Folie z Fatry otestovalo i mrazivé prostředí Antarktidy. Nahlédněte do továrny v Napajedlech | E15.cz

Folie z Fatry otestovalo i mrazivé prostředí Antarktidy. Nahlédněte do továrny v Napajedlech

Jan Stuchlík

Před 82 lety vznikl na břehu řeky Moravy místo cukrovaru první zpracovatel plastů v Československu. Na popud ministerstva obrany ho založil koncern Baťa jako výrobce plynových masek. Během čtyř let firma s plynovými maskami ovládal evropský trh. Dnes Fatra dominuje českému trhu se stavebními foliemi a podlahovými krytinami. V Evropě je v tomto oboru trojkou. 

Snad nejznámějšími výrobky Fatry z moravských Napajedel zůstávají plastové nafukovací hračky. Jejich téměř ruční výroba je ovšem pro plastikářského výrobce dnes jen okrajovým byznysem. Od hraček se už dávno posunula k produkci stavebních folií a podlahových krytin, které tvoří polovinu téměř čtyřmiliardových tržeb firmy.

„Jsme také významný dodavatel plastových výrobků pro řetězec IKEA. Jejich plastové boxy, podložky a další výrobky děláme my,“ říká generální ředitel Fatry Pavel Čechmánek. IKEA využívá i moravské hydroizolační fólie. Uplatnily se třeba při rekonstrukcích prodejen švédského řetězce v Rusku.

Fatra má dva závody. Z Napajedel pochází zhruba 70 procent produkce, především stavební folie, podlahové krytiny, ale také paropropustné fólie, které se používají mimo jiné jako vnější vrstva dětských plen. V nedaleké Chropyni má Fatra linku na výrobu fólií z orientovaného polyetylénu. V nich jsou balené například čokoládové bonbony.

 

Mezi hlavní trendy ve výrobě podlahových krytin v poslední době patří přechod k podlahám z vinylových dílců. Ty mohou být buď lepené, nebo se spojují pomocí zámečků podobně jako plovoucí podlahy.

„Je to celosvětový trend. Museli jsme vymyslet, jak zajistit, aby vinylové dílce byly stabilní a nepodléhaly teplotní roztažnosti. Do dílců jsme proto jako jednu z vrstev začali přidávat skelné rouno, aby mezi nimi časem nevznikaly spáry,“ říká Dušan Uher, obchodní ředitel Fatry.

Některé fólie Fatra otestovala i v drsných podmínkách Antarktidy. Byly tam vystaveny větru o rychlosti až 150 kilometrů za hodinu, který vzduchem žene směs ledu a písku. Teploty se střídají od více než mínus třiceti do plus deseti stupňů.

Kvůli ozonové díře byly folie vystavené i vyššímu působení ultrafialového záření. Výsledky ukazují, že ani po dlouhodobém působení tohoto prostředí fólie neztratily své původní vlastnosti.

 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!