Evropa potřebuje energetickou reformu, míní experti

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Evropský systém obchodování s emisemi oxidu uhličitého je na pokraji kolapsu. Cena povolenek pro vypouštění skleníkového plynu, která by měla motivovat energetické společnosti a průmysl k investicím do nových nízkoemisních zdrojů, spadla ke čtyřem eurům za tunu.

Poslední ránu systému obchodu s povolenkami nedávno zasadili europoslanci, kteří nesouhlasí s plánem Evropské komise na odložení aukcí části povolenek pro léta 2013 až 2020 na jeho konec. To by podle komise mělo trhu pomoci.

Jenže systém, v němž teď přebývají zhruba dvě miliardy povolenek, potřebuje radikální reformu. Kvůli nejistotě ohledně jeho budoucnosti totiž energetické firmy nemohou řádně plánovat stavbu nových zdrojů.

Při dnešních cenách povolenek se jako nejvýhodnější pro výrobu elektrické energie jeví hnědouhelné zdroje, které však vypouštějí nejvíce emisí. „Zatímco ještě v roce 2008 dávala smysl výroba bez dotací i u pobřežních větrných elektráren, dnes vydělávají peníze jen staré uhelné elektrárny, které sice vypouštějí spousty oxidu uhličitého, ten ale kvůli levným povolenkám skoro nic nestojí,“ vysvětluje Alan Svoboda, šéf obchodní divize ČEZ.

Z trhu by měly zmizet všechny volné povolenky včetně těch, které mají energetické firmy v zásobě, domnívá se Jan Ondřich z poradenské společnosti Candole Partners. Od ceny povolenek se odvíjí i cena elektřiny na burzách. Navíc mění pořadí zdrojů, z nichž se vyplatí vyrábět elektřinu, protože zdražuje proud z vysokoemisních elektráren a nákladově je srovnává s dražšími zdroji, které však životní prostředí tolik nezatěžují.

„Při ceně povolenky třicet eur za tunu by silová elektřina stála 86 eur za megawatthodinu. Při této ceně najednou dává smysl stavět v podstatě všechny typy konvenčních elektráren,“ spočítal Ondřich z Candole Partners.

Kromě nefunkčního trhu s povolenkami se na investiční neochotě výrobců elektrické energie podílí také rozmach obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren, které tlačí cenu silové elektřiny dolů. Napříč Evropou proto zaznívají požadavky, aby Evropská komise povolila alternativní modely financování nových konvenčních elektráren.

Ty budou potřeba k vyrovnávání výkyvů v produkci obnovitelných zdrojů. Evropské sdružení výrobců elektřiny Eurelectric zmiňuje například platby za výrobní kapacity. Výrobce by pak dostával peníze, i kdyby elektrárna kvůli výrobě z větru stála a nevydělávala by.

Vítr mění energetiku

Zelená energie má přednostní přístup do rozvodné sítě a vytlačuje z provozu v základním zatížení konvenční zdroje, které tak přestávají být rentabilní. Výroba z větru přitom v budoucnu v Evropě dál poroste. Jen v Polsku se očekává čtyřnásobný nárůst výroby po roce 2020.

Connie Hedegaardová: Musíme opravit obchodování s emisními povolenkami