Jádro má po dostavbě Temelína tvořit polovinu energie

Temelín

Temelín Zdroj: profimedia.cz

Po dostavbě 3. a 4. bloku temelínské elektrárny by jaderné zdroje měly tvořit více než 50 procent energie v Česku. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Podle něj je jaderná energie do budoucnosti stabilní komoditou a Česko se prý nemůže příliš spoléhat na obnovitelné zdroje. S tím nesouhlasí ekologové, kteří upozorňují na opačný trend ve zbytku Evropy. Podle hlasů některých energetiků by pak dostavbu Temelína mohla ohrozit nízká cena elektřiny na burzách.

Energetická společnost ČEZ nejpozději 2. července obdrží nabídku uchazečů usilujících o zakázku na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Vítěze tendru ČEZ vybere v příštím roce.

„Vedle toho samozřejmě řešíme další věci jako například stavební povolení nebo posudek EIA. Pokud všechno dopadne ideálně, mohli bychom s dostavbou Temelína začít v roce 2016,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize výroba společnosti ČEZ Vladimír Hlavinka.

Kuba: Česko není svým klimatem vhodné pro alternativní zdroje

Ministr průmyslu a obchodu po dnešní návštěvě Temelína zopakoval, že dostavba elektrárny patří mezi priority vlády Petra Nečase. „Přispěje to k energetické soběstačnosti České republiky. Energie z jaderných elektráren je dlouhodobě stabilní a ne jako u obnovitelných zdrojů, které jsou závislé na tom, zda zrovna fouká vítr nebo svítí slunce,“ řekl Kuba.

Podle něj není Česká republika se svým klimatem vhodnou destinací pro elektrárny na obnovitelné zdroje. „Protože potom se nám stává, že dáváme obrovské částky z veřejných prostředků na podporu obnovitelných zdrojů, které nám vyrábějí elektrickou energii v momentě, kdy ji nepotřebujeme a ještě v malém množství,“ uvedl Kuba.

Ekologové: Větší soběstačnosti s jádrem nedosáhneme

Aliance pro energetickou soběstačnost ale tvrdí, že je prostor pro alternativní zdroje v Česku podobný jako jinde v Evropě. Navíc zpochybňuje Kubova slova o větší energetické soběstačnosti díky jádru.

„Těžko si lze představit soběstačnost u atomu, když budeme vždy závislí na dodávkách jaderného paliva. Česká ekonomika další reaktory nepotřebuje. Pačesova komise spočetla, že zelené zdroje mohou výhledově nahradit dvě třetiny dnešní spotřeby, “ upozornil Martin Sedlák z organizace.

Sedlák také připomíná, že Evropa jde opačným směrem. V tomto týdnu Bulharsko definitivně vypovědělo smlouvu o dostavbě jaderné elektrárny Belene a z tendru na nové atomové reaktory ve Velké Británii vycouvaly elektrárenské společnosti RWE a E.ON, a to i přesto, že britská vláda zvažuje zavedení dotací pro nukleární elektřinu.

TemelínTemelín | profimedia.cz

Edvard Sequens ze sdružení Calla dodal, že sluneční elektrárny by se měly stát konkurenceschopnými do konce tohoto desetiletí v celé Evropě. V době, kdy by se měly zvažované reaktory připojit do sítě, tak může být atomová elektřina mnohem dražší, než jakou budou nabízet sluneční lokální elektrárny.

„Je velký rozdíl mezi časově omezenou podporou obnovitelných technologií na začátku jejich rozvoje a sypáním peněz do bezedného jaderného odvětví, které si již štědrou vládní podporu vybralo a po desítkách let na trhu by mělo být konkurenceschopné,“ poznamenal Sequens.

Drábová: Jádro znamená i velké závazky

Ředitelka SÚJB Dana Drábová uvedla, že Česká republika má dlouholetou tradici v tom, že se o jaderné zdroje umí bezpečně postarat. „Ovšem zvládnutí dalšího rozvoje jaderné energetiky přináší velké závazky do budoucna, kterých by si stát měl být vědom, než rozhodnutí o výstavbě nových temelínských bloků definitivně učiní,“ řekla Drábová.

Náklady na dostavbu temelínské elektrárny budou podle odhadů činit 200 až 300 miliard korun. O projekt se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium společností Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025.