují kompromisy, ale nemají alternativu.

Nizozemský premiér Mark Rutte se naopak postavil za německou vládu. Podle něj je počínání Německa „naprosto legitimní“ a Německo má suverenitu pro přijímání takových rozhodnutí.

12:57
6.  10.  2022

Moskva: Rusko se musí podílet na vyšetření poškození plynovodů Nord Stream

Rusko nemůže být vyloučeno z mezinárodního vyšetřování nedávných poškození plynovodních potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, uvedla dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Kritizovala také, že Dánsko údajně odmítá na osvětlení incidentů s Ruskem spolupracovat.

Problémy s úniky plynu z plynovodních potrubí, která vedou z Ruska do Německa po dně Baltského moře, hlásily minulý týden dánské a švédské úřady. O víkendu pak Dánsko oznámilo, že únik se patrně zastavil. Německo v sobotu uvedlo, že chce úniky z potrubí vyšetřit společně s Dánskem a Švédskem. Podle představitelů zemí Evropské unie stojí za poškozením plynovodů úmyslné útoky.

Představitelka ruského ministerstva zahraničí Zacharovová dnes zdůraznila, že Rusko se bude domáhat podílu na vyšetření diverzních akcích na plynovodních potrubích. Ve středu si místopředseda ruské vlády Alexandr Novak stěžoval, že Dánsko nereaguje v tomto ohledu na ruské žádosti.

"Pokud není majiteli (plynovodního potrubí) dovoleno podílet se na vyšetřování, znamená to, že je co skrývat," sdělila dnes Zacharovová v narážce na to, že většinovým vlastníkem plynovodů je ruská státní firma Gazprom. Za absurdní dnes také mluvčí ruské diplomacie označila obvinění, že za poškozením potrubí stojí přímo Rusko.

10:39
6.  10.  2022

Ekologové dali pod Hrad maketu plynovodu, varují před závislostí na ruském plynu

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace z Česka, Německa a Nizozemska dnes ráno umístili na hladinu Vltavy v centru Prahy velkou žlutou maketu plynovodu s anglickým nápisem Putinův krvavý plyn. Protestují tím proti závislosti na dovážených fosilních palivech. Požadují také stoprocentní zdanění nadměrných zisků energetických společností. Svůj apel směřují lídrům 44 zemí, kteří se dnes v Praze zúčastní prvního zasedání Evropského politického společenství.

Po řece u Mánesova mostu pod Hradem bude zhruba 30 metrů dlouhá nafukovací maketa plynovodu plout celé dopoledne, řekl ČTK na místě mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek. Kolem makety plynovodu plují lodě, kde mají aktivisté transparenty s nápisy "Zdaňte neférové zisky korporací" nebo "Politici nebuďte trubky". Hnutí chce protestem upozornit na to, že dlouhodobé řešení energetické bezpečnosti spočívá především v odklonu od fosilních paliv.

Podle koordinátorky energetické kampaně hnutí Miriam Macurové má protest politikům vzkázat, že nemohou dál prohlubovat vztahy s fosilním průmyslem a ignorovat investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie. "Ruská agrese na Ukrajině ukázala, jak evropská závislost na fosilních palivech vhání miliony lidí do energetické chudoby, financuje válku a prohlubuje klimatickou krizi," uvedla.

Energetika a klima je jedním z témat, o kterém budou během kulatých stolů dnes jednat politici z 27 členských zemí EU a dalších 17 států včetně Británie, Ukrajiny nebo Turecka. Podle Greenpeace by státy EU měly mít ambicóznější cíle v oblasti úspor energie a do roku 2030 vyrábět alespoň 50 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Protest reaguje také na zastropování cen energií a návrhy na zdanění mimořádného zisku energetických firem.

Greenpeace požaduje, aby se nadměrné zisky danily ze 100 procent již tento rok, protože energetické společnosti by podle hnutí neměly vydělávat na energetické krizi.

17:06
5.  10.  2022

Fiala: Česko je pro Katar jedním z preferovaných partnerů, co se týče LNG

Česká republika je pro Katar jedním z preferovaných partnerů v rámci těžby zemního plynu v Severním poli. Po dnešním jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním to na twitteru uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

„S katarským emírem jsme jednali především o další spolupráci ČR a Kataru v oblastech letecké dopravy, podpory podnikání, investic a energetiky. Kromě zájmu obou zemí o investice hledá Česká republika především spolehlivé dodavatele LNG (zkapalněného zemního plynu),“ uvedl předseda vlády.

Existuje podle něj oboustranný zájem o dlouhodobou spolupráci a Česko je pro Katar při těžbě v Severním poli jedním z preferovaných partnerů. „V co nejbližší době chceme jednat o této spolupráci na úrovni pracovních skupin,“ dodal Fiala.

Severní pole je obří podmořské pole zasahující do íránských vod. Katar disponuje třetími největšími zásobami zemního plynu na světě a je jeho největším exportérem.

Jednání se podle tiskové zprávy úřadu vlády zúčastnili též ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS), zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Fiala také uvedl, že se jedná o možnostech využití pražského letiště na trase Katar-Česká republika-Spojené státy, což by mohlo rozšířit nabídku transatlantických letů z Prahy. Mezi perspektivní obchodní a investiční oblasti patří podle vlády zejména energetické strojírenství, zdravotnictví, technologie chytrých řešení ve městech, letecký a obranný průmysl a turistický ruch.

S katarským emírem dnes jednal také prezident Miloš Zeman. Hovořili o ekonomické spolupráci či zahraniční politice. Dotkli se také otázky katarského velvyslanectví v Česku, podle emíra bude otevřeno v krátké době, pravděpodobně v nadcházejících měsících.

Mezivládní dohodu o hospodářské, obchodní a technické spolupráci dnes podepsali ministr průmyslu Síkela s katarským protějškem. Ministr financí a vicepremiér Stanjura podepsal s katarským ministrem průmyslu také prohlášení o vzájemné podpoře směřující k uzavření dvoustranné investiční dohody.

Pracovní den emírovi ukončí večeře s českými podnikateli ve Vladislavském sále na Pražském hradě.

16:02
5.  10.  2022

Reuters: OPEC a jeho spojenci sníží produkci ropy výrazně víc, než se čekalo

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Ministři členských zemí skupiny označované OPEC+ se na tom dnes podle zdrojů agentury Reuters dohodli na své pravidelné měsíční schůzce. Je to mnohem výraznější snížení, než se čekalo, analytici nejčastěji hovořili zhruba o jednom milionu barelů.

Ceny ropy na světových trzích na zprávu zareagovaly zrychlením růstu. Severomořský Brent přidával více než jedno procento a jeho cena se blížila 93 dolarům za barel.

Celý článek najdete zde >>>

14:17
5.  10.  2022

Německý ministr hospodářství kritizuje Spojené státy kvůli vysokým cenám plynu

Německý ministr hospodářství Robert Habeck kritizuje Spojené státy a další spřátelené dodavatelské země za předražené ceny plynu. Podle jeho názoru producenti plynu profitují z dopadů války na Ukrajině. Habeck to řekl deníku Neue Osnabrücker Zeitung.

„Některé země, i spřátelené, někdy dosahují astronomických cen. To s sebou samozřejmě přináší problémy, o kterých musíme mluvit,“ řekl německý ministr. Počítá proto s tím, že „o tom Evropská komise bude hovořit i se spřátelenými státy.“

Obzvláště kritický byl německý politik směrem k USA. „Spojené státy se na nás obrátily, když ceny ropy vystřelily vzhůru, a i v Evropě se kvůli tomu uvolňovaly rezervy ropy. Myslím, že taková solidarita by byla dobrá i ke zmírnění cen plynu,“ apeloval Habeck na Washington.

Nátlak ministr vyvíjel i na Brusel. Evropská unie „by měla spojit svou tržní sílu a zorganizovat chytré a synchronizované nákupní chování unijních států, aby se jednotlivé země vzájemně nepřeplácely a netlačily ceny na světových trzích nahoru.“ Tržní síla Evropy je podle něj obrovská, musí se jen využít.

Ruský plynárenský gigant Gazprom v posledních měsících prudce snížil dodávky plynu do Evropy. Evropská unie z Ruska dříve dovážela přibližně 45 procent své spotřeby plynu. Nyní se ale snaží závislost na Rusku omezit, aby mohla podporovat Ukrajinu.

Rusko v pondělí obvinilo Spojené státy, že po únicích plynu z podmořského potrubí Nord Stream zdražily zkapalněný zemní plyn (LNG) a zvýšily jeho prodej. Cena plynu se za poslední rok výrazně zvýšila, a to jak pro evropský, tak i pro americký trh. Ve Spojených státech je ale cena zhruba sedminová ve srovnání se západní a severní Evropou.

Západ obviňuje Rusko, že používá energie jako zbraň, čímž na evropském energetickém trhu vytváří krizi. Ta by mohla způsobit, že evropské státy by v zimě mohly být nuceny dávat elektřinu a plyn pouze na příděl.

Moskva naopak Západ obviňuje, že jako zbraň používá dolar a finanční systém, například SWIFT, který slouží k hladkému vypořádání plateb mezi státy. Západní státy tak činí v odvetě za to, že Rusko v únoru poslalo svá vojska na Ukrajinu. Západ to považuje za invazi, Moskva tomu říká speciální vojenská operace na pomoc lidem na východě Ukrajiny, kde od převratu v Kyjevě z roku 2014 přetrvává ozbrojený konflikt.

12:50
5.  10.  2022
!

Vláda svým nařízením zastropovala ceny elektřiny na 6000 korun za jednu megawatthodinu a plynu na 3000 korun za MWh. Maximální ceny elektřiny a plynu budou platit po celý příští rok, uvedl premiér Petr Fiala. Do záloh by se mělo opatření projevit během listopadu.

Čtěte podrobnosti >>>

11:49
5.  10.  2022

V Řecku zvažují kvůli energetické krizi zkrátit otevírací dobu obchodů

V Řecku zvažují v souvislosti s energetickou krizí zkrátit otevírací dobu obchodů, jako první s takovým návrhem přišla obchodní komora v Soluni. Podle místních médií podobný krok zvažuje také aténská obchodní komora a ministerstvo pro rozvoj a investice, které o tom má jednat se zástupci velkých obchodních řetězců a supermarketů. Z jejich řad ale zaznívají odmítavé hlasy, podle nichž by opatření přineslo jen minimální úspory.

Aténská obchodní komora přišla také s argumentem, že omezená otevírací doba by se měla týkat všech obchodů a také barů a restaurací, aby neměli někteří provozovatelé konkurenční výhodu.

Soluňská obchodní komora se obává těžkých zimních měsíců a hledá možnosti, jak snížit spotřebu elektřiny. Navrhla proto mimo jiné, aby se otevírací doba už od příštího pondělí zkrátila. V pondělí, ve středu a v sobotu by podle jejího plánu měly být obchody otevřeny od 10:00 do 16:00, v úterý, ve čtvrtek a v pátek pak do 10:00 do 19:00. V neděli by bylo zavřeno.

Velké obchodní řetězce a provozovatelé supermarketů namítají, že takové opatření by přineslo jen malé úspory a nepříznivě by ovlivnilo zaměstnanost, obrat a služby zákazníkům.

11:18
5.  10.  2022
!

Příspěvek pro podporované zdroje by měl příští rok klesnout o více než polovinu

Státem vyplácená podpora pro takzvané podporované zdroje energie by měla v příštím roce klesnout z letošních zhruba 46 miliard korun o více než polovinu. Mohou za to vysoké ceny elektřiny, které už samotné zajišťují návratnost většiny investic i bez jakékoliv další podpory. V tiskové zprávě o tom informoval Energetický regulační úřad. Úřad zároveň vydal také cenová rozhodnutí pro teplárenství a pro povinně vykupující a ceny spojené se zárukami původu.

Většina podpory podle Operátora trhu s elektřinou (OTE) loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 40,8 miliardy korun, meziročně o 5,5 procenta méně. Solární elektrárny obdržely 27 miliard korun, bioplynové stanice přes sedm miliard korun, biomasa 3,4 miliardy korun, vodní elektrárny 2,2 miliardy korun a větrné zdroje přes jednu miliardu korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

10:42
5.  10.  2022
!

Státy EU se shodly na novém balíku protiruských sankcí

Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.

EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů. Na sankční seznam přibudou desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden poté, co je formálně písemně schválí členské státy.

10:20
5.  10.  2022

Vláda u malých a středních firem zváží zastropování cen plynu na 80 procentech spotřeby

Vláda u malých a středních firem uvažuje o zastropování cen plynu na 80 procentech jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let, uvedl před dnešním jednáním vlády ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Projednávat se bude také možnost zastropování spotřeby i u elektřiny, případně stanovení cenových stropů na celou spotřebu malých a středních firem. U domácností bude cenový strop platit pro celou spotřebu, uvedl Síkela. Vláda dnes nebude projednávat mimořádné zdanění výrobců energie a dalších segmentů, uvedlo již před tím ministerstvo financí.

Podle Síkely se bude cenový strop vztahovat také na plyn pro teplárny. Ministři budou diskutovat o možném přidání dalších segmentů, na které by se cenový strop vztahoval, otázkou zůstávají například veřejné služby. Vláda již dříve uvedla, že cenu elektřiny zastropuje na 6000 korunách za jednu megawatthodinu, cenu plynu na 3000 korunách za MWh.

10:18
5.  10.  2022

Von der Leyenová: Komise je otevřená stropu na plyn, ve výrobě elektřiny i obecně

Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.

9:11
5.  10.  2022

Ruská plynárenská společnost Gazprom obnoví dodávky zemního plynu do Itálie. Firma uvedla, že se dohodla na podmínkách tranzitu přes Rakousko.

8:52
5.  10.  2022
!

Maďarsko: Cenový strop na ruskou ropu se nebude týkat ropovodů

Cenový strop na ruskou ropu navrhovaný v rámci osmého balíku protiruských sankcí Evropské unie se nebude vztahovat na dodávky prostřednictvím ropovodů. Uvedl to podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že ze sankcí byla vyňata jaderná energetika, takže nebudou mít vliv na výstavbu nových bloků maďarské jaderné elektrárny Paks.

EU uvaluje sankce na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Součástí dříve schválených sankcí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z tohoto embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba, který zásobuje rovněž Českou republiku.

Szijjártó podle agentury MTI uvedl, že Maďarsko na úterní schůzce zástupců členských států EU potvrdilo svůj postoj k energetickým sankcím. „Jak jsme již mnohokrát řekli, maďarská vláda nepodpoří žádné sankce poškozující Maďarsko nebo jeho obyvatele,“ prohlásil. „Sankce, které by poškodily Maďary, byly opět úspěšně zablokovány,“ dodal.

18:29
4.  10.  2022

Kancléř Scholz hájil německý fond na stabilizaci cen energií

Německý kancléř Olaf Scholz dnes na tiskové konferenci po jednání s nizozemským premiérem Markem Ruttem hájil německý fond ke stabilizaci cen energií, zejména pak plynu. Německo chce na zmírnění energetické krize a na pomoc domácnostem a firmám vynaložit až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun), což by podle kritiků mohlo znevýhodnit ostatní země Evropské unie.

„Možná si toho ne každý všimnul, ale opatření, která nyní spouštíme, jsou pro podporu v letech 2022, 2023 a 2024. Nemluvíme tady jen o krátkém období letošního roku,“ řekl Scholz. Poznamenal, že některé země již k regulaci cen plynu učinily podobné kroky jako Německo. Uvedl, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.

18:00
4.  10.  2022

Průzkum: Téměř dvě třetiny Němců věří, že dodávky energie zůstanou zajištěné

Téměř dvě třetiny Němců věří, že dodávky energie v největší evropské ekonomice zůstanou na podzim a v zimě nadále zajištěné. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila televizní stanice RTL/ntv. Anketu provedl výzkumný institut Forsa mezi 1008 respondenty. Berlín se snaží kompenzovat klesající dodávky plynu z Ruska.

I přes úplné zastavení dodávek ruského plynu do Německa prostřednictvím již nefunkčního plynovodu Nord Stream 1 věří 58 procent Němců, že vláda zajistí dostatečné dodávky plynu z jiných zdrojů. Pouze třetina Němců uvedla, že se s ohledem na případné přerušení dodávek energie pojistila, například nákupem elektrického ohřívače nebo kamen na dřevo.

16:28
4.  10.  2022

Ruská společnost Gazprom pohrozila zastavením dodávek plynu do Moldavska

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom by mohla zcela zastavit dodávky plynu do Moldavska, pokud tato země do 20. října nesplní své platební závazky. Oznámila to firma s tím, že si vyhrazuje právo kdykoliv smlouvu o dodávkách anulovat.

Moldavský vicepremiér a ministr infrastruktury Andrei Spinu už v pátek oznámil, že Gazprom sdělil Moldavsku, že v říjnu sníží dodávky o zhruba 30 procent. Gazprom dnes uvedl, že byl tento měsíc nucen snížit dodávky do Moldavska zhruba o třetinu na 5,7 milionu krychlových metrů denně, protože mu ukrajinská firma Naftogaz odmítla poskytnout dostatečnou tranzitní kapacitu.

16:00
4.  10.  2022

Premiér Fiala míní, že se energetickou krizi podaří stabilizovat

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že se jeho vládě podaří různými kroky stabilizovat současnou situaci, která se vyznačuje především energetickou krizí a z ní plynoucí nejistotou. Zároveň však před zástupci firem na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně řekl, že neexistuje žádné rychlé, jednoduché a bezbolestné řešení. Vláda usiluje o celoevropské řešení, protože bez něj nelze nalézt dobré národní řešení. Kdyby nějaké dobré národní řešení už v nějaké zemi existovalo, tak ho vláda podle Fialy okopíruje, ale žádné takové nevidí.

Česko už určilo maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti a malé a střední firmy, zástupci průmyslníků ale zdůrazňovali, že ve hře je stále řada velkých firem, které mají často velmi energeticky náročnou výrobu a v dohledu nevidí adekvátní pomoc. Většině firem vyprší fixace na energie na konci letošního roku. "Řešení se nalézt musí, jinak hrozí ukončování výroby a propuštění zaměstnanců," řekl viceprezident Svaz průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

15:08
4.  10.  2022

Státy EU se s Michelem neshodují, zda má pražský summit přijmout prohlášení

Tři dny před začátkem schůzky prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v Praze není jasné, zda bude mít nějaký společný výstup. Předseda Evropské rady Charles Michel předložil členským zemím návrh písemného prohlášení, většina států však podle diplomatických zdrojů dává přednost neformálnímu charakteru jednání bez závěrečného komuniké. Rozhodnout by se mělo ve středu na schůzce velvyslanců členských zemí v Bruselu.

Neformální jednání lídrů nemohou podle pravidel EU přijímat závazné závěry, jejichž schválením končí klasické unijní summity. V řadě případů se však šéfové států a vlád shodnou na společném prohlášení, které shrnuje hlavní témata jednání.

14:30
4.  10.  2022

Vláda by měla podle Hanáka zajistit energetickou bezpečnosti i velkým firmám

Vláda Petra Fialy (ODS) by měla zajistit energetickou bezpečnost a stabilitu nejen obyvatelům a malým a středním podnikům, ale také velkým podnikům, řekl dnes na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně jeho prezident Jaroslav Hanák. Ve své projevu vyjmenoval sedm úkolů, kterým by se vláda měla věnovat, a předal je premiérovi Fialovi. Sněm se pravidelně koná v první den Mezinárodního strojírenského veletrhu.

„V tuto chvíli je klíčové, aby stát pomohl nejen obyvatelům a malým a středním firmám, ale i velkým firmám. Pro příští rok má zafixované ceny elektřiny jen 20 procent podniků, u plynu je to 22 procent. Pokud firmy nebudou mít energie, hrozí, že svou výrobu přesunou jinam a státní pokladna přijde o příjmy z jejich daní,“ řekl Hanák na sněmu.

14:03
4.  10.  2022

Energetická krize je pro český průmysl přelomovou příležitostí, řekl šéf ABB

Současnou situaci v českém průmyslu, na který tvrdě dopadá energetická krize, považuje generální ředitel strojírenské a energetické firmy ABB v Česku Vítězslav Lukáš za přelomovou příležitost, jak po 30 letech skončit s tím, že hlavní konkurenční výhodou bude levná práce. Místo toho je nyní prostor pro masivní robotizaci a digitalizaci a rozmach vývoje a inovací. Řekl to na konferenci o digitální transformaci na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Český průmysl v současné podobě podle něj narazil na limity produktivity. „Přitom to, co dělají české firmy, dokáže vyrobit dalších 20 firem na světě. Pokud se nedostaneme mezi nejlepší tři na světě a nedostaneme za naše výrobky víc peněz a vyšší marži, není zaděláno na větší blahobyt, než je teď. Konkurenční výhody posledních 30 let se vyčerpaly,“ řekl Lukáš.

Většinový obrázek českého průmyslu je podle něj takový, že digitalizace a robotizace je na nízké úrovni a Česko zaspalo příležitost směřovat podporu jiným směrem než k výrobě s nízkou přidanou hodnotou. Tlak na proměnu českého průmyslu je však podle něj teď velký. „Rostou interní náklady, ale dostáváme za výrobky stále stejné peníze,“ řekl Lukáš.

Zvyšuje se také tlak na udržitelnost. „A nejedná se jen o témata spojená s ekologií výroby, ale o celostní přístup a o rozhodnutí, která zajistí udržitelnost výroby v dalších pěti až deseti letech,“ řekl Lukáš. V ABB je speciální tým, který se zabývá tím, jaké projekty je potřeba pro udržitelnost a efektivitu výroby uskutečnit. V současnosti jde především o energetiku a energetické úspory. „Kdo přemýšlel v nějakém časovém horizontu, investoval do energetických opatření už před rokem,“ řekl Lukáš.

Podle něj by se český průmysl měl orientovat více na vývoj a inovace, není však rozumné opustit výrobu, což je vize některých lidí s extrémními názory, uvedl Lukáš. „A neznám firmu, která by vývojové centrum přesunula do země s levnější pracovní silou. Zůstávají v Německu i Francii, i když tam jsou násobně vyšší platy než jinde. Vznik takových center bychom měli podporovat,“ řekl Lukáš. Lidé, kteří vedou průmyslové firmy, chtějí být výkonní, ale zároveň by podle Lukáše měli být vizionáři.

13:36
4.  10.  2022

Teplárenské sdružení žádá ministra Síkelu, aby řešil problémy v odvětví

Teplárenské sdružení žádá ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), aby řešil problémy v teplárenství. Sdružení chce mimo jiné informace o příspěvku na teplo a požaduje, aby se teplárenstvím zabývala koordinační skupina při úřadu vlády. Růst cen tepla brzy dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v České republice. Teplárenské sdružení o tom informovalo v tiskové zprávě. 

„Uvítali bychom, kdyby pan ministr Jozef Síkela vydával méně tiskových zpráv o tom, jak s námi jedná a co jsme mu sdělili ohledně cen tepla, a místo toho s námi opravdu jednal a zabýval se problémy teplárenství, k nimž on i tato vláda bohužel přispěli, a které, pokud je nechá dále eskalovat, budou mít výrazný dopad na čtyři miliony lidí. Zodpovědně prohlašuji, že se žádné osobní jednání pana ministra Síkely se zástupci Teplárenského sdružení ČR za dobu jeho mandátu neuskutečnilo, což by bylo bezprecedentní i za normální situace,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Sdružení podle něj předložilo 16 konkrétních návrhů na stabilizaci ceny tepla. 

11:51
4.  10.  2022
!

Ministři financí EU se shodli na rozdělení 20 miliard eur na podporu energetické nezávislosti na Rusku. Česko by mělo získat asi 16,7 miliardy korun.

11:06
4.  10.  2022

RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů

Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.

„Soustředíme se na zvládnutí energetické krize a velmi vysokých cen energií. Kvůli tomu se nyní neobejdeme bez výroby energie z uhlí,“ řekl Habeck. Německo se stejně jako ostatní evropské státy po ruské invazi na Ukrajinu potýká s nedostatkem plynu, který Evropa chtěla využít k přechodu k čistým a obnovitelným zdrojům energie.

11:04
4.  10.  2022

Motor Jikov mění směny, aby ušetřil za energie

Strojírenská skupina Motor Jikov Group kvůli drahým energiím přechází u tlakové slévárny ze zemního plynu na LPG. Ve slévárně litiny, která spotřebuje nejvíc elektřiny, se bude nově pracovat hlavně o víkendech, kdy je elektřina levnější. Kdyby nebyla slévárna litiny součástí skupiny, musela by skončit, řekl ČTK předseda představenstva holdingu Miroslav Dvořák. Skupina zaměstnává 800 lidí.

Energie nakupuje holding za spotové ceny. „Zjistili jsme, že nejlevnější energie je v sobotu a v neděli. Tak jsme přešli na jiný provoz. Dosud jsme v neděli natavili a jeli pondělí až čtvrtek, teď pojedeme od pátku do pondělí. Úspora bude možná až třicet procent,“ řekl Dvořák. Za plyn a energie zaplatí letos 250 milionů korun, meziročně o 200 milionů víc. Nejvíc roste spotřeba ve slévárně litiny, její letošní provozní ztráta za energie bude v desítkách milionů korun.

9:04
4.  10.  2022

Svaz průmyslu: Firmy potřebují jednotné evropské řešení energetické krize

Současná energetická situace je pro velké české firmy kritická a rozhodující pro jejich přežití a možnost fungování v budoucnosti je jednotné evropské řešení energetické krize. A mělo by přijít co nejrychleji, aby firmy věděly, v jakých podmínkách budou ve zbytku letošního roku a v příštím roce fungovat, řekl ČTK při zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Příští rok bude podle něj klíčový pro další budoucnost českého průmyslu.

Bez jednotného evropského řešení podle Špicara hrozí to, co se stalo v době covidu. Evropská unie váhala s řešením a jednotlivé státy vymýšlely vlastní, přičemž každé mělo jiné parametry. „Kdyby se toto opakovalo, tak se může stát, že ekonomicky silnější státy budou moct podpořit firmy víc než vyschlá česká státní pokladna,“ řekl Špicar.

Většina firem se podle něj chová maximálně odpovědně. Dvě třetiny členských firem svazu mají fixované ceny energií do konce letošního roku, od začátku příštího roku ale už jen pětina. A i když se snažily dodavatele sehnat, tak nesehnaly, nebo sehnaly, ale za ceny, které si nemohou dovolit. „Firmy jsou zvyklé poradit si samy, nenatahovat ruku. Ale toto je situace, kterou nedokážou zvládnout samy. Vnitřní úspory jsou vyčerpané, snížení marží už využily a ceny produktů už jsou na maximu. Proto musí přijít nějaké vnější komplexní řešení, jinak budou důsledky fatální,“ řekl Špicar.

21:25
3.  10.  2022

Scholz jednal s Macronem, problémem by mohl být německý stabilizační fond

Ruská invaze na Ukrajinu a její hospodářské dopady včetně energetické krize byly hlavním tématem dnešní společné večeře německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Scholz pozval hlavu francouzského státu do Berlína symbolicky v den, kdy si Německo připomíná 32. výročí svého znovusjednocení. Kancléř dnes během oslav hovořil o nezbytnosti evropské jednoty v nynější složité situaci, analytici a média ale poukazují na to, že společný postup Paříže a Berlína by mohl narušit obří německý fond na stabilizaci cen energií.

Fond, který kancléř označil jako ochranný deštník, bude mít objem až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). S jeho pomocí chce Německo regulovat ceny elektřiny a plynu nejen pro domácnosti, ale zamýšlí s ním podpořit i firmy. A to nejen malé firmy, jako jsou rodinná pekařství trpící enormními cenami plynu či prádelny bojujícími s vysokými náklady na elektřinu, ale i velké společnosti, což některé členské země Evropské unie mohou vnímat jako vlastní znevýhodnění a narušení hospodářské soutěže.

Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire dnes při příchodu na lucemburské zasedání ministrů financí zemí platících eurem hovořil o potřebě jednoty. "Musíme projevit solidaritu stejně jako během covidové krize," řekl. "Tváří v tvář energetické krize musíme v Evropě postupovat jednotně," dodal.

Na možný rozkol kvůli německé cestě boje s energetickou krizí již minulý týden upozornil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Podle něj si totiž takto výraznou pomoc, jakou Scholz ohlásil minulý týden ve čtvrtek, nebudou ostatní členské státy moci dovolit. Německý fond s 200 miliardami eur podle analytiků může ještě více destabilizovat ceny plynu pro ostatní evropské státy. A podpora všem potřebným firmám v Německu by mohla zvýhodnit německé společnosti v konkurenci s jinými evropskými firmami.

Dnešní schůzka v kancléřství se uskutečnila bez tiskové konference, takže novináři nedostali příležitost zeptat se Scholze a Macrona, zda v otázce německého fondu dospěli k nějakému kompromisu. Scholz pouze po jednání napsal na twitteru, že francouzskou-německé přátelství pro něj znamená hodně. "Zvláště nyní, kdy v Evropě a ve světě čelíme tolika společným výzvám," uvedl kancléř.

15:28
3.  10.  2022

Kvůli drahému plynu zastaví sklárna v Harrachově výrobu, lidi propustí

Majitel Sklárny a minipivovaru v Harrachově na Jablonecku František Novosad se rozhodl kvůli vysokým cenám plynu zastavit v listopadu výrobu a na dva měsíce vyhasit sklářskou pec. Většinu z 90 zaměstnanců plánuje propustit. Vyrábět chce znovu od poloviny ledna. Zatímco letos firma musela nakupovat plyn za spotové ceny v průměru za 200 eur za megawatthodinu (4900 Kč), na příští rok má plyn zajištěný za výrazně nižší cenu 26 eur (640 Kč), řekl dnes ČTK Novosad.

Sklářská výroba patří k energeticky velmi náročným odvětvím, i když se podle Novosada snaží firma šetřit a sklo taví jen obden, spotřebu výrazně snížit nedokáže. Malá krkonošská sklárna spotřebuje ročně kolem 8000 megawatthodin plynu. Zatímco loni za něj za celý rok zaplatila 4,5 milionu korun, letos už náklady na plyn překročily 20 milionů a ještě není konec roku. "Utratili jsme už i 12 milionů, které jsme si v minulých letech našetřili na novou pec," řekl majitel sklárny.

Sklářskou výrobu nelze zastavit ze dne na den. "Budeme muset pec postupně vyhasit, potrvá to týden, provoz navíc budeme muset i v listopadu a prosinci temperovat, aby nepopraskaly trubky," řekl majitel sklárny. I když budou podle něj sebeopatrnější, pec bude po vyhašení poškozená a bude nutné ji opravit. "Na to, abychom postavili novou, jak jsme původně plánovali, už nemáme," dodal. Znovu chtějí v peci zapálit po Novém roce a zhruba o dva týdny později začít znovu vyrábět. "Doufám, že se zaměstnanci vrátí, na to abych je ty dva měsíce držel, už nemám," dodal.

Vláda v září schválila pomoc pro velkoodběratele elektřiny a plynu, výhledově by měli čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Energeticky náročné firmy budou moci získat až 200 milionů korun, ostatní nejvýš 45 milionů. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je podpora určená zejména firmám ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví. Podle Novosada to ale bude až na příští rok. "Letos nám nikdo nepomůže," posteskl si.

Harrachovská sklárna je nejstarší fungující sklárnou v Evropě a letos slaví 310 let od svého založení. Podnik vyrábí luxusní nápojové a užitkové sklo a křišťálové lustry, v loňském roce utržila sklárna přes 50 milionů korun, o pětinu víc než v roce 2020. Součástí areálu je sklářské muzeum, prodejna českého skla a porcelánu, výtvarná dílna, minipivovar, pivní lázně, hotel a restaurace. Zda zůstane tato část areálu otevřená, zatím podle Novosada není rozhodnuto.

13:10
3.  10.  2022

Scholz: Budoucnost Německa je v CO2 neutralitě a energetické bezpečnosti

Spojením Německa srostlo to, co k sobě patří. Dnes to v Erfurtu během oslav k 32. výročí znovusjednocení země prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil, že společná budoucnost Němců je v klimatické neutralitě a energetické bezpečnosti. Řekl také, že ruský prezident Vladimir Putin útokem na Ukrajinu ohrožuje mírové uspořádání Evropy vzešlé po pádu železné opony.

„Zhroucení železné opony a německé znovusjednocení doprovázela demokratická hnutí v celé východní Evropě,“ řekl Scholz. Poznamenal, že mnoho východoevropských zemí poté vstoupilo do Evropské unie, která představuje svobodnou a demokratickou společnost se sociálně-tržním hospodářstvím. „To je to, co nás činí silnými. Pozvány do našeho společenství demokracie jsou i další země,“ řekl.

13:09
3.  10.  2022

Kreml: Spojené státy po únicích z Nord Streamu zvýšily cenu LNG i jeho prodej

Spojené státy po únicích plynu z podmořského potrubí Nord Stream zdražily zkapalněný zemní plyn (LNG) a zvýšily jeho prodej. Bez bližších podrobností to dnes podle tiskových agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Spojené státy v minulosti opakovaně kritizovaly výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa, a nyní těží ze zvýšeného zájmu o LNG především v Evropě.

Evropská unie se začala od ruského plynu v minulých letech odklánět se zdůvodněním, že chce snížit závislost na energetických surovinách z Ruska. Až Moskva na konci letošního února zahájila invazi na Ukrajinu, EU přípravy na odklon od ruských energií urychlila. Ruská plynárenská společnost Gazprom pak začala dodávky do unie snižovat, až je plynovodem Nord Stream zastavila úplně. Gazprom dnes uvedl, že vývoz zemního plynu do zemí mimo Společenství nezávislých států (SNS) za prvních devět měsíců letošního roku meziročně snížil o 40,4 procenta na 86,9 miliardy metrů krychlových.

Cena plynu se za poslední rok výrazně zvýšila, a to jak pro evropský, tak i pro americký trh. Ve Spojených státech je ale cena zhruba sedminová ve srovnání se západní a severní Evropou. Prudce se zvýšily sazby tankerů za přepravu LNG, v případě okamžitého dodání se cena od začátku září více než ztrojnásobila. Tlak na cenu by mohla zvýšit rovněž očekávaná chladnější zima v Asii, pokud se naplní předpověď jevu La Niňa, uvádíweb Global Energy Hub.

K růstu ceny plynu v USA v červnu přispěl i požár v terminálu na zkapalněný zemní plyn, který v Texasu provozuje americká společnost Freeport LNG. Její terminál patří k největším vývozním zařízením tohoto druhu ve Spojených státech a do června z něj zkapalněný plyn proudil zejména do Evropy. Podnik očekává, že většinu produkce v terminálu obnoví do konce roku.

Poblíž Dánska a Švédska byly minulý týden na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři objeveny celkem čtyři úniky. Jejich příčina se nyní vyšetřuje. Úniky už se podařilo zastavit a tlak v plynovodech stabilizovat, uvedl dnes Gazprom. Firma dodala, že pracuje na omezení vlivu úniků na životní prostředí a že jednou větví plynovodu je možné plyn znovu začít dodávat.

Podle Peskova existuje strana, která je při absenci fungování plynovodů schopna prodat více LNG za vyšší cenu. "Tato strana je dobře známá, jsou to Spojené státy," řekl Peskov a dodal, že existují země, které mají vojensko-technologické kapacity k provedení takové sabotáže, za jakou lze považovat i zničení Nord Streamu. Peskov ale jako viníka Spojené státy přímo nejmenoval. Podle logiky Kremlu nemají evropské země jakožto odběratelé a Rusko jakožto dodavatel plynu zájem na poškození infrastruktury plynovodů.

Podle EU i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za poškozením potrubí Nord Streamu úmyslné útoky. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a ruský prezident Vladimir Putin v pátek obvinil Spojené státy a jejich spojence, že plynovody poškodili oni. Že potrubí Nord Stream nechal poškodit Washington, na twitteru naznačil i bývalý polský ministr zahraničí a nynější europoslanec Radoslaw Sikorski.

Nord Stream 1 byl donedávna hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do EU. Plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a má i stejnou kapacitu, byl dokončen loni. Úřady v Německu ale nedaly souhlas k jeho zprovoznění a vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu podle expertů není pravděpodobné, že by se na tom v dohledné době něco změnilo.

13:03
3.  10.  2022

MPO by mělo mít příští rok na výdaje asi 53,8 miliard korun, meziročně o 2,9 miliard méně

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) by mělo mít příští rok na výdaje asi 53,8 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu, který minulý týden schválila vláda. Proti letošnímu dosud platnému znění rozpočtu je to o zhruba 2,9 miliardy korun méně. V novele pro letošek, kterou přijali ministři a ve dvou čteních se jí zabývali poslanci, má MPO na výdaje 63,3 miliardy korun. Důvodem je zvýšení dotací na obnovitelné zdroje z 19 na 25,6 miliardy korun.

12:55
3.  10.  2022

Síkela: Spotřeba plynu v ČR za prvních osm měsíců meziročně klesla o 18 procent

Spotřeba plynu v České republice za prvních osm měsíců meziročně klesla o 18 procent. I bez ruského plynu se daří pokrývat denní spotřebu a dále plnit zásobníky, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Konkrétně v září podle něj klesla meziročně spotřeba plynu v ČR po očištění vlivů počasí o 28 procent. Ministerstvo podle Síkely připravuje u plynu řešení také pro malé a střední firmy.

Ministr uvedl, že nyní jsou v zásobnicích plynu v ČR přes tři miliardy metrů krychlových plynu, za září se podařilo naplnit dalších 150 milionů metrů krychlových - a to i přesto, že do ČR neteče ruský plyn. Zásobníky jsou naplněné z více než 89 procent, řekl Síkela. Stát podle něj už přestal vypisovat aukce na plnění zásobníků, kterými motivoval obchodníky k nákupu a ukládání plynu. O nákupu tak už rozhodují sami obchodníci, plnění by ale mělo pokračovat.

12:10
3.  10.  2022

Ropa výrazně zdražuje kvůli vyhlídkám na omezení těžby v zemích OPEC+. Brent si připisuje přes čtyři procenta a blíží se k 89 dolarům za barel.

11:59
3.  10.  2022

Praha omezí teplotu v městských budovách na maximálně 22 stupňů Celsia

Pražský magistrát omezí maximální možnou teplotu vytápění v městských budovách na 22 stupňů Celsia. V prostorách, kde se lidé zdržují pouze krátce, například v kuchyňkách a podobně, bude snížena na 19 stupňů. V bazénech bude moci být v otevírací době maximálně 24 stupňů Celsia, poté se teplota sníží. Ve sportovních halách bude 19 stupňů Celsia. Důvodem je úspora energií kvůli vysokým cenám. Vyplývá to z metodiky, kterou dnes schválili pražští radní. Snižovat teplotu nařídil magistrát svým organizacím poprvé již letos v červnu a rovněž omezil večerní nasvícení památek.

Plyn je v ČR nejvíce využíván v průmyslu a energetice, pak v domácnostech, v takzvané nevýrobní sféře a zbytek v dopravě a zemědělství. „V Praze je struktura spotřeby plynu díky malému zastoupení průmyslu jiná, nejvíce plynu spotřebovávají organizace a instituce z nevýrobní sféry, dále domácnosti, a pak až průmysl a energetika,“ píše se v dokumentu.

11:52
3.  10.  2022

PRE dá slevu domácnostem, které v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny

Pražská energetika (PRE) dá slevu domácnostem, které v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny. Chce tak odběratele motivovat k úsporám. Speciální prémie se klientovi připíše na jeho zákaznický účet u PRE a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování. Výše slevy závisí na distribuční sazbě a také výši dosažené úspory, pohybovat se bude od 750 do 3000 korun řekl mluvčí PRE Karel Hanzelka. Firma tvrdí, že podle jejích informací je prvním velkým dodavatelem v ČR, který podobnou slevu nabízí. 

11:00
3.  10.  2022

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu v Polsku a Česku dál klesá, nově i v Maďarsku. Podle S&P Global je to výsledek inflace a drahých energií.

9:45
3.  10.  2022

Trvající ekonomická krize může v Pardubickém kraji ovlivnit údržbu silnic

Pardubický kraj bude letos v zimě opět udržovat přes 3000 kilometrů krajských silnic. Pokud potrvá ekonomická krize a rostly by ceny materiálů, silničáři možná některé nefrekventované silnice z údržby vyjmou, řekl náměstek hejtmana Michal Kortyš (ODS), doufá ale, že na to nedojde. Zimní sezona pro silničáře začíná v listopadu a trvá do března.

„Naší prioritou jsou frekventované dopravní tepny. Pokud by byla hlubší a dlouhotrvající ekonomická krize, připravujeme se i na tu možnost, že by mohlo být kvůli úsporám nutné z těch 3000 kilometrů ještě trochu ubrat. Ale věřím, že to díky obětavé práci chlapů ze středisek Správy a údržby silnic Pardubického kraje zvládneme,“ řekl Kortyš.

8:30
3.  10.  2022

IEA: Trh se zemním plynem zůstane kvůli omezeným dodávkám napjatý

Globální trh s plynem je od loňska stále napjatější a zlepšení patrně nepřinese ani příští rok. Evropa bude ohledně ruských dodávek čelit bezprecedentním rizikům a možná bude nucena soutěžit s Asií o zkapalněný zemní plyn (LNG). Dnes o tom ve své pravidelné čtvrtletní zprávě informovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta zároveň očekává, že celosvětová spotřeba plynu letos klesne o 0,8 procenta. Na vině je rekordní desetiprocentní pokles v Evropě a stagnující poptávka v asijsko-tichomořském regionu.

6:54
3.  10.  2022

Ministr Síkela se vyjádří k aktuální situaci v energetice

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se dnes vyjádří k aktuální situaci v energetice, v poledne se na ministerstvu průmyslu uskuteční tisková konference. Vláda podle MPO zajistila dostatek plynu na zimu a zastropovala ceny energií.

Důležitou roli v zajišťování energetické bezpečnosti sehrají podle ministerstva také energetické úspory, MPO v nich chce jít příkladem. Kromě Síkely se k aktuální situaci vyjádří také jeho náměstek Petr Třešňák.

6:50
3.  10.  2022

Unijní lídři budou v pátek v Praze jednat o další podpoře Ukrajině a energiích

Lídři unijních zemí budou na pátečním neformálním summitu v Praze jednat o další podpoře Ukrajině a o cenách a dodávkách energií. Stojí to v pozvánce, kterou rozeslal předseda Evropské rady Charles Michel. Představitele států EU vyzval k pevnému postoji proti ruské anexi ukrajinských území.

„Na našem setkání budeme jednat o tom, jak i nadále budeme poskytovat silnou ekonomickou, vojenskou, politickou a finanční podporu Ukrajině,“ uvedl Michel.

14:33
2.  10.  2022

Z plynovodu Nord Stream 1 přestal unikat plyn, uvedly dánské úřady

Únik plynu z plynovodu Nord Stream 1 už se patrně také zastavil, uvedly dnes podle agentury AP dánské úřady. V sobotu Dánsko oznámilo, že plyn pravděpodobně přestal unikat také z plynovodního potrubí Nord Stream 2.

"Společnost Nord Stream AG informovala Dánský energetický úřad, že se patrně podařilo dosáhnout stabilního tlaku v potrubí Nord Stream 1. To zřejmě znamená, že přestal unikat plyn také po dvou posledních hlášených únicích," uvedl dánský úřad na twitteru.

Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Ve čtvrtek pak informovalo o čtvrtém úniku. Skandinávští seismologové oznámili, že v pondělí zaregistrovali na dně Baltského moře výbuchy, jeden slabší a druhý silnější. Jejich sílu odhadli na několik stovek kilogramů výbušnin.

Německo v sobotu ohlásilo, že chce úniky z potrubí vyšetřit společně s Dánskem a Švédskem. Podle EU i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a ruský prezident Vladimir Putin v pátek obvinil Spojené státy a jejich spojence, že plynovody poškodili oni.

12:05
2.  10.  2022

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Získat tak chce až 100 miliard korun, řekl dnes v CNN Prima News ministr Kupka. Podrobnosti čtěte tady.

9:57
2.  10.  2022

Ústecký kraj investuje do snížení energetické náročnosti veřejných budov

Desítky milionů korun investuje Ústecký kraj do snížení energetické náročnosti veřejných budov. Objekty zateplí, vymění okna, opraví střechy. Mezi schválenými investičními záměry je například také rekonstrukce chráněného bydlení v Děčíně. O rozhodnutí krajských radních informovala mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.

Gymnáziu Děčín bude mít novou střechu a opravenou fasádu. Náklady se odhadují na 14,5 milionu korun. Zatepleny budou dva pavilony vyšší a střední odborné školy v Roudnici nad Labem. Náklady na opravu objektu chráněného bydlení v Děčíně se odhadují na téměř 50 milionů korun. Nový střešní plášť bude mít také budova A krajského úřadu v Ústí nad Labem. Mělo by to stát odhadem 20 milionů korun s tím, že se znovu bude posuzovat způsob financování fotovoltaických panelů. Řeznické a cukrářské studio se školní prodejnou vznikne ve střední škole obchodu, řemesel a služeb v Ústí nad Labem.

Úspory energií se podle hejtmana Jana Schillera nyní hledají všude. "Měli jsme už schůzku s vedoucími odborů a ředitelem úřadu. Řešili jsme vypínání počítačů, zhasínání tak, aby byla všude čidla, vypínání sušáků na ruce na toaletách. Máme nastaveno uspávání počítačů, zhasínání, snižování teplot. Skoro jsme vypnuli vytápění některých vnitřních prostor, kam třeba předsedové klubů chodí jen občas. Řešili jsme nařízení ohledně používání klimatizace, větrání," řekl ČTK Schiller (ANO). "Apelujeme na úředníky, aby fungovali jako doma," uvedl.

O nákladnějších krajských projektech budou ještě rozhodovat zastupitelé. Je mezi nimi oprava střechy, fasády a centrální šatny na hotelové škole v Teplicích za 59 milion korun, investice do centrálního archeologického depozitáře s laboratořemi a dílnami v Mostě - Velebudicích za 165 milionů korun a také další práce na budově A krajského úřadu za 170 milionů korun.

20:45
1.  10.  2022

V sobotu byl spuštěn dlouho odkládaný provoz plynovodu mezi Řeckem a Bulharskem, informuje agentura Reuters. Plynovod má snížit závislost jihovýchodní Evropy na ruském plynu a posílit energetickou bezpečnost. 

18:00
1.  10.  2022

Podle Dánska z Nord Streamu 2 patrně již neuniká plyn; na summitu v Praze chtějí lídři Evropské unie jednat o ochraně plynovodů a kritické infrastruktury.

14:00
1.  10.  2022

Itálie nedostane plyn z Ruska, tranzit přes Rakousko není možný, uvedla ENI

Itálie dnes nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu.

„Gazprom sdělil, že nemůže zaručit dodávku objemů plynu objednaných na dnešek kvůli nemožnosti přepravit plyn přes Rakousko,“ uvedla společnost ENI. Dodávky z rakouského plynovodu TAG, skrze který ruský plyn putuje do Itálie, tak budou dnes nulové.

Itálie v roce 2021 pokrývala ruským plynem zhruba 40 procent své spotřeby. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu začala italská vláda hledat nové dodavatele, díky kterým by snížila energetickou závislost na Rusku. Kabinet premiéra Maria Draghiho například dojednal zvýšení dodávek z Alžírska, které s Itálií propojuje plynovod. Itálie dále má spojení skrze plynovod s Libyí a další plynovod TAP dopravuje plyn z Ázerbájdžánu. Vláda chce také zprovoznit dva nové LNG terminály.

Do roku 2025 hodlá italská vláda úplně nahradit dovoz ruského plynu, který ročně činil zhruba 30 miliard metrů krychlových. O pět miliard metrů krychlových chystá snížit svou roční spotřebu a 25 miliard metrů krychlových plánuje zajistit nákupem z jiných zemí či zvýšením domácí těžby.

12:00
1.  10.  2022

Ázerbájdžán začal podle jeho prezidenta Alijeva konzultovat s partnery zdvojnásobení kapacit plynovodů přivádějících plyn od Kaspického moře do Evropy.

8:45
1.  10.  2022

Rusko podle Patruševa nemá údaje o západní sabotáži na plynovodech

Rusko nemá informace, že diverzi na plynovodech Nord Stream, které mají po dně Baltu přivádět ruský plyn do Německa, zorganizovaly západní tajné služby, uvedl v ruské televizi tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zároveň ale tvrdil, že dříve se západní tajné služby poškozením plynovodů výbuchy zabývaly, uvedl list Kommersant na svém webu.

„Nemáme takové údaje (o účasti západních tajných služeb), ale máme informaci o tom, že dříve to dělaly. Po nějaké době to oznámíme,“ řekl Patrušev podle agentury TASS a dodal, že má na mysli výbuchy plynovodů. „Nebudu to teď nazývat, ale zabývaly se tím,“ řekl, aniž by upřesnil, o jaké incidenty jde.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že výbuchy na plynovodech zorganizovali anglosasové, kteří podle jeho názoru „začali ničit evropskou energetickou infrastrukturu“. Americký prezident Joe Biden odmítl Putinovo vyjádření jako dezinformaci a lež.

7:15
1.  10.  2022

Spotřební daň z benzinu se dnes vrátí na původní hodnotu, u nafty zůstane nižší

Spotřební daň z benzinu se v sobotu vrátí z dosavadních 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstane snížená sazba do konce roku 2023, bude činit 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila v reakci na jejich vysoké ceny kvůli válce na Ukrajině.

Příslušná novela zákona, která prodlužuje snížení spotřební daně na naftu, vyšla v pátek ve sbírce zákonů, takže ode dneška vstoupí v účinnost. Podle dosavadního zákona by jinak nižší daň skončila společně se sníženou daní z benzinu. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o úsporu až 1,8 koruny na litr.

Stanjura opakovaně uváděl, že hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou není její nynější vyšší cena, ale konkurenční prostředí. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něj při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. Ve většině z těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu podle ministra na evropsky nejnižší možné úrovni. Opatření pomůže i veřejné dopravě, protože většina autobusů má dieselový pohon.

Analytici očekávají, že vrácení spotřební daně u benzinu na původní hodnotu se do jeho cen neprojeví naplno, ale jen částečně. Vyšší spotřební daň budou podle nich kompenzovat například klesající marže obchodníků.

Ceny paliv v tomto týdnu v ČR klesaly. Benzin dokonce zlevnil na nejnižší úroveň od začátku války na Ukrajině. Podle společnosti CCS stál litr benzinu v průměru 37,56 koruny za litr. Průměrná cena nafty klesla na 43,01 koruny za litr, což je nejnižší cena za posledních pět týdnů.

20:17
30.  9.  2022

MMF varuje před rozsáhlou potravinovou krizí v důsledku války na Ukrajině

Výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí.

Fond odhaduje, že skupina 48 zemí, které čelí největší hrozbě nedostatku potravin, bude muset v letošním a příštím roce kvůli růstu cen potravin a hnojiv zapříčiněnému ruským útokem na Ukrajinu vynaložit dodatečných devět miliard dolarů (zhruba 225 miliard Kč) na dovoz. To oslabí finanční rezervy řady křehkých a s konflikty se potýkajících zemí, které již nyní čelí potížím s platební bilancí kvůli pandemii covidu-19 a růstu nákladů na energii.

19:00
30.  9.  2022

Ropa by mohla vykázat týdenní nárůst díky očekávání snížení produkce

Ceny ropy dnes mírně klesají. Za celý týden by ale mohly připsat první nárůst za pět týdnů díky očekávání, že Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci na svém zasedání příští týden dohodnou těžební škrty.

Kolem 17:15 SELČ cena severomořské ropy Brent ztrácela necelých 0,4 procenta na 88,13 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu odepisovala téměř procento na 80,45 dolaru za barel. V průběhu dne oba typy ropy přidávaly více než dolar, ale začaly ztrácet po zveřejnění studie agentury Reuters, která ukázala, že OPEC+ v září vytěžil nejvíce ropy za měsíc od roku 2020.

17:00
30.  9.  2022

Země EU chtějí omezit ceny plynu, EK chystá možná řešení, řekla komisařka

Omezení cen plynu požadované řadou evropských států je legitimní možností v boji proti vysokým cenám energií a Evropská komise hodlá pracovat na jeho proveditelné variantě. Po dnešním jednání s ministry energetiky zemí Evropské unie to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová. Upozornila ale zároveň na rizika a finanční náklady spojené se stanovením maximální ceny veškerého plynu, kvůli nimž se k němu komise dlouhodobě staví skepticky. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zasedání v rámci českého předsednictví vedl, se pro další energetická opatření nad rámec dnes schváleného balíku vyslovila velká část zástupců vlád.

15:58
30.  9.  2022

Fiala má shodu ministrů EU za krok na cestě k evropskému řešení cen energií

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje dnešní výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

"Rada ministrů energetiky pod vedením českého předsednictví se právě v Bruselu shodla na povinném snížení poptávky po elektřině, zastropování zisků producentů vyrábějících z levnějších zdrojů a solidárním příspěvku výrobců z fosilních paliv," napsal Fiala. Každý stát podle něj bude mít možnost přizpůsobit toto řešení domácím podmínkám. Evropská komise má také za úkol pracovat na dalších krocích ke stabilizaci cen energií, dodal premiér.

15:18
30.  9.  2022

Slovenský premiér kritizoval dohodu ohledně přerozdělení zisků, pohrozil odvetou

Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dnešní dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže; Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; jednou z nich by mohl být souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií.

15:08
30.  9.  2022

Novela umožňující zastropování cen energií vstoupí v platnost 1. října

V sobotu 1. října vstoupí v platnost novela energetického zákona, která vládě mimo jiné umožní stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novela zákona dnes vyšla ve Sbírce zákonů. Vláda už dříve uvedla, že maximální cena silové elektřiny bude činit 6000 korun za megawatthodinu včetně DPH, megawatthodina plynu bude stát maximálně 3000 korun. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví konkrétní podrobnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) potvrdilo, že vláda by měla nařízení projednávat ve středu 5. října.

14:49
30.  9.  2022

Nord Stream zřejmě poškodily exploze o síle několika stovek kilogramů výbušnin

Plynovod Nord Stream zřejmě poškodily výbuchy, které se svou silou rovnaly explozi několika stovek kilogramů trhavin. Stojí to v dopise zaslaném Dánskem a Švédskem Radě bezpečnosti OSN, píší dnes dánská média. Podle švédského ministra energetiky Khashayara Farmanbara je téměř vyloučené, že za výbuchy stojí někdo jiný než státní entita.

Dánsko a Švédsko se nezúčastní dnešního zasedání Rady bezpečnosti OSN, na kterém by se o poškození plynovodu v Baltském moři mělo jednat. Země ale poslaly dopis, který obsahuje dosavadní zjištění dánských a švédských úřadů, řekl dnes dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. Podle něj je poškození plynovodu mezinárodním problémem, protože se jedná o "útok na evropskou energetickou infrastrukturu".

14:47
30.  9.  2022

Slovenský premiér Heger kritizoval dohodu EU o přerozdělování zisků v energetice. Pohrozil zastavením vývozu elektřiny, pokud země nedostane podporu.

13:54
30.  9.  2022

Největší jaderný reaktor v Evropě dosáhl poprvé plné výrobní kapacity

Nejnovější a největší jaderný reaktor v Evropě poprvé dosáhl nejvyššího výkonu, což přináší úlevu napjatému trhu s elektřinou v regionu. Finský reaktor Olkiluoto-3 minulou noc poprvé dosáhl plného výkonu 1600 megawattů, uvedl jeho provozovatel Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Reaktor je stále ve fázi testování, jeho pravidelný provoz má začít v prosinci. Všechny tři reaktory elektrárny Olkiluoto nyní mají na finské produkci elektřiny podíl 40 procent, uvedla agentura Bloomberg.

13:53
30.  9.  2022

Velké země si pohlídaly svoje zájmy, ceny energií dnešní shoda ministrů pro energetiku na úrovni EU neovlivní, míní bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

13:50
30.  9.  2022

Nový městský úřad v České Lípě sníží díky dotaci spotřebu energií na třetinu

Na třetinu by se díky úsporným opatřením měla snížit energetická náročnost nového městského úřadu v České Lípě, na který radnice přestavuje bývalou budovu pojišťovny. Projekt počítá nejen se zateplením pláště nebo výměnou oken a dveří, ale také se solárními panely, nuceným větráním se zpětným získáváním tepla nebo s LED osvětlením. Město na úsporná opatření získalo dotaci 12,7 milionu korun ze Státního fondu životního prostředí, řekla dnes ČTK mluvčí radnice Kristýna Kňákal Brožová.

13:00
30.  9.  2022

Ministři EU schválili přerozdělování zisků v energetice a plán úspor elektřiny 

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody dnes oznámilo české předsednictví v Radě EU.

Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

12:17
30.  9.  2022

Stanjura: Letošní schodek rozpočtu stoupl kvůli pomoci s cenami energií

Za dodatečným navýšením letošního schváleného schodku státního rozpočtu je rozhodnutí vlády vložit do letošního rozpočtu víc peněz na takzvaný úsporný tarif i na pomoc firmám s vysokými cenami energií. Ve Sněmovně to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když na výzvu opozice vysvětloval, proč bude letošní schodek zřejmě o 45 miliard vyšší, než vláda původně navrhla. Vláda do Sněmovny předložila novelu letošního rozpočtu, která navyšuje schodek o 50 miliard, ale vlivem koaličních pozměňovacích návrhů může být nakonec až o 95 miliard vyšší.

20:29
29.  9.  2022

Polský parlament schválil zákon o zmrazení cen elektřiny pro domácnosti

Polský parlament dnes schválil návrh zákona, který v příštím roce zmrazí ceny elektřiny pro domácnosti na letošních úrovních. Informovala o tom agentura PAP. Cílem zákona je zabránit prudkému nárůstu nákladů domácností na elektřinu. Podle agentury Reuters dnes polský parlament rovněž zrušil povinnost elektrárenských společností prodávat elektřinu na komoditní burze. Úřad pro regulaci energetického trhu tento krok kritizuje, vláda si však od něj slibuje snížení cen elektřiny, píše Reuters.

Polsko je ve výrobě elektřiny silně závislé na uhlí. Letos v reakci na válku na Ukrajině zavedlo embargo na dovoz uhlí z Ruska, což vedlo k nedostatku tohoto paliva a k nárůstu jeho ceny, upozorňuje PAP. Poukazuje rovněž na náklady polských elektráren související s nutností nakupovat emisní povolenky.

Návrh zákona o zmrazení cen elektřiny získal v parlamentu silnou podporu. Hlasovalo pro něj 414 poslanců, proti byl pouze jediný. Dalších 26 poslanců se hlasování zdrželo. Zmrazení se podle zákona bude v základní podobě vztahovat na roční spotřebu do dvou megawatthodin. U rodin s nejméně třemi dětmi a u zemědělců bude roční limit činit tři megawatthodiny. Za elektřinu nad stanoveným limitem budou muset domácnosti platit tržní ceny.

Domácnosti budou mít podle zákona rovněž možnost získat desetiprocentní snížení ceny v případě, že se jim podaří zredukovat spotřebu elektřiny o deset procent. Vláda bude elektrárenským podnikům za zvýhodněné ceny elektřiny pro domácnosti poskytovat kompenzace, píše PAP. Podle pondělního prohlášení vlády bude zmrazení cen elektřiny stát polský rozpočet kolem 23 miliard zlotých (zhruba 116 miliard korun).

Autor: E15.cz, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery