„Řeka Ob“ je prvním tankerem, který severní cestou úspěšně dovezl náklad zkapalněného plynu. Přes zamrzlé moře ho doprovodily ruské atomové ledoborce „50 let ruského vítězství“ a „Vajgač“. V Barentsově a v Karském moři loď nenarazila prakticky na žádný led.
Až v druhé polovině plavby od moře Laptěvů po Beringovu úžinu musely tankeru prorážet cestu ledoborce. Led dosahoval tloušťky až 30 centimetrů. Trup lodi, kterou si Gazprom pronajal od řecké firmy Dynygas, musel být kvůli ledu posílen, uvádí se v tiskové zprávě Gazpromu. Norský plyn od firmy Statoil putoval do japonské elektrárny Kyushu Electric Power. Rusko se snaží posílit svůj export do Asie, kde je po plynu obrovská poptávka. Nyní Gazprom našel cestu, která je o tři týdny kratší než tradiční jižní plavba přes Suez a Středozemní moře.
„K plavbě by nejspíš nedošlo, kdyby se v jednu chvíli nesešly tři události,“ všímá si ve své analýze deník Wall Street Journal (WSJ). První z nich je globální oteplování, které umožnilo průplav arktickým mořem. Plocha arktického ledovce byla letos v září nejmenší od historie měření, zjistila Světová meteorologická organizace. Podle norského serveru Barents Observer letos severní cestou proplulo 46 lodí, oproti loňským 34. V roce 2010 to byly jen čtyři lodě.
Druhým faktorem je záplava levného amerického tekutého plynu, který stáhl ceny v Evropě dolů. Třetím pak velká poptávka Asie po plynu, vyvolaná částečně zemětřesením v Japonsku. „Díky této souhře se vyplatí vozit evropský LNG do Asie,“ píše WSJ. Firma, která se rozhodne vézt plyn severní cestou, ušetří až tři miliony dolarů, píše deník. Musí však ještě přičíst náklady na pronájem ledoborců, dodává deník.
Zda se trasa bude využívat, nicméně jasné není. Existuje totiž jen několik tankerů, které ji mohou absolvovat. Prodejci plynu také začnou čelit silné americké konkurenci, jakmile se v západní Kanadě podaří dostavět exportní terminály na LNG.
