Firmy chtěly platit méně na obnovitelné zdroje. Neuspěly kvůli vyhláškám

Solární elektrárna, ilustrační foto

Solární elektrárna, ilustrační foto Zdroj: Pixabay.com

Úspory desítek milionů korun, ale také rozčarování. Tak po tři čtvrtě roce vypadají důsledky nového výpočtu příspěvku na obnovitelné zdroje, který platí firmy. Podniky loni po dlouhém boji prosadily úlevu z úhrad na obnovitelné zdroje, jejíž celkovou výši ministerstvo průmyslu odhadlo na čtyři miliardy korun ročně.

„Naše členské firmy, které mají nepřetržitý provoz, ušetřily částky, jež očekávaly,“ konstatoval tajemník Sdružení velkých spotřebitelů energie Karel Šimeček.

Jeden z největších spotřebitelů energie v Česku, ocelárna ArcelorMittal, počítá s letošním snížením nákladů díky novému výpočtu ve výši 350 milionů korun. Chemická divize Agrofertu ušetřila zatím padesát milionů korun. „Na druhé straně jsme oproti loňskému roku přibližně o třetinu více zatíženi platbami za systémové služby, takže naše očekávání zcela naplněno nebylo,“ vysvětluje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Čtěte také:

Český průmysl ušetří stamiliony snížením příspěvku na zelenou energii

Větrné elektrárny mohou v Česku zaměstnat skoro tolik lidí jako pivovary

Od letoška se firmám příspěvek na obnovitelné zdroje energie stanovuje podle rezervovaného příkonu, nikoli skutečné spotřeby energie. Poradenská společnost EGÚ Brno odhaduje, že firmy mají sjednaný dvakrát vyšší příkon, než který ve skutečnosti potřebují. Při jeho snížení tak mohou na příspěvku na OZE dál ušetřit. „Jenže podniky, které mají více přívodů elektřiny, zjistily, že kvůli nejasnosti ve vyhláškách je snížení příkonu problém,“ zdůrazňuje Šimeček.

„Žádná legislativa nedefinuje způsob stanovení hodnoty rezervovaného příkonu na odběrném místě v případě, kdy v rámci jednoho odběrného místa je více míst připojení,“ vysvětluje mluvčí společnosti E. On Vladimír Vácha. Sdružení velkých spotřebitelů už jedná s distributory a ERÚ o možných řešeních. Energetický regulační úřad však zatím změny ve vyhláškách neplánuje.

Firmy s více přívody energie nakonec nejspíš na snížení požadavků na síť příliš neušetří. „V některých případech si snížení rezervace příkonu vyžádá investice na straně žadatele, zejména do výměny měřicích transformátorů nebo do rozdělení měření na požadovaná místa připojení,“ uvádí za ČEZ Distribuci mluvčí Soňa Holingerová.

Tím ovšem podniky ztrácejí motivaci ke snížení příkonu. Přitom i podle distributorů by bylo žádoucí, aby firmy své požadavky na síť co nejvíce přizpůsobily skutečným potřebám.

E.On zatím v letošním roce zaznamenal 51 žádostí firem o snížení rezervovaného příkonu. ČEZ Distribuce zmiňuje stovky žádostí, z nichž se ale většina týká malých firem připojených jen k síti nízkého napětí. Upřesňuje, že počet žádostí meziročně narostl o několik desítek.