Investice do jaderné energetiky směřují do velkých i modulárních reaktorů

Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: profimedia

Česká republika chce svou energetiku v příštích letech postavit na kombinaci jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Jádro začíná v důsledku války na Ukrajině ale nabývat na důležitosti takřka v celé Evropě. Odhady hovoří o tom, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii v následujících dekádách budou zapotřebí investice dosahující v přepočtu až jedenácti bilionů korun.

Česká vláda, respektive polostátní společnost ČEZ, má v plánu postavit až čtyři nové jaderné bloky a k tomu celou řadu malých modulárních reaktorů. Momentálně probíhá tendr na výstavbu jednoho nového bloku v areálu Jaderné elektrárny Dukovany.

V plánu jsou až čtyři nové velké bloky

Na výstavbu nového bloku v Dukovanech podaly nabídky francouzská firma EdF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse. Předložené nabídky ale nebudou sloužit pro samotný výběr dodavatele. Společnost Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ, organizátor tendru, je využije jako podklad pro vyjasnění technických a komerčních parametrů.

Finální nabídky zájemci předloží do konce září příštího roku. Poté je vyhodnotí společnost Elektrárna Dukovany II. Uvedená firma pak sepíše hodnoticí zprávu, kterou předloží ke schválení vládě. V té již bude uveden možný vítěz tendru. „Předpokládáme, že smlouvy budou finalizovány v roce 2024,“ říká ředitel divize Nová energetika společnosti ČEZ Tomáš Pleskač.

Investice do nového dukovanského reaktoru je odhadována na zhruba 160 miliard korun (v cenách z roku 2020) a má být vůbec nejvyšší v novodobé historii České republiky. Definitivní výše nákladů bude známa až po skončení tendru. Samotná stavba by měla začít v roce 2029. O sedm let později by měl být nový reaktor ve zkušebním provozu.

Součástí výběrového řízení je i opce na výstavbu šestého bloku v Dukovanech a dvou dalších v Temelíně. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) by totiž Česko nemělo u jednoho nového velkého jaderného bloku zůstat. „Měli bychom postavit dva až čtyři reaktory ve velmi rychlém tempu za sebou,“ prohlásil.

Také Pavel Šolc, člen představenstva ČEPS, státní firmy zodpovědné za stabilitu elektrizační soustavy, u nás vidí prostor pro až čtyři nové bloky s kapacitou kolem tisíce megawattů. Na rozdíl od Síkely ale nepočítá s tím, že by se stavěly souběžně.

Bývalý šéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl ale považuje plán na stavbu až čtyř velkých bloků za nebezpečnou slepou uličku: „Autoři této myšlenky nejen ignorují ekonomické možnosti státního rozpočtu, ale i možnosti české ekonomiky takový program financovat. Zároveň jsou zde i bezpečnostní otázky a v neposlední řadě i provozuschopnost soustavy z ekonomického a technického hlediska,“ uvedl.

Modulární reaktory do každé vesnice?

Šanci pro rozvoj jádra v Česku vidí Míl stejně jako energetický expert Michal Šnobr v nastupující technologii malých modulárních reaktorů. Ty větší z nich se ostatně výkonem blíží dnešním dukovanským reaktorům.

S malými reaktory počítá i ministr Síkela. „Nemůžeme ale bohužel se stavbou velkých bloků čekat, jak to dopadne s těmi malými. Musíme se soustředit na oba typy, připravovat je souběžně. Musíme si v tom nechat určitou flexibilitu, abychom případně mohli zohlednit technologický vývoj. V jeho rámci může ostatně dojít i k pokroku v oblasti akumulace energie,“ řekl.

Z produkce malých modulárních jaderných reaktorů lze mimo jiné pokrýt spotřebu elektřiny krajských měst nebo velkých průmyslových aglomerací. Jejich provozovatelem by měla být v tuzemsku především společnost ČEZ. Polostátní firma již v této souvislosti vyčlenila speciální prostor v areálu jaderné elektrárny Temelín, kde by v budoucnu mohl vyrůst první malý modulární reaktor.

Firma se navíc s ohledem na aktuální krizi v evropské energetice snaží projekt výstavby modulárních reaktorů zrychlit. Společně s dceřinou společností ÚJV Řež podepsala s Jihočeským krajem smlouvu o vzniku South Bohemia Nuclear Parku (Jihočeského jaderného parku). Společná firma má za cíl výrazně urychlit první pilotní projekt. „Je to nejlepší možný prostor pro pilotní projekt,“ komentuje uzavření dohody šéf ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ již také podepsal dohodu o spolupráci s několika firmami, které se vývojem modulárních reaktorů zabývají, mimo jiné s americkou společností NuScale, GE Hitachi, Rolls-Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec. Skupina ČEZ je připravena zapojit se do vědecko-výzkumných činností či vývoje malých modulárních reaktorů uvedených firem prostřednictvím dceřiné společnosti ÚJV Řež.

Na vývoji zařízení pracuje i dceřiná firma ČEZ – společnost ÚJV Řež. S prvním komerčním nasazením modulárního reaktoru v Česku se počítá do deseti let. „Ve světě existuje sedm firem, které se zabývají přípravou takových projektů. Se všemi jsme ve velmi čilé komunikaci, máme s nimi podepsaná memoranda o spolupráci. První instalace by se měly uvést do provozu před rokem 2030. Máme pocit, že tyto technologie budou přelomové. Hodí se jako doplnění velkých tlakovodních reaktorů, obzvlášť do lokalit, kde byly uhelné elektrárny, které budou končit,“ komentoval to generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ vytipoval další dvě lokality pro modulární reaktory

ČEZ předběžně vytipoval další dvě preferované lokality pro malé modulární reaktory (SMR), v pořadí druhý a třetí. Po prvním projektu SMR v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín by mohly vyrůst také v Dětmarovicích a Tušimicích, tedy v místech současných uhelných elektráren. Lokality se tak transformují na bezemisní. Skupina ČEZ se v rámci své Vize 2030 zavázala k přípravě výstavby malých modulárních reaktorů s celkovým výkonem přes 1000 MW po roce 2040. Malé modulární reaktory by ve zmíněných lokalitách však mohly vzniknout již ve druhé polovině 30. let. Hlavním smyslem výstavby SMR je zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti dodávek stabilní bezemisní energie.

Kromě prvních tří míst pro stavbu malých modulárních reaktorů zkoumá Skupina ČEZ také jiné lokality, kde by se mohly další modulární reaktory umístit. Analýzy se zabývají například územím elektráren Prunéřov, Ledvice, Poříčí, Mělník a Dukovany, tedy s výjimkou Dukovan současných uhelných lokalit. Projekt SMR v místě elektrárny Poříčí ale již analýza doporučila dále nerozvíjet, a to kvůli téměř jisté přítomnosti aktivního zlomu v blízkosti lokality, což umístění jaderné technologie vylučuje.

Modulární reaktory je možné vyrábět sériově a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Při jejich přípravě dává smysl soustředit je do lokalit současných uhelných zdrojů, které v blízké budoucnosti čeká odstavení.

„Malé modulární reaktory nejsou náhradou velkých jaderných bloků, ale doplněním energetického mixu ČR jako vhodná náhrada uhelných elektráren a velkých tepláren. Program výstavby SMR znamená velkou příležitost pro českou ekonomiku – nabízí se výroba jaderných zařízení, podstatné zapojení do dodavatelského řetězce, vytvoření regionálního servisního a tréninkového centra. Aby byly využity příležitosti programu SMR, je nutno jednat rychle. Předpokládáme, že nové jaderné zdroje včetně malých modulárních reaktorů budou významně zastoupeny také v připravované aktualizaci Státní energetické koncepce, která dlouhodobě staví český energetický mix na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů,“ řekl Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize Nová energetika ČEZ.

Lokality elektráren v Dětmarovicích a Tušimicích projdou celou řadou dalších intenzivních průzkumných a monitorovacích prací, než bude definitivně jasné, zda jsou pro umístění jaderného zdroje vhodné. Průzkumné práce, které začaly v první polovině února, jsou zaměřeny především na vyloučení existence aktivních tektonických zlomů, posouzení hydrogeologie území i na analýzu podloží. Tato fáze prací bude ukončena na podzim tohoto roku. Na ni pak budou navazovat další. Transformace nejaderné lokality v jadernou vyžaduje řadu průzkumných činností trvajících tři roky až pět let, až poté bude možné zahájit povolovací proces.

Modulární reaktory je možné vyrábět sériově a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Při jejich přípravě dává smysl soustředit je do lokalit současných uhelných zdrojů, které v blízké budoucnosti čeká odstavení. SMR zároveň zvládnou zajistit i centrální zásobování teplem, které nyní v těchto regionech zajišťují právě končící uhelné elektrárny.

Renesance jádra napříč Evropou

O poznání dál než Česko jsou s budováním malých modulárních reaktorů v Kanadě. Firma SaskPower uzavřela se společností GE Hitachi Nuclear Energy dohodu o dodávce prvního modulárního reaktoru pro tamní provincii Saskatchewan. Její zařízení s komerčním názvem BWRX-300 by dle původních plánů mělo začít dodávat elektřinu do rozvodné sítě již v roce 2028. Pokud se zařízení osvědčí a obdrží všechny potřebné licence, chce SaskPower začít s budováním dalších reaktorů po celé Kanadě.

O posílení svých jaderných zdrojů rozhodla řada evropských států. Mimo jiné Francie, domovská země Arevy. Největší evropská jaderná velmoc plánuje do poloviny století postavit čtrnáct nových bloků. Navzdory některým těžkostem, které jejich budování doprovázejí, chce jejich počet ještě rozšířit. Francouzská energetická společnost EdF oznámila plán na stavbu dalších dvou bloků EPR2 v lokalitě stávající elektrárny Penly.

Také Nizozemsko chce do roku 2035 postavit dvě nové jaderné elektrárny, které budou dodávat až třináct procent produkce elektřiny v zemi. Pomoci mají k tomu, aby země byla do roku 2040 uhlíkově neutrální. Dvě „jaderky“ chce postavit i Turecko.

Jadernou zemí se chce stát i Polsko. Země se letos dohodla s americkým Westinghousem, že jí postaví první jadernou elektrárnu. Vicepremiér Jacek Sasin také letos na návštěvě Jižní Koreje podepsal memorandum o stavbě jaderného bloku s tamní firmou KHNP. A do toho se spekuluje, že by v rámci zachování dobrých vztahů měla další novou jadernou elektrárnu postavit i francouzská Areva. Celkem chtějí Poláci postavit šest jaderných bloků.

I Finsko stále sází na energetický mix alternativní a jaderné energie. Loni v březnu seveřané spustili s dvanáctiletým zpožděním jaderný reaktor Olkiluoto 3, který je největším reaktorem v Evropě. Tamní nejstarší jaderná elektrárna Loviisa pak nedávno získala od vlády provozní licenci až do roku 2050. Modernizace a prodloužení životnosti dvou bloků typu VVER-440 bude stát okolo jedné miliardy eur a umožní výrobu až 170 TWh elektřiny. „Finové investují do prodloužení životnosti jádra. Další stát, který si umí spočítat, že bez jádra to Evropa nezvládne. Přitom je to země, která má skoro polovinu energie z obnovitelných zdrojů,“ komentoval finské rozhodnutí europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Podle ekologických organizací jsou jaderné plány nereálné

Ekologické organizace ocenily, že revidované programové prohlášení vlády obsahuje plán na odklon české energetiky od uhlí do roku 2033. Podle ekologických organizací je to správný a logický postoj, neboť vyšší míra spalování uhlí je sice dílčí součástí akutního řešení plynové a energetické krize, ale prodloužení jeho těžby a spalování za deset let by s řešením energetické krize nijak nepomohlo, naopak by zkomplikovalo řešení krize klimatické.

Ekologické organizace ale zároveň kritizují, že vláda i nadále podporuje posilování jaderné energetiky a hodlá pracovat na rozhodnutí o dalších velkých reaktorech v Dukovanech a Temelíně a k tomu připravuje i nasazení malých modulárních reaktorů. Tyto plány jsou přehnané a obtížně realizovatelné. Naopak důraz na obnovitelné zdroje a energetické úspory se v revidovaném programovém prohlášení zvýšil jen v dílčích bodech.

„Je dobře, že vláda nepodlehla panice a nátlaku uhelných firem a potvrdila, že uhlí v energetice u nás má skončit do roku 2033. Stejnou racionalitu však mohla vláda nasadit i jinde a místo zcela nereálných plánů na výstavbu mnoha jaderných reaktorů měla daleko více zvýšit důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů a úspor energie. Snad to napraví v praxi, například rychlým prosazením sdílení lokální čisté a levné elektřiny či rozšířením dotačních programů na zateplování domů a střešní fotovoltaiky na nízkopříjmové domácnosti nejen v rodinných, ale i bytových domech,“ říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Edvard Sequens, vedoucí energetických projektů v organizaci Calla, dodává: „Snaha vytvořit z jaderné energetiky dominantní zdroj výroby elektřiny pro Českou republiku odčerpá nemalé veřejné finance, které budou zapotřebí pro řešení v oblasti energetické efektivity, rozvoje využití obnovitelných zdrojů a jejich integrace do elektroenergetické soustavy. Odpověď na energetickou i klimatickou krizi potřebujeme daleko rychleji, než by šlo u jaderných reaktorů vůbec jen uvažovat, a to bez vysoce radioaktivních odpadů a bez navyšování jaderných rizik.“