Hospodářské turbulence vyvolané pandemií a válkou na Ukrajině oživily v Evropě myšlenku mimořádných a sektorových daní. A s ní i diskuzi, zda je v konečném důsledku nezaplatí spotřebitelé, ačkoli jim zvýšené příjmy států mají sloužit jako pomoc v době vysoké inflace. Debaty o vyšším zdanění se týkají především energetických firem. V Británii se kvůli němu vyostřily pře uvnitř konzervativní strany. Maďarský premiér Viktor Orbán však zatížil mimořádnými odvody i další odvětví – banky a telekomunikační či letecké společnosti. Irský přepravce Ryanair však odmítá krok přijmout a účtuje daň zákazníkům v cenách letenek.
Vysoké ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot, které dopadají na firmy a domácnosti a prodražují zboží a služby, přivedly řadu politiků napříč Evropou k myšlence vyššího zdanění energetických společností.
„Toto je velmi jasný okamžik pro mimořádnou daň, protože existuje průmysl, který jednoznačně vytváří nadnormální zisky v době, kdy obyčejní lidé, spotřebitelé tohoto odvětví, čelí velmi vysokým nákladům,“ řekl Deutsche Welle Alex Cobham z britského uskupení aktivistů za daňovou spravedlnost Tax Justice Network. Takovéto jednorázové přerozdělení nadměrného zisku podle něj dává smysl.
Spor o Slovnaft
K danění nadměrného zisku už přistoupily Británie, Itálie, Rumunsko či Řecko. Německo se k tomu staví obezřetně, podle šéfa financí Christiana Lindnera
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
