„Buď poslanci, senátoři nebo vláda mohou podat ústavní žalobu a může být jasno,“ řekl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. Podotknul, že řešení, které ERÚ navrhuje nebude retroaktivní, všechny změny se případně budou dít až do budoucna. V případě, že by Ústavní soud chybnost vyhlášek uznal, ERÚ by vydal nové vyhlášky platné od data rozhodnutí soudu.
„Podle našich dřívějších zjištění, na něž už dva roky upozorňujeme představitele všech vlád, došlo v letech 2005 až 2011 ke špatnému nastavení výkupních cen, kdy na rámec zákona stanovilo bývalé vedení ERÚ větší podporu na delší dobu než předpokládal zákon,“ řekla dnes Vitásková. Uvedla, že při správně nastavených výkupních cenách mohli dnes všichni odběratelé v rámci poplatku na OZE platit namísto 495 pouze 316 korun za megawatthodinu.
Reakce na Mládka
ERÚ uvedl, že k novému prošetření výkupních cen ho vybudil krok ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) ze začátku tohoto měsíce. Ministr v souvislosti s projednáváním energetického zákona rozeslal dopis poslancům, kde pochybení minulého vedení ERÚ při vydávání předpisů potvrdil.
„Původně měly solární elektrárny dostávat 15 let podporu, tak aby se jim za 15 let vrátily náklady. Teď je to tak, že dostávají 20 let podporu, ale náklady se jim vrátí už za 12 let. Takže dostávají více a po delší dobu. Rozdíl celkově činí 162 miliard korun,“ řekl Chvojka.
Vitásková také uvedla, že ERÚ o vývoji v případu informoval nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a podal podnět k dohledu nad Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, které případ v roce 2013 odložilo. Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka uvedl, že ERÚ byl nespokojen s prácí státního zástupce Radka Mezlíka, který měl případ tehdy na starosti. Podle ERÚ nevzal při rozhodnutí v potaz řadu aspektů.
Sedlák: Nastavení cen legislativě neodporovalo
Solárníci s argumentací ERÚ dlouhodobě nesouhlasí. Například Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost již dříve uvedl, že existuje řada odborných posudků, které jednoznačně vyvrátily obvinění z chybně nastavené podpory obnovitelných zdrojů v inkriminovaných letech. „Jde například o závěrečnou zprávu protikorupční policie a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, která jasně potvrdila, že ceny byly nastaveny v souladu s legislativou,“ dodal Sedlák.
Problematiku podpory obnovitelných zdrojů zkoumal i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten na začátku roku oznámil, že odhaduje, že do roku 2030 převýší náklady na obnovitelné zdroje elektřiny bilion korun, přičemž podstatnou část zaplatí tuzemští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině. Zástupci fotovoltaických asociací tehdy argumentovali tím, že NKÚ zapomněl na řadu faktorů a jeho závěry jsou nepřesné.
