Odběratelé ruského plynu dávají s blížící se zimou pozor na jakékoli náznaky, zda by Rusko mohlo využít role největšího dodavatele plynu do Evropy, aby jí oplatilo ekonomické sankce zavedené proti Moskvě kvůli Ukrajině.
Gazprom dnes také uvedl, že rada tohoto státem ovládaného podniku nařídila vedení, aby podniklo opatření, která by snížila nebezpečí narušení přepravy plynu do Evropě na podzim a v zimních měsících.
Polský provozovatel plynovodů Gaz-System dnes oznámil, že do země dorazilo v pondělí z východních směrů zhruba 19 milionů krychlových metrů plynu, tedy o milion krychlových metrů méně než v sobotu a v neděli. I tehdy byly podle Poláků dodávky nižší, než se nasmlouvalo. Podle dnešního sdělení Gaz-Systemu ovšem Polsko ze všech míst dovozu na východě, západě a na jihu v současnosti dostává více plynu, než je jeho denní spotřeba. Na východ od Polska je jediným dodavatelem plynu do země Gazprom.
Pokles dodávek
Pokles dodávek plynu z Ruska v minulých dnech hlásilo i Slovensko a Rakousko. Česká republika celkový pokles dodávek z Ruska zatím neregistrovala. Evropská unie v pondělí uvedla, že celkový objem dodávek ruského plynu do EU přes Ukrajinu a Bělorusko je stabilní.
Gazprom údajné výpadky dodávek dosud nijak nevysvětlil. O víkendu plánoval snížit dodávky do Rumunska, plány ale podle tamního plynovodního operátora nakonec zrušil. Podobné varování podle rumunského ministra energetiky Razvana Nicolescua ruský podnik vydal i v pondělí, dnes je ale odvolal, a to s platností nejméně do čtvrtka.
„Předpokládám, že takové situace nastanou znovu. Je to hra snažící se vyvolat obavy v některých státech EU,“ řekl ministr podle Reuters na semináři o energetice. „Myslím, že ti, kdo hrají takové hry, ve středně a dlouhodobém horizontu hodně ztratí… poškozením své pověsti,“ dodal také.
Předpokládám, že takové situace nastanou znovu.
Rusko přitom doufá, že získá plný přístup k severoněmeckému plynovodu OPAL, který vede na české hranice. Omezení je dáno evropskými zákony, které brání klíčovým dodavatelům dominovat v přepravních sítích. Evropská komise určila 15. září jako lhůtu pro rozhodnutí, zda Rusku větší přístup umožní. Podle Reuters ale evropské úřady v dopisu německému regulačnímu úřadu s datem před vypršením tohoto termínu požádaly o odklad lhůty, a to minimálně do 31. října. V dopisu prý zmínily napětí na Ukrajině.
Ruské ministerstvo energetiky tvrdí, že jej neochota Bruselu rozhodnout udivuje a že to bude mít nepříznivý dopad na Evropu, napsal také bez dalších podrobností Reuters.
