Ambassador založený na britském Morrisu Oxford se v roce 1957 stal jediným indickým vozem domácí výroby. Dodnes je běžným zjevem v ulicích indických měst, ať už jako černožluté taxi, nebo jako bílé vozidlo indických úředníků s červenými majáčky.
Tradiční vozidlo ale v posledních dvou desetiletích jen obtížně hledalo kupce mimo tyto dvě specifické skupiny zákazníků. Automobilka Hindustan Motors o víkendu oznámila uzavření své největší továrny v Západním Bengálsku, vysvětlující to slabou poptávkou. Automobilka sice mluví o plánech na obnovení výroby, zároveň ale přiznává, že jí tíží velké dluhy.
Řada Indů ale na Ambassador nedá dopustit. „Když jsem slyšel o jeho konci, byl to jeden z nejsmutnějších dní mého života,“ řekl deníku Financial Times expert na budování obchodních značek Suhel Seth. „Bylo součástí Indie téměř od časů vyhlášení nezávislosti… Nezemřelo jen auto, s ním zemřela i ikona mobility a moci této země,“ dodal.
V zemi s mocným státním aparátem se navíc Ambassador navzdory svému plebejskému původu stal symbolem vlivu, ve kterém se nechávali vidět i vysocí vládní představitelé. „Donedávna se říkávalo, že pokud jste seděli v bílém Ambassadoru, portýr pětihvězdičkového hotelu vám otevřel dveře s větší ochotou, než kdybyste měli BMW,“ dodal Seth.
Ústup Ambassadoru z výsluní začal hlavně v 80. letech s příchodem japonsko-indického Maruti Suzuki, které bylo jak levnější, tak spolehlivější. V 90. letech po liberalizaci trhu pak následoval příliv globálních značek.
Následoval propad prodejů z 24 tisíc v době nástupu Maruti až na loňských 2200 vozů. Ani postupné vylepšování už také nedokázalo nic udělat s vysokou spotřebou paliva o poměrně vysokou cenou, která začínala na 500 tisících rupií (171 tisíc korun).
Hindustan donedávna mluvil o další z řady modernizací svého nejpopulárnějšího modelu. Zpomalující indická ekonomika se ale v posledních dvou letech podepsala na značném oslabení automobilového trhu, což automobilku dotlačilo až k zastavení výroby.
