Evropa může být za pět let nezávislá na ruském plynu

V horizontu pěti let může být Evropa absolutně nezávislá na ruském zemním plynu. V úterý to uvedl náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Pomoci k tomu má dokončení takzvaného severojižního propojení z Polska až na Blízký východ. Ministr Jan Mládek (ČSSD) optimismus svého podřízeného mírní.

„Během řadově čtyř let bude zahájena masivní těžba v oblasti Kypru,“ upozornil Šolc. Uvedl, že v oblasti mezi Kyprem, Tureckem a Izraelem je z pohledu Evropy obrovské množství plynu, které bude po dokončení koridoru k dispozici. V Evropě se nyní v rámci budování propojení ze severu na jih staví terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v polském přístavu Świnoujście. Další LNG terminál pak má postavit Chorvatsko na ostrově Krk.

„Je tam množství (plynu), které bude pravděpodobně v horizontu pěti let přesahovat kapacity těchto LNG terminálů,“ dodal Šolc. Pak už podle něj bude otázkou ekonomické výhodnosti, zda se Evropě plyn dovezený touto cestou vyplatí.

Mládek: Reálná je výstavba TANAP

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) Šolcův optimismus mírní. Region, ze kterého má Evropa plyn nově čerpat označil za „docela výbušný“. „Oni mají problém si to podělit mezi Kypr, Severní Kypr, Izrael, Libanon, Turecko a Sýrii, která je v tuto chvíli rozvrácená. To trošku ten rozlet limituje,“ řekl novinářům Mládek. Velmi reálná je podle ministra naopak stavba plynovodu Transanatolian Pipeline (TANAP) z Ázerbájdžánu do Řecka a Itálie.

Otázka alternativních dodávek zemního plynu do Evropy začala být aktuální po vypuknutí rusko-ukrajinské krize. Ministr připomněl výsledky analýzy dopadů různých variant přerušení dodávek plynu z Ruska, kterou ministerstvo zpracovalo ve spolupráci s Evropskou komisí. Výsledky testů podle Mládka ukázaly, že problém by pro Česko nastal pouze v případě, že by půl roku netekl z Ruska vůbec žádný plyn žádným plynovodem.

Myslím si, že obecně krize kolem Ukrajiny povede k určitému důrazu na domácí zdroje

„Myslím si, že obecně krize kolem Ukrajiny povede k určitému důrazu na domácí zdroje. Mám tím na mysli hnědé uhlí a jaderné elektrárny,“ dodal Mládek. Ministerstvo podle něj má v tuto chvíli, ať už oficiálně, polooficiálně nebo neoficiálně deklarován zájem minimálně pěti subjektů, které by chtěly stavět případné další jaderné zdroje v Česku. Vedle tří společností, které se účastnily zrušeného tendru na dostavbu dvou nových bloků v Jaderné elektrárně Temelín, potvrdil Mládek zájem korejské společnosti Kepco a čínské strany.

V dubnu zrušeného zadávacího řízení se účastnila americko-japonská společnost Westinghouse, česko-ruské konsorcium MIR.1200 a než byla z tendru vyřazena také francouzská Areva.