ERÚ: Obnovitelné zdroje příliš zdražují elektřinu, možná je omezíme | E15.cz

ERÚ: Obnovitelné zdroje příliš zdražují elektřinu, možná je omezíme

Jiří Holuša, ČTK

Kolem solárních, větrných a dalších obnovitelných zdrojů energie se rozhořívá nový spor. Energetický regulační úřad (ERÚ) totiž možná přehodnotí Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, v rámci kterého se Česko zavázalo v roce 2020 pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Kvůli jeho "finančním dopadům na spotřebitele" by tak plnění plánu mohlo být omezeno nebo dokonce pozastaveno, zvažuje ERÚ. Mohla by se tak například zastavit podpora nově instalovaných zdrojů.

„Chceme zjistit, jaký bude mít Národní akční plán finanční dopad… Od regulátora pak může přijít návrh, aby se pozastavilo plnění Národního akčního plánu do roku 2020,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. V současnosti v Česku obnovitelné zdroje pokrývají zhruba osm procent spotřeby, ke zvyšování výroby z takzvaných zelených zdrojů se Česko zavázalo v rámci Evropské unie.

Výroba z obnovitelných zdrojů je však finančně podporována, což se promítá do zdražení energie. Výrazný růst cen elektřiny v letošním roce způsobil prudký rozvoj solárních elektráren a ERÚ přepokládá, že tyto zdroje se budou v cenách elektřiny projevovat ještě řadu let. Stát navíc každoročně omezuje zdražení elektřiny dotací ve výši téměř 12 miliard korun. Vitásková se nyní obává, že by další podpora růstu obnovitelných zdrojů mohla spotřebitelům způsobit již neúnosné náklady.

„Současná finanční krize směřuje k dalším úsporným opatřením v celé Evropě. Nedokážu si představit, že za těchto podmínek nás obnovitelné zdroje nadále budou stát miliardy korun ročně,“ uvedla Vitásková. Šéfka ERÚ připouští stop stav podpory pro nové zdroje nebo snížení cíle plánu například na 12 procent energie z obnovitelných zdrojů.

Hrozí sankce?

Nápad Vitáskové okamžitě vyvolal kritiku. Například podle Edvarda Sequense z ekologického sdružení Calla by to byl krok zpátky, který by zároveň poškodil českou ekonomiku. Nepochopitelný by tento krok byl podle něj už vzhledem k tomu, že cíl Česka ohledně podílu obnovitelných zdrojů je mnohem nižší, než je průměr EU, který do roku 2020 činí 20 procent.

„Jednostranné záměrné neplnění vyvolá zcela dozajista patřičné sankce ze strany Unie, mezi něž obvykle patří i zastavení financování ze strukturálních fondů. Ale mnohem hlubší negativní důsledky takové cílené tlumení čistých zdrojů energie bude mít pro rozvoj moderní ekonomiky, povede ke snížení energetické bezpečnosti a zapřičiní budoucí nekonkurenceschopnost naší energetiky, která takto jde v protisměru oproti svým sousedům,“ řekl E15.cz Sequens.

Také podle předsedy představenstva České průmyslové fotovoltaické asociace Aleše Spáčila by se Česko při změně akčního plánu mohla dostat do sporu s Evropskou unií. Finanční zatížení za nové fotovoltaické zdroje v příštích letech pro spotřebitele již bude minimální, tvrdí. „Racionální důvod (pro pozastavení plánu) neexistuje. Postoj paní předsedkyně prošel takovým vývojem, že se domnívám, že jde jen na ruku politickým objednávkám spojeným se zachováním tradičních energetik,“ uvedl Spáčil.

Jan Šrytr z Ekologického právního servisu pak upozorňuje na smysl samotného závazku. „Přestože evropská směrnice počítá s určitým mechanizmem pro změny v národním akčním plánu, důvodem a podstatou takových změn vždy musí být snaha o podporu rozvoje obnovitelných zdrojů směrem k dosažení závazného cíle. Jinými slovy Česká republika si změnou plánu nemůže tento závazek snížit. Zdá se tedy, že jsme tedy spíše svědky dalšího populistického útoku na obnovitelné zdroje, kdy s odkazem na problém státem vadně nastavených podmínek pro fotovoltaiku bude omezován rozvoj smysluplných alternativ, jako jsou malé vodní elektrárny, vysokoúčinná výroba tepla z biomasy nebo střešní panely,“ řekl E15.cz Šrytr.

Aktuální výkon fotovoltaických elektráren již Národní akční plán překročil. Například větrné elektrárny naopak za akčním plánem značně zaostávají. U biomasy a bioplynu se předpokládá postupné naplnění plánu. Podle Vitáskové je nutné zachovat finanční podporu obnovitelných zdrojů do té míry, aby to spotřebitelé a stát mohli finančně zvládnout.

Autor: Jiří Holuša, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.